Článek
„Až budou mít v ruce obžalobu a kompletní spis, tak se rozhodnou, jak dál pokračovat,“ řekl Novinkám Ondruš s tím, že vojáci chtějí vědět, co jim obžaloba klade za vinu.
Co tím sledují a proč jednoduše milost prezidenta nepřijmou, nechtěl advokát přiblížit s tím, že se svých klientů na motivaci neptá.
Sedm let starý případ smrti afghánského vojáka, který zastřelil českého příslušníka a dva těžce zranil a který měl být při výslechu amerických, afghánských a českých vojáků umučen, měl rozplést soudce brněnského krajského soudu Dušan Beránek.
Soud bude ve středu rozhodovat, jak po udělení abolice – tedy milosti zastavující trestní stíhání – postupovat. Je ale jasné, že může udělat jen jedno, a to stíhaní zastavit.
„Proti tomu budou moci obžalovaní podat stížnost a do tří dnů požádat o projednání celé věci. Poté by trestní stíhání pokračovalo dál,“ vysvětlil Novinkám Beránek.
Každopádně platí, že i kdyby celý proces dál pokračoval, vojákům žádný trest nehrozí, a to ani v případě, že by soud dokázal jejich vinu. Ovšem v případě, že by uslyšeli osvobozující verdikt, mohli by poté žádat od státu odškodnění.
Soudce: Byl by to velmi dlouhý proces
Jestliže se vojáci rozhodnou, že chtějí být stále stíháni, nelze očekávat, že se případ rozhodne během několika měsíců. „Součástí spisu jsou informace cizí moci, a kdyby se k nim měli dostat přísedící soudu a obhájci, kteří nemají příslušnou prověrku, tak by bylo potřeba souhlasu této cizí moci,“ řekl Beránek s tím, že proces by kvůli těmto zahraničním souvislostem byl velmi dlouhý.
Čtyři vojáci – rotmistr Karel M., nadporučík Václav Č. a nadrotmistři Štefan T. a František K. ze 601. skupiny speciálních sil – byli obžalováni z vydírání, neuposlechnutí rozkazu, porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci. Protože k těmto skutkům došlo ve válečném stavu, hrozilo by jim v případě prokázání viny až doživotí.
Po udělení abolice mohou být už v klidu, a to i v případě, že by se rozhodli pro obnovení soudního řízení. „I kdyby bylo shledáno, že jsou vinni, tak jim nemůže být uložen trest. Pokud by soud dospěl k zprošťujícímu rozsudku, ten by pro ně byl cennější a významnější než pouhé zastavení trestního stíhání, protože, laicky řečeno, v případě abolice podezření stále trvá,“ řekl Novinkám Beránek.
Nezodpovězenou otázkou je, jestli vojáci směřují k tomu, aby očistili svá jména a případně získali i finanční satisfakci. Podle soudce by totiž v případě zprošťujícího rozsudku mohli požadovat odškodné. „Ale ne vždy zprošťující výrok znamená, že celé trestní stíhání bylo špatné a bez důkazů a že mají nárok na nějaké odškodnění,“ upozornil Beránek.
Prezident vojákům udělil milost minulý týden. Jeho krok vyvolal nejen souhlas, ale i ostrou kritiku. Například spolek Vlčí máky, který pomáhá válečným veteránům, uvedl, že bez řádného vyšetření celého případu utrpí reputace celé armády včetně prezidenta jako vrchního velitele. „Jak chce prezident nadále vyčítat Rusku válečné zločiny páchané na Ukrajině, když vyšetření jiného válečného zločinu sám znemožnil?“ uvedl spolek v prohlášení.