Merkelová: Za snahami o diplomatické urovnání konfliktu na Ukrajině si stojím

„Za těmito diplomatickými snahami si stojím,“ zdůraznila Merkelová v interview v narážce na dvě dohody podepsané v Minsku v letech 2014 a 2015. Otázce Ukrajiny se podle svých slov věnovala s „co největší intenzitou“. „K mému velkému rozhořčení se našlo docela dost lidí, které to tak nezajímalo,“ dodala bývalá kancléřka bez dalšího upřesnění. Připomněla jen, že zejména Německo a Francie se snažily konflikt na východní Ukrajině urovnat.

K ruské agresi zahájené loni v únoru Merkelová řekla, že se snažila této situaci zabránit všemi prostředky, které měla k dispozici. „Že se to nepodařilo, ještě není důkaz toho, že by nebylo správné se o to pokoušet. Diplomacie je nutnost,“ uvedla.

Na otázku, jakou má představu o ukončení války na Ukrajině, nechtěla Merkelová odpovědět. Zdůraznila však, že i v budoucnu je nutné pomýšlet na scénář, jehož součástí by bylo vyjednávání. Prostor pro myšlenky by se podle ní „neměl zužovat“.

Merkelová v rozhovoru také obhajovala svou energetickou politiku, kvůli níž se ovšem Německo stalo silně závislé na ruském plynu. „Raději bych dovážela plyn z Velké Británie, Norska a Nizozemska, jak jsme to dělali dříve. Ty už ale nebyly dostupné. Otázka pro nás zněla: Drahý zkapalněný plyn LNG – o třetinu dražší –, nebo levný plyn z Ruska,“ vysvětlila bývalá kancléřka.

Prohlášení Merkelové a její výzvy k vyjednávání ostře kritizoval poradce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. „Jednání o čem? Zase o levném plynu z Ruska? Za cenu zničených ukrajinských území a stovek tisíc nevinných ukrajinských životů? A hlavně – jednání s kým? S oficiálně uznanými mezinárodními válečnými zločinci?,“ otázal se Podoljak na Twitteru.

Merkelové Podoljak současně vzkázal: „Pokud nemůžete napravit chyby z minulosti, přestaňte se vymlouvat a povzbuzovat.“