Pavel zastavil stíhání vojáků obviněných ze smrti Afghánce

„Prezident republiky po pečlivém posouzení všech okolností tohoto případu zohlednil zejména mimořádnost válečné situace, v níž k prošetřovanému incidentu došlo, a skutečnost, že vojáci nejsou obviněni primárně z násilných trestných činů. Přihlédl rovněž ke složitému mezinárodnímu kontextu celého případu a délce dosavadního vyšetřování, které trvá již téměř 7 let,“ uvedl mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga.

Rozhodnutí o abolici, tedy zastavení trestního stíhání, podepsal i předseda vlády Petr Fiala.

Před měsícem po čtyřech letech vyšetřování podalo státní zastupitelství obžalobu na čtyři vojáky speciálních sil ke Krajskému soudu v Brně kvůli událostem, které se seběhly 22. října 2018 po zastřelení českého psovoda Tomáše Procházky na afghánské základně Šindánd.

Podle verze zveřejněné týdeníkem Respekt zajatého střelce Vahidulláha Chána postupně vyslýchali afghánští, čeští a američtí vojáci. Po výsleších byl Chán odvezen do americké vojenské nemocnice, kde zemřel. Podle výpovědí afghánského tlumočníka, který pracoval pro americkou armádu, byly během českého dvacetiminutového výslechu slyšet z místnosti „bolestné výkřiky“.

Tlumočník měl být přítomen také výslechu ze strany amerických vojáků, ti zajatého Chána údajně kopali do rozkroku a mlátili mu hlavou o stůl.

Dva čeští vojáci, kteří měli vyslýchat Chána, byli obviněni z vydírání za použití násilí a neuposlechnutí rozkazu. Další dva vojáci, kteří měli hlídat už zraněného afghánského zajatce, jsou obviněni z neposkytnutí pomoci a porušení pravidel strážní služby. Kdyby je soud shledal vinnými a navíc uznal, že to bylo za bojové situace, mohli by dostat až výjimečný trest, tedy doživotí.

Američtí vojáci, kteří vyslýchali afghánského střelce, dostali podle amerických médií kázeňské tresty.

Advokát vojáků Radek Ondruš Novinkám řekl, že celý případ ještě nekončí, protože jeho klienti se musí během příštích týdnů rozhodnout, zda abolici přijmou. „Nebo jestli budou chtít, aby se v řízení pokračovalo. Protože tvrdí, že jsou nevinní a stát proti nim postupoval špatně,“ uvedl. Dodal, že vojáci o milost nežádali, ale pouze dali souhlas, aby se jí prezident zabýval.

Ministerstvo spravedlnosti a Hrad dostaly dvě žádosti o udělení abolice už v roce 2022.

Po vznesení obžaloby předseda Motoristů sobě Petr Macinka vyzval prezidenta, aby trestní stíhání zastavil, protože vojáci jednali v mimořádně vypjatých bojových podmínkách –a milost by byla projevem pochopení i úcty k jejich službě.

K žádosti o abolici se přidal například i šéf nejsilnější opoziční strany ANO Andrej Babiš který řekl, že jako premiér by milost vojákům podepsal.

Proti udělení milosti nenamítali nic ani politici z ostatních stran s výjimkou ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Ta uvedla, že milost „by nebyla v zájmu samotných obžalovaných vojáků, jelikož by se na veřejnosti nadále mohla vznášet pochybnost, zda se trestného činu dopustili, či nikoliv“.