Článek
Afghánistán ležící na jihu Asie představuje od sedmdesátých let jedno z ohnisek napětí světa. Od komunistického převratu na konci 70. let zemí zmítají krvavé konflikty. Deset let trvalo, než byla vytlačena sovětská vojska, pak bojovaly jednotlivé frakce vzbouřenců mezi sebou, než zemi ovládl Tálibán. Američany vedená koalice s ním bojovala v Afghánistánu více než 19 let, teprve v roce 2021 americká armáda zdejší základny opustila.
Hornatý a vyprahlý Afghánistán má rozlohu 647 500 kilometrů čtverečných a žije v něm kolem 40 milionů obyvatel.
Na západě sousedí Afghánistán s Íránem, na východě s Pákistánem, společná hranice má skoro 2 500 kilometrů. Na severovýchodě má krátkou hranici a Čínou, na severu s Tádžikistánem a Uzbekistánem a na severozápadě s Turkmenistánem.
Hornatá krajina v Afghánistánu
Většina Afghánistánu je hornatá, více než čtyřicet procent země leží v nadmořské výšce nad 1 800 metrů. Od severovýchodu k jihozápadu se táhne přes Afghánistán pohoří Hindúkuše s nejvyšší horou Nošakem (7485 m), jen na severu a severozápadě se rozkládají roviny. Většina země je vyprahlá, na jihovýchodě leží pouště. Úrodné oblasti se rozkládají především na severu okolo řeky Amudarji, která tvoří hranici s Uzbekistánem.
Podnebí je kontinentální s krutými zimami a horkými léty. Rozdíly v teplotách jsou extrémní.
