Článek
„Žádáme, aby lídři Islámského emirátu otevřeli dveře vzdělání. V dobách proroka Mohameda (mír s ním) byly dveře vědomostí otevřeny mužům i ženám. Nyní se dopouštíme nespravedlnosti na 20 milionech lidí z populace o 40 milionech,“ prohlásil Stánikzaj.
O zavření dívčích škol rozhodl nejvyšší duchovní vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda. Ačkoliv zdroje z hnutí již v minulosti uváděly, že se tento krok setkal s odporem i mezi táliby, Stánikzajovo prohlášení je jednoznačně nejotevřenějším projevem odporu vůči vedení, píše agentura Reuters.
Stánikzaj byl v čele týmu vyjednavačů působících v katarském Dauhá, než se americké jednotky v roce 2021 stáhly z Afghánistánu. V následujícím roce Tálibán ženám zakázal studium na vysokých školách a ustoupil i od svých údajných plánů poskytovat dívkám aspoň středoškolské vzdělání.
V současnosti Tálibán oficiálně trvá na tom, že plánuje školy opět otevřít, ale neříká kdy. Dále se hájí tím, že práva žen respektuje v souladu s právem šaría a afghánskou kulturou. Opatření Tálibánu dlouhodobě kritizují nejen islámští učenci, ale i západní diplomaté. Podle nich zacházení vedení Afghánistánu se ženami brání formálnímu uznání tamního režimu.
