Článek
„Žádná taková otázka neexistuje,“ komentovala bývalá kancléřka svou případnou účast na mírových rozhovorech.
Dodala, že neví, jak konflikt na Ukrajině skončí. „Jednou to skončí vyjednáváním. Války končí u jednacího stolu,“ řekla Merkelová a pokračovala: „Je ale rozdíl mezi vnuceným mírem, který si stejně jako mnozí jiní nepřeji, a otevřeným a přátelským jednáním.“ Víc se už k tomuto tématu nechtěla vyjadřovat.
K politice, kterou prosazovala vůči Rusku a Ukrajině, Merkelová poznamenala, že „tehdy se rozhodovala podle logiky, která jí stále připadá rozumná“. „Bylo to o snaze zabránit válce, jako je tato. To, že to nevyšlo, neznamená, že bylo špatné se o to pokoušet,“ řekla.
Začátkem prosince v rozhovoru pro německý list Die Zeit označila Merkelová uzavření Minských dohod za „pokus dát Ukrajině čas, aby se stala silnější“. Podle ní „všem bylo jasné“, že konflikt zamrzl a problém nebyl vyřešen, „ale právě to dalo Ukrajině neocenitelný čas“. Vyjádřila pochybnost, že by v té době mohly země NATO poskytnout Kyjevu podporu v takové míře, jak to činí nyní.
V rozhovoru s týdeníkem Der Spiegel Merkelová přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Naposledy se s šéfem Kremlu setkala v srpnu 2021. „Každý už tehdy věděl, že na podzim budu pryč,“ řekla. „Z pohledu mocenské politiky jsem byla vyřízená. A pro Putina je moc to jediné, co se počítá,“ doplnila.
Ruský prezident Vladimir Putin později řekl, že slova Merkelové o Minských dohodách pro něj byla zcela nečekaná a byla zklamáním.
Merkelová přiznala, že už na Putina neměla žádné páky
