Hlavní obsah

Klaus: Musíme si utáhnout opasky. Vláda se veze na vlně populismu a nezodpovědnosti

Bývalý prezident Václav Klaus v rozhovoru pro Novinky.cz tvrdě zkritizoval chystaný deficit státního rozpočtu i ekonomickou politiku kabinetu Petra Fialy. Vláda by podle něj měla vysvětlit lidem, že je potřeba utáhnout opasky.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Bývalý prezident Václav Klaus

Článek

Vláda pětikoalice chce předložit schodek státního rozpočtu ve výši 330 miliard korun. Je to podle vás akceptovatelné číslo?

Pro mě je to číslo zcela neakceptovatelné. Pro mě je jakýkoli deficit nepřijatelný. Je to důkaz, že se vláda veze na vlně populismu a nezodpovědnosti. Jestli nevnímá dnešní inflaci a hrozbu jejího zvyšování a přetrvávání do dalších let, pak ať financuje své výdaje formou deficitu. Doplatí na to všichni občané České republiky, s výjimkou těch, kteří si své příjmy mohou – na rozdíl od drtivé většiny ostatních lidí – svým rozhodnutím zvyšovat. Mezi ně patří politici.

Včera (ve čtvrtek; pozn. red.) řekl ministr spravedlnosti Blažek, že se „peníze ústavních činitelů nezmrazí“, rozumí se, že se nezruší jejich plánovaný růst. To je naprosto skandální. Deficit státního rozpočtu se musí řešit škrty. Ministr financí Stanjura v rozhovoru pro deník E15 zcela bezelstně, i když možná spíše se vší svou arogantností, řekl k čtvrtečnímu návrhu změny rozpočtu: „my jsme neškrtali, ale přidávali výdaje“. To nepotřebuje komentář.

Berete v potaz i argument, že se nachází ve velmi mimořádné situaci vzhledem k uplynulým dvěma rokům, kdy prakticky nefungovala ekonomika kvůli lockdownům a masivním kompenzacím zavřeným podnikům? A nyní máme energetickou krizi.

Mimořádná situace je v ekonomice, respektive v tom, jak ji vidí politici, vždy mimořádná. I dnešní Fialův kabinet založený na absurdní pětikoalici se tváří, že jsou v nějaké zcela unikátní chvíli. Musím připomenout svou situaci v roli ministra financí před více než třiceti lety. Tehdy skončil komunismus, tehdy jsme zrušili centrální plánování, tehdy jsme „dopustili“, aby ceny odrážely svou ekonomickou podstatu, a ne idealistická přání politiků a plánovačů, tehdy jsme zlikvidovali RVHP (Radu vzájemné hospodářské pomoci), což byla komunistická verze Evropské unie, tehdy úplně – prakticky přes noc – zmizely trhy na Východě, kam jsme vyváželi téměř dvě třetiny své produkce.

Vláda rezignovala na šetření. Letošní schodek rozpočtu bude astronomických 330 miliard

Ekonomika

(Mimochodem, v roce 1990 se jako důsledek války v Perském zálivu zvýšila cena ropy na dvojnásobek.) Byla to, nebo nebyla mimořádná situace? Přesto jsem považoval za absolutní cíl zabránit vzniku inflační nerovnováhy. Federální rozpočet, původně připravený ještě komunistickou vládou, byl – stejně jako letos na jaře – pozměněn na výdajové stránce a byl, jako protiinflační, předložen s návrhem rozpočtového přebytku. Křik v médiích byl, ale ustáli jsme to. Někteří to nazývali „utahováním opasků“, ale o nic takového se Fiala se Stanjurou ani nepokusili. Víc k tomu dodat nemohu.

Souhlasíte se záměrem premiéra a ministra financí nezvyšovat žádné daně – kromě tzv. windfall tax, neboli daně z neočekávaných zisků?

Jsem zásadně proti zvyšování daní, i proti tzv. daním sektorovým. Karikaturista deníku Právo Miroslav Kemel dnes nakreslil půvabný obrázek Fialy s Rakušanem a dal k tomu popisek „Jak té sankci říkáte, sektorová daň?“ Ano, je to spíše sankce a jako každá sankce to bude mít bumerangový efekt. Australané vědí, co je to bumerang, naši pětikoaliční politici to asi nevědí. Bývalý ministr financí ve mně dodává, že se takovou daní získají miliardy, eventuelně desítky miliard, ale Stanjurův rozpočet má deficit 330 miliard korun. Není možné zvyšovat daně a současně zavádět „úsporný“ tarif, na němž nic úsporného není. Je to plošná dávka zvyšující rozpočtový deficit.

Jak by měla podle vás vláda v této situaci ideálně postupovat?

Vládě nechci radit, ona by mě stejně neposlechla. Musí však občanům naší země vysvětlit, že žijeme v období hluboké ekonomické nerovnováhy, kterou ještě zvyšujeme svým nadstandardním angažmá v ukrajinské válce. A v naší mimořádné zadluženosti a chabém ekonomickém růstu chce paní Černochová koupit nejdražší letadla na světě.

Žijeme-li v hluboké inflační nerovnováze, musíme škrtat neboli „utáhnout si opasky“. Měli jsme je už dlouho velmi povolené. Vládami posledních let asi ještě více – relativně – než Štrougalovou a Adamcovou vládou v druhé polovině 80. let. To by však vyžadovalo jinou vládu a tu voliči v loňském říjnu nechtěli. Žádná taková jim ani nebyla nabízena.

Reklama

Výběr článků

Načítám