Dva roky Tálibánu u moci: Mezinárodní izolace trvá, najdou se ale i úspěchy

Dva roky po nekrvavém dobytí metropole Kábulu (15. srpna 2021) třímá radikální islamistické hnutí Tálibán v Afghánistánu pevně moc a nemusí čelit žádné výrazné opozici. Tálibán dokázal překonat dřímající vnitřní spory, zlepšila se i ekonomická situace, která po odchodu mnoha mezinárodních organizací ze země na podzim 2021 hrozila kolapsem. Islamisté výrazně potlačili pěstování opiového máku a tím i produkci drog a obchod s nimi.

Hnutí uspořádalo v úterý řadu oslavných shromáždění, na některých místech se lidé k připomínce dvouletého výročí scházeli spontánně. Hlavní vojenská přehlídka v Kandaháru, odkud pomocí dekretů vládne nejvyšší vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda, však byla na poslední chvíli bez vysvětlení zrušena.

Ani po dvou letech u moci vládu Tálibánu jako legitimního reprezentanta Afghánistánu neuznal žádný stát světa. Hlavním problémem – a to i z pohledu konzervativních muslimských států – je výrazné omezování práv ženské části populace. Afghánky nyní nesmí vykonávat celou řadu profesí, mají velmi ztížený přístup ke vzdělání, nesmí navštěvovat některá veřejná místa jako parky či tělocvičny a musí dodržovat přísná islámská pravidla oblékání. A to přesto, že Tálibán po převzetí moci v létě 2021 signalizoval „tolerantní“ přístup. Většinu těchto slibů však nesplnil

Špičky Tálibánu se snaží o alespoň částečné mezinárodní uznání i proto, že Spojené státy zadržují aktiva afghánské centrální banky ve výši asi sedmi miliard dolarů (v přepočtu kolem 154 miliard korun), což je pro chudou zemi obrovská částka. USA daly najevo, že tyto peníze neuvolní, dokud Tálibán neukáže vlídnější tvář směrem k západnímu pojetí lidských práv – včetně práv žen.

Poslední debaty o sblížení pozic se konaly v květnu v Kandaháru za prostřednictví katarského ministerstva zahraničí, jehož zástupci jednali podle agentury Reuters „v plné koordinaci s administrativou amerického prezidenta Joea Bidena“. K průlomu však zatím nedošlo.

I přes nesnadnou situaci se podle nedávné zprávy Světové banky ekonomická situace běžných Afghánců zlepšila – stát například stabilně vyplácí své zaměstnance, lidé mají přístup k hotovosti a nedostatek základního zboží je minulostí. Ekonomické bilanci země v posledních letech pomohly zahraniční investice např. do těžby surovin či energetických projektů. Nejvíce jich přišlo z Číny.

Nezávislé průzkumy veřejného mínění nejsou v Afghánistánu k dispozici, je ale zřejmé, že Tálibán nemusí čelit žádné organizované opozici, podle agentury AP jsou protivládní protesty vzácné. Loajalitu k novým vládcům podpořilo zvýšení bezpečnosti, počty lidí zabitých při pumových atentátech či střelbě výrazně poklesly.

Z velké části se podařilo potlačit i hrozící „konkurenci“ v podobě bojůvek Islámského státu, byť zadarmo to zejména zpočátku nebylo – údaje Mise OSN pro Afghánistán (UNAMA) zmiňují přes tisíc obětí během necelých dvou let. Z velké části jde o mrtvé po sebevražedných útocích Islámského státu.