Článek
Úředník z administrativy sdělil americkému deníku, že další sankce proti Rusku by „bránily obchodním příležitostem a prezident (Donald Trump) chce maximalizovat ekonomické příležitosti pro Američany“.
Sám Trump uvedl, že sankce nezvýší, „protože existuje šance“ na pokrok v jednáních o příměří.
„Protože si myslím, že existuje šance něco udělat, a když to uděláte (zavedení nových sankcí), tak můžete skončit mnohem hůře. Ale může přijít doba, kdy to uděláme,“ citovala americká stanice CNN Trumpovo typické nejednoznačné vyjádření.
Trumpova otočka
Zatímco ve svém druhém funkčním období se Trump strachuje o možnost navázání obchodních vztahů s Ruskem, byl to právě on, kdo v letech 2017-2021, když byl v úřadu poprvé, za totéž silně kritizoval Německo a tehdejší kancléřku Angelu Merkelovou. Ostře vystupoval proti tomu, že Berlín chtěl skrze plynovod Nord Stream 2 navýšit dodávky ruského plynu.
Trumpova první administrativa dokonce uvalila sankce na všechny, kteří by ruské společnosti Gazprom pomohli s výstavbou tohoto plynovodu, přes který se do Evropy nakonec nedostal plyn žádný.
List Politico na konci roku 2019 uvedl, že Trumpova administrativa plynovod považovala za „bezpečnostní hrozbu“. Evropská unie i Rusko americké sankce tehdy silně odsoudily. Stavba byla dokončena v září 2021, asi půl roku před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu.
Nord Stream 2 byl následně 26. září 2022 poškozen sérií výbuchů, němečtí vyšetřovatelé v souvislosti s tím vydali zatykač na ukrajinského potápěče. Kdo tuto sabotáž organizoval a kdo přesně se na ní podílel, stále není jasné.
Mezi USA a Ruskem měl navíc před časem padnout návrh, podle kterého by Washington mohl Nord Stream koupit a následně by mohlo dojít k obnovení dovozu ruského plynu do Evropy. To potvrdil mluvčí ruské diplomacie Sergej Lavrov, který koncem března prohlásil, že „probíhají jednání o Nord Streamu“.
„Bude asi zajímavé, jestli Američané využijí svého vlivu na Evropu a donutí ji neodmítat ruský plyn,“ dodal tehdy Lavrov podle státní agentury TASS.
Trump změnil přístup k válce
Deník NYT dále uvedl, že Trump po pondělním telefonátu kompletně změnil svůj přístup k válce. Tentokrát působí dojmem, že válka, kterou slíbil ukončit do 24 hodin, už není jeho problém. Po telefonátu jak s Putinem, tak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským totiž řekl, že obě válčící země budou muset nalézt řešení samy.
„Prezident Trump měsíce vyhrožuje, že jednoduše opustí frustrující jednání o příměří. Zdá se, že to je přesně to, co dělá,“ napsal deník. „Pondělní události daly Putinovi přesně to, co chtěl: nejen konec amerického tlaku, ale také vytvoření hlubší trhliny uvnitř NATO, tedy mezi Američany a jejich evropskými spojenci, kteří říkají, že v sankcích i přesto budou pokračovat,“ konstatují NYT.
Trump sankcemi Rusku poprvé pohrozil už v březnu, od té doby Američané s Rusy i Ukrajinci jednali již mnohokrát. Moskva však odmítla všechny americké, ukrajinské či evropské návrhy na příměří. NYT zmínil, že Rusové odmítli i velmi štědré americké návrhy, protože například ministr obrany Pete Hegseth prohlásil, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a že Ukrajina se musí vzdát všech nadějí na to, že znovu dobije své vlastní území, které Rusové okupují.
„To jsou dva z Putinových požadavků. Ani to nestačilo k dosažení příměří,“ konstatuje deník.
Spojené státy v návrhu na příměří, které označily za finální, navíc Rusům nabídly, že v rozporu s mezinárodním právem uznají okupovaný Krym jako ruský. Kromě toho v plánu navrhly, že se válka zastaví na současné frontové linii, čímž by de facto donutily Ukrajinu přijmout ruskou okupaci pětiny svého území.
Rusové příměří odmítají s tím, že nejdřív je třeba vyřešit „základní příčiny konfliktu“, což podle nich je ukrajinská touha vstoupit do NATO nebo mít vyzbrojenou armádu. Okupanti zároveň požadují, aby se Ukrajinci stáhli ze čtyř území, které Rusové ani plně nekontrolují. Jde o Záporožskou, Chersonskou, Doněckou a Luhanskou oblast. To Ukrajina i její spojenci odmítají.
