Článek
Prezident Petr Pavel o udělení abolice – tedy o zastavení trestního řízení – uvažuje a podle informací Novinek konzultuje celou věc s právníky i odborníky. Rozhodnutí musí podepsat i premiér.
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) na dotaz, zda by milost podepsal, odpověděl prostřednictvím mluvčí vlády Lucie Michut Ješátkové: „Pokud předseda vlády abolici obdrží, nejprve s ní seznámí kabinet. Do té doby jsou jakékoliv komentáře předčasné.“
Šéf nejsilnější opoziční strany ANO Andrej Babiš napřímo říká, že jako premiér by milost vojákům podepsal. „Neznám podrobnosti celého případu, ale ta obžaloba se mi nelíbí, protože naši vojáci v Afghánistánu bojovali proti terorismu. Přicházeli tam o život. A pokud budu premiér a prezident milost těm vojákům udělí, tak to určitě podpořím,“ řekl Novinkám Babiš.
Černochová je pro soud
Proti udělení milosti nenamítají nic ani politici z ostatních stran s výjimkou ministryně obrany Jany Černochové (ODS).
„Podle paní ministryně by milost nebyla v zájmu samotných obžalovaných vojáků, jelikož by se na veřejnosti nadále mohla vznášet pochybnost, zda se trestného činu dopustili, či nikoliv,“ řekl mluvčí obrany David Šíma.
Černochová je dlouhodobě ve sporu se šéfem armády Karlem Řehkou i vojáky z 601. skupiny speciálních sil, ze které obžalovaní vojáci jsou. Jak Řehka, tak i prezident Pavel v minulosti speciálním silám veleli.
Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda s milostí problém nemá. „Pokud by pan prezident použil svého práva, tak já ho kritizovat nebudu,“ řekl Novinkám Benda.
Podobně mluví i předseda branného výboru Lubomír Metnar (ANO). „Pokud se pan prezident rozhodne k udělení abolice, budu jeho rozhodnutí podporovat,“ uvedl Metnar, který byl ministrem obrany v době, když k události došlo.
„Kdo bude chtít do armády, když se stát za vojáky nepostaví?“
Rovněž místopředseda branného výboru Josef Flek ze STAN má jasno. „Doufám, že to skončí prezidentskou milostí, protože jinak nemůžeme chtít, aby se lidé hlásili do armády, když se za ně v takové situaci stát nepostaví,“ řekl Flek a dodal, že při posuzování celé události by se nemělo zapomínat na to, že afghánský voják Vahidulláh Chán zabil jednoho českého vojáka a dva zranil.
„Není také jasně prokazatelné, kdo mu ublížil natolik, že podlehl svým zraněním. A také je nutné přihlédnout k tomu, že američtí vojáci dostali pouze kázeňský trest,“ uvedl Flek.
O tom, co se mělo stát 22. října 2018 po zastřelení českého psovoda Tomáše Procházky na afghánské základně Šindánd, informoval před časem týdeník Respekt. Podle něj zajatého střelce postupně vyslýchali afghánští, čeští a američtí vojáci. Po výsleších byl Chán odvezen do americké vojenské nemocnice, kde zemřel. Podle výpovědí afghánského tlumočníka, který pracoval pro americkou armádu, bylo během českého dvacetiminutového výslechu slyšet z místnosti „bolestné výkřiky“.
Tlumočník měl být přítomen také výslechu ze strany amerických vojáků, ti zajatému Chánovi údajně kopali do rozkroku a mlátili hlavou o stůl.
Dva čeští vojáci, kteří měli vyslýchat Chána, jsou obviněni z vydírání za použití násilí a neuposlechnutí rozkazu. Další dva vojáci, kteří měli hlídat už zraněného afghánského zajatce, jsou obviněni z neposkytnutí pomoci a porušení pravidel strážní služby. V případě, že by je soud shledal vinnými a navíc uznal, že to bylo za bojové situace, tak by mohli dostat až výjimečný trest, tedy doživotí.
Další žádost o abolici
O milosti se začalo znovu mluvit před čtrnácti dny, když po čtyřech letech vyšetřování podalo státní zastupitelství obžalobu na čtyři vojáky ke Krajskému soudu v Brně.
Po vznesení obžaloby předseda Motoristů sobě Petr Macinka vyzval prezidenta, aby trestní stíhání zastavil, protože vojáci jednali v mimořádně vypjatých bojových podmínkách, a milost by byla projevem pochopení i úcty k jejich službě.
Prezident Pavel na to reagoval, že dříve, než se rozhodne, musí znát odpovědi na některé nevyjasněné otázky. Což podle mluvčího Hradu Víta Koláře v současné době dělá. „Pan prezident případ sleduje a vede k němu interní porady,“ řekl Novinkám Kolář.
„Moji klienti dali souhlas, aby se abolice projednala. A teď je to v rukou pana prezidenta a vlády,“ uvedl advokát vojáků Radek Ondruš.
Prezidentská kancelář a ministerstvo spravedlnosti dostalo už před více než dvěma roky dva balíky žádostí o abolici. „Ministerstvo spravedlnosti v červenci roku 2022 obdrželo celkem osm žádostí o milost ve formě abolice pro příslušníky AČR v souvislosti s kauzou smrti afghánského zajatce,“ sdělila Novinkám mluvčí úřadu Marcela Nevšímalová.
Vzhledem k tomu, že celý případ došel až k obžalobě, je zřejmé, že ani jedné žádosti ministerstvo ani Hrad zatím nevyhověly.
