Článek
Pákistánská islámská republika se rozkládá na jihu Asie, kde sousedí s indickým subkontinentem. Pátá nejlidnatější země světa se těší minimální prosperitě. Může za to zejména politická nestabilita a dlouhotrvající vnitrostátní i mezinárodní boje.
Islámský stát Pákistán se nachází v oblasti, kde vzniklo jedno z nejstarších lidských osídlení. Jeho současná podoba vzešla z rozdělení indického subkontinentu v roce 1947 a moderní stát během let čelil jak domácím politickým tlakům, tak regionálním konfliktům.
Během 60 let jeho existence země poznala čtyři převraty. Zdrojem nepokojů je mimo jiné nekontrolovatelná korupce a dlouhodobá politická nestabilita. Vláda dlouhodobě bojuje proti islámským radikálům, kteří podporují hnutí Tálibán i Al-Kaidu. Směrodatné jsou vleklé spory s Indií.
Územní spory se vlečou od založení státu
Islámská republika vznikla v 50. letech spojením Východního a Západního Pákistánu. Nedlouho na to byl Islámábád, dnes milionové centrum v severozápadní části země, ustanoven hlavním městem. Tlaky mezi východním a západním křídlem země však přetrvaly a vedly v roce 1971 k tomu, že se bengálsky hovořící část na východě za pomoci Indie odtrhla a vytvořila stát Bangladéš.
Konflikt Pákistánu s Indií o území Kašmíru má své kořeny v roce 1948 a naplno se rozhořel v roce 1965. Převážně muslimský Kašmír byl rozdělen mezi dvě země, ale spory o něj dosud neutichly. Vztahy se sousední Indií tak zůstávají na bodě mrazu, což umocňuje fakt, že obě země vlastní jaderné zbraně.
Karakoram v Himalájích v Pákistánu
