Hlavní obsah

Václav Klaus

Foto: Petr Horník, Právo
Článek

Politik a ekonom Václav Klaus patří mezi nejvýraznější postavy české polistopadové scény. Působil v Občanském fóru, po založení ODS se stal jejím předsedou, zastával funkce předsedy vlády i Poslanecké sněmovny. Mezi lety 2003 a 2013 byl prezidentem České republiky.

Václav Klaus se narodil 19. 6. 1941 v Praze na Vinohradech. Jeho otec Václav byl účetní, matka Marie pracovala jako pokladní i průvodkyně v galerii. Měli spolu ještě dceru Alenu, ta v roce 1968 emigrovala do Švýcarska.

Na VŠE v Praze studoval zahraniční obchod, při studiích se seznámil s Lívií Mištinovou, vzali se v roce 1968. Narodili se jim synové Václav mladší a Jan.

Během totalitního režimu pracoval ve Státní bance československé, v roce 1987 nastoupil jako analytik do Prognostického ústavu Československé akademie věd.

Klaus: Být v EU, tak po sobě Češi a Slováci stříleli

Domácí

V listopadu 1989 se prosadil v Občanském fóru (OF), 10. prosince 1989 byl prezidentem Gustávem Husákem jmenován československým ministrem financí ve vládě Mariána Čalfy. Stejnou funkci zastával i ve vládě vzniklé po volbách v červnu 1990. V nich byl zvolen poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění (FS), kam kandidoval za Severomoravský kraj.

Klaus se stal prvním a nakonec jediným předsedou Občanského fóra v říjnu 1990. Zůstal jím jen čtyři měsíce, neboť se široké hnutí brzy rozpadlo. Klaus se následně podílel na vzniku Občanské demokratické strany. Ustavující kongres v Olomouci jej v dubnu 1991 zvolil předsedou. Ve stejném roce se také stal místopředsedou československé vlády.

První vláda, privatizace a zánik federace

Klaus byl zastáncem rychlých ekonomických reforem. Na Slovensku kvůli nim byl značně neoblíbený pro své kroky k transformaci československé ekonomiky. Je mu připisována pozice jednoho z architektů české privatizace v 90. letech. Jedním z jejích kroků byla kuponová privatizace, při níž si občané za symbolickou částku mohli pořídit tzv. kuponovou knížku, za kupony mohli získat podíl ve státem vlastněných společnostech.

Ve volbách v červnu 1992 Klaus obhájil mandát ve Sněmovně lidu FS za Severomoravský kraj. Volby navíc dostaly ODS do pozice nejsilnější strany. Její koalice s Křesťanskodemokratickou stranou (KDS) zvítězila a získala 48 ze 150 křesel ve Sněmovně lidu, dvakrát více než na druhém místě Hnutie za demokratické Slovensko (HZDS). ODS a HZDS se staly dominantními silami i v české, resp. slovenské, části Sněmovny národů.

Klaus: Útok Ruska změnil svět

Domácí

Místo vedení federální vlády Klaus zaujal pozici předsedy české vlády. Účast ve federální vládě odmítl i předseda HZDS Vladimír Mečiar, zasedl do čela slovenské vlády. Pozice federální vlády vedené Janem Stráským z ODS byla oslabena, Klaus s Mečiarem zahájili diskuze o budoucí podobě státního soužití Čechů a Slováků. Dohodli se na konání referenda, na něž však nikdy nedošlo.

Hlavní diskuze české a slovenské delegace o budoucnosti země se odehrávaly ve vile Tugendhat v Brně. Tam také 26. srpna 1992 oznámili Klaus s Mečiarem svou dohodu na vznik samostatných států Česká republika a Slovenská republika k 1. lednu 1993. V dalších měsících probíhala jednání o vztazích samostatných zemí a dělení federálního majetku.

Klausova vláda pokračovala v rámci České republiky, koalici tvořila ODS, KDS, KDU-ČSL a Občanská demokratická aliance (ODA). Se zánikem ČSFR Klaus ztratil svůj poslanecký mandát.

Druhá vláda a Sarajevský atentát

Ve volbách do Poslanecké sněmovny ODS zvítězila se ziskem 29,6 procenta, druhá skončila ČSSD vedená Milošem Zemanem. Oba kandidovali v Severomoravském kraji, ačkoliv ani jeden z kraje nepochází. Pravicová koalice však získala pouze 99 mandátů z 200. Kabinet pokračoval jako menšinový po vyjednání tolerance ze strany sociální demokracie. Zeman se na oplátku stal předsedou Poslanecké sněmovny.

Zpomalení ekonomiky a přijímané tzv. úsporné balíčky vedly k propadu obliby vlády u obyvatelstva. Personální obměny vláda ustála, když její žádost o opětovné vyslovení důvěry byla v červnu 1997 vyslyšena většinou 101 hlasů.

Pohledem Thomase Kulidakise: Klaus, Mečiar, EU a vzpomínky na federaci

Komentáře

ODS tehdy čelila tlaku kvůli podezření z nelegálního financování, Klaus byl rovněž terčem dlouhodobé kritiky ze strany místopředsedy ODS a ministra zahraničních věcí Josefa Zieleniece. Ten se později vzdal svých funkcí i poslaneckého mandátu, z vlády odešel i další člen ODS – ministr vnitra Jan Ruml. Místopředseda vlády Ivan Pilip vyzýval Klause k podání demise.

Událostem se začalo přezdívat Sarajevský atentát, neboť v té době se Václav Klaus nacházel na oficiální návštěvě v Sarajevu. Klaus podal demisi vlády a 2. ledna 1998 byla prezidentem jmenována poloúřednická vláda vedená guvernérem ČNB Josefem Tošovským.

Opoziční smlouva

V předčasných volbách v červnu 1998 poprvé Klaus kandidoval v Praze, ODS skončila na druhém místě s 27,7 procenty hlasů, nejsilnější byla ČSSD, jež získala 32,3 procenta hlasů.

Klaus: Opoziční smlouva by byla dobrá i dnes, za její démonizaci může Havel a spol.

Domácí

Po neúspěšných snahách o vytvoření vládní koalice přistoupili sociální demokraté vedení Milošem Zemanem k nečekanému kroku. Sepsali tzv. opoziční smlouvu, která umožnila existenci menšinové vlády ČSSD s podporou ODS. Ta na oplátku získala křesla předsedů obou komor Parlamentu i vedení některých kontrolních orgánů. Václav Klaus se tak přesunul do čela Poslanecké sněmovny, naopak Miloš Zeman stanul jako předseda vlády.

V roce 2002 Klaus obhájil poslanecký mandát poté, co opět vedl pražskou kandidátku ODS. Strana však skončila s 24,5 procenty hlasů na druhém místě za ČSSD a Klaus oznámil, že se nebude ucházet o znovuzvolení do funkce předsedy strany.

Prezident České republiky

28. února 2003 byl ve třetí volbě zvolen prezidentem České republiky. Účastnil se i předcházejících dvou voleb proti různých soupeřům, až při třetí však získal některý kandidát dost hlasů poslanců a senátorů pro zvolení.

Klaus vyslovoval vážné výhrady vůči tzv. Lisabonské smlouvě, která měla reformovat některé instituce Evropské unie. Ačkoliv byla podepsána již v prosinci 2007, trvalo téměř dva roky, než ji ratifikovaly všechny členské státy a mohla tak vstoupit v platnost. Na Klausův podpis se čekalo, neboť se Ústavní soud zabýval slučitelností textu smlouvy s českými právními normami.

V únoru 2008 se Václav Klaus ucházel o znovuzvolení do úřadu prezidenta republiky. Proti němu byl po mnoha týdnech vyjednávání navržen ekonom Jan Švejnar. První volba vítěze nepřinesla, do druhé volby byla vedle Klause a Švejnara nominována i poslankyně Evropského parlamentu Jana Bobošíková, kterou jako kandidátku na prezidentskou funkci představili komunisté.

Pandemický zákon je útokem státní moci na svobodu, rozohnil se Klaus

Domácí

Klaus byl zvolen ve třetím kole druhé volby. Bezprostředně po svém znovuzvolení řekl, že „rozpolcenost politické scény se nesmí stát brzdou cesty vpřed“.

Klaus podporoval výstavbu radaru v Brdech, který měl být součástí americké protiraketové základny v Evropě. Vláda premiéra Mirka Topolánka preferovala jednání v parlamentu namísto celostátního referenda, jednání zhatil pád jeho vlády na jaře 2009. V témže roce Spojené státy ustoupily od plánů na vybudování základny.

Před koncem svého druhého prezidentského mandátu vyhlásil Klaus 1. ledna 2013 dílčí amnestii, která vyvolala značné kontroverze především svým druhým článkem, kvůli němuž byla ukončena řada kauz závažné hospodářské kriminality a korupce. Nejasnosti panovaly rovněž kolem přípravy amnestie.

Klaus kvůli amnestii čelil dokonce žalobě pro velezradu. Návrh podepsalo 28 senátorů a horní komora její text v březnu 2013 schválila. Ústavní soud však řízení zastavil, neboť Klaus již v té době nebyl prezidentem.

V lednu 2013 se poprvé v ČR konala přímá volba prezidenta. O nejvyšší funkci v zemi se ucházelo celkem devět osob, v prvním kole nikdo nezískal nadpoloviční počet hlasů, do 2. kola postoupili Miloš Zeman (24,2 % hlasů) a Karel Schwarzenberg (23,4 % hlasů). Ve druhém kole zvítězil Zeman, pro něhož se vyslovilo 54,8 % voličů, dostal přes 2,7 milionu hlasů.

Klaus: Musíme si utáhnout opasky. Vláda se veze na vlně populismu a nezodpovědnosti

Stalo se

Funkční období Václava Klause coby prezidenta skončilo 7. března 2013, další den dopoledne, po několika hodinách bez hlavy státu, byl do úřadu uveden Miloš Zeman jako v pořadí třetí prezident České republiky.

Po odchodu z Hradu

Je spoluzakladatelem Institutu Václava Klause, jenž, dle svých webových stránek, je „koncipován jako liberálně-konzervativní think tank s vlastní výzkumnou studijní činností, semináři, konferencemi a dalšími akcemi a programy pro odbornou i širokou veřejnost“. Institut často publikuje knihy o politických, ekonomických tématech a historii.

Klaus je rovněž nositelem mnoha mezinárodních cen a čestných doktorátů z univerzit z celého světa.

Foto: Petr Horník, Právo

Prezidentský pár Václav a Livie Klausovi si při příchodu do Thermalu na MFF Karlovy Vary.

Výběr z publikací
Cesta k tržní ekonomice (1991)
O tvář zítřka (1991)
Ekonomická věda a ekonomická reforma (1991)
Nemám rád katastrofické scénáře (1991)
Dopočítávání do jedné (1995)
Mezi minulostí a budoucností (kniha filozofických úvah a esejů, 1996)
Renesance: nový zrod svobody v srdci Evropy (USA, 1997)
Tak pravil Václav Klaus (rozhovor, který s ním vedli Petr Jüngling, Tomáš Koudela a Petr Žantovský, 1998)
Země, kde se již dva roky nevládne (1999)
Od opoziční smlouvy k tolerančnímu patentu (2000)
Evropa pohledem politika, pohledem ekonoma (2001)
Proč jdu znovu do toho? (2002)
Občan a obrana jeho státu (2002)
Rok první (2004)
Rok druhý (2005)
Rok třetí (2006)
Modrá, nikoli zelená planeta (2007)
Rok čtvrtý (2007)
Rok pátý (2008)
Makroekonomická fakta české transformace (2008)
Rok šestý (2009)
Kde začíná zítřek (2009)
Modrá planeta v ohrožení (2009)
Rok sedmý (2010)
Zápisky z cest (2010)
Rok osmý (2011)
Rok devátý (2012)
Zápisky z nových cest (2012)
My, Evropa a svět (2013)
Rok desátý (2013)

Články k tématu

Klaus prodělal covid

Bývalý prezident Václav Klaus se zotavuje z covidu. Jeho mluvčí Petr Macinka však v úterý odpoledne dementoval informace serveru iDnes.cz, který se zprávou...

KOMENTÁŘ: Klausovo sdílení – Josef Koukal

Slovo sdílet nabylo s rozvojem technologií a sociálních sítí nového významu. Když sdílíte názor, může to znamenat, že s ním souzníte, ale také, že jej...

Klaus: Zemanův hlas bude chybět

Miloš Zeman byl, je a jistě i zůstane velmi specifickým představitelem novodobé české politiky a nepřehlédnutelným svou postavou, názory i politickým stylem,...

Proč se Československo rozpadlo

Koncem roku uplynulo třicet let od pokojného rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). Historici, politologové, publicisté i širší veřejnost si...

Klaus: Federaci už držet nešlo

Československo jsem před 30 lety rozdělit nechtěl, ale musel jsem respektovat touhu Slováků po samostatnosti, řekl Právu bývalý premiér a prezident Václav...

Klaus: Útok Ruska změnil svět

Bývalého prezidenta Václava Klause ruská agrese vůči Ukrajině šokovala. Jde podle něj o útok, který změnil svět. Rusko ve čtvrtek napadlo Ukrajinu, která...

Klaus navštívil Zemana v nemocnici

Exprezident Václav Klaus navštívil současnou hlavu státu Miloše Zemana v Ústřední vojenské nemocnici v Praze-Střešovicích (ÚVN). Podle deníku Blesk u něj ve...

Exprezident Klaus zůstává v nemocnici

Bývalý prezident Václav Klaus zůstává v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Pokračuje v léčbě na urologické klinice, uvedl Petr Macinka z Institutu Václava...

Václav Klaus je opět v nemocnici

Bývalý prezident Václav Klaus byl ve čtvrtek opět hospitalizován v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Důvodem je doléčení potíží s vysokým tlakem. Novinkám...

Klaus se vrátil do nemocnice navštívit Zemana

Bývalý prezident Václav Klaus se v neděli odpoledne podle zdroje Novinek vrátil do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v pražských Střešovicích, odkud byl...

Klause propustili z nemocnice

Exprezident Václav Klaus byl v pátek propuštěn z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) ve Střešovicích, kde byl od úterý hospitalizován s vysokým tlakem.

Nechte už lidi na pokoji, vyzývá Klaus vládu

Bývalý prezident Václav Klaus vyzval vládu i další odpovědné instituce, aby přestaly veřejnost strašit tím, že se zhoršuje epidemická situace kolem covidu-19....

Jak se volí prezident a co je přímá volba?

Od roku 2013 Češi volí svého prezidenta přímou volbou, o budoucí hlavě státu tedy rozhodují přímo občané. Jak přesně prezidentské volby fungují, jak probíhají...

Jak se do české politiky zařadila Trikolóra

Politické hnutí Trikolóra založil v roce 2019 Václav Klaus mladší. Prosazuje nadřazenost českého právního řádu nad zákony EU, vládu většiny a snižování počtu...

Klaus dostal další pokutu

Exprezident Václav Klaus dostal pokutu deset tisíc korun za to, že v lednu navštívil bez zakrytých dýchacích cest uzavřenou restauraci, uvedl deník Blesk.

Klaus: Vrbětice jsou vykonstruovaný strašák

Bývalý český prezident Václav Klaus považuje nově zveřejněné informace o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014...