Článek
Hnutí ANO má v programovém prohlášení rušení poplatků za televizi a za rozhlas a změnu jejich financování, kvůli čemuž se nyní demonstruje a svolávají se nejen zástupci médií, ale i studenti, umělci. Jak se na to díváte?
Dvě ze tří koaličních stran to měly v programu. Není tedy nic překvapivého, že pokud vyhrály volby, tak to chtějí splnit. To je překvapivé možná pro současnou opozici, která své sliby neplnila, přestože je deklarovala. My jsme v tomto jiní a naše vláda chce splnit to, co si napsala do programového prohlášení.
Ptám se na váš osobní názor. Je rušení poplatků a převod financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet správnou cestou?
Považoval jsem za velmi nesprávné, že minulá vláda bez diskuse rozšířila okruh poplatníků na ty, kteří se z povahy věci, například v továrně, nemohou na Českou televizi dívat, nebo rozšířila okruh poplatníků na mladé, kteří televizi ani nemají a sledují úplně jiné platformy. A tehdy došlo ke zlomu a vnímání i u mě. Řekl jsem si: nemá smysl, aby byl systém poplatků z padesátých let minulého století zachován, a má smysl jít jinou cestou.
Změna, která je teď navržená, nemění nic na pravomocích Rad ČT a ČRo, nezvyšuje závislost televize nebo rozhlasu na vládě.
Zvyšuje ji přece už tím, že jim vláda bude dávat peníze z rozpočtu…
Ne. Byla by to pravda, kdyby televize musela každý rok obhájit svou kapitolu rozpočtu tak, jako to musím udělat já nebo jakýkoliv jiný úřad. Ale ve chvíli, kdy má v zákoně pevnou částku jako mandatorní výdaj a ta částka se nemění, jenom se zvyšuje v případě, že kumulovaná inflace dosáhne deseti procent, tak je situace jiná.
Z hlediska jistoty je úplně stejná jako dnes, kdy mohu zákonem snížit okruh poplatníků nebo snížit poplatek nebo ho nezvýšit. Nově bych tu částku mohl zvýšit anebo snížit zase jen zákonem.
Takže v tomto smyslu se to nemění, jenom je veřejnosti některými podsouváno, že závislost je právě v tom, že se každý rok bude moci o tom vyjednávat. Tak to není.
Kritici ale zmiňují i významné snížení částky určené pro obě média, která se vrací na výši z roku 2008.
Ano, je to částka z roku 2008, ale současně také částka, za kterou televize a rozhlas fungovaly i v roce 2024, možná 2025. Každý musí někdy hledat úspory, každý musí hledat vyšší efektivitu.
A nemáte pocit, že televizi i rozhlas ty úspory hledaly a musely hledat, když i přes zvyšující se náklady dokázaly 16 let fungovat se stejnou částkou?
Když vidím, že Český rozhlas má 25 stanic, tak si myslím, že se úplně úspory nehledaly. Druhá věc je, že někteří, kteří demonstrují, si neuvědomují, že demonstrují za začerněné obchodní smlouvy v České televizi, kde jsou doposud bez veřejné kontroly vydávány miliardy korun, a nikdo neví přesně, kam a komu tečou.
Na celé poplatkové anabázi je pro mě nejzásadnější debata týkající se toho, že ať už se peníze získají z jakéhokoliv zdroje, mají být veřejně kontrolovatelné více než tomu je dnes. Ať už rozšířením kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nebo tím, že se prostředky vynaloží ze státního rozpočtu. V tu chvíli by je NKÚ kontroloval automaticky.
Může styl, jakým se tento zákon projednává a jaké to vyvolává reakce ve Sněmovně i na veřejnosti, ohrozit další práci vlády?
Ne. Podle mě to může vládu a koaliční strany stmelit, protože se stane opak, než co si možná přeje opozice. Myslím, že se stmelí tím, jaké absurdní a lživé argumenty zaznívají ve vztahu k té debatě, zejména když si uvědomíme, že ODS a Piráti svého času také navrhovali zrušení poplatku.
Že nám to může krátkodobě snížit průchodnost jiných zákonů parlamentem, to se může stát, a na to bychom pak museli reagovat i nějakou změnou chování ve Sněmovně.
Když se podíváte na reakce veřejnosti a na demonstrace napříč republikou, nebojíte se ztráty popularity stran vládní koalice?
To uvidíme v průzkumech, ale především v příštích volbách. Asi nejdříve v těch krajských (budou se konat na podzim 2028 - pozn. red.).
Mám pocit, že lidé, kteří demonstrují, jsou voliči opozičních stran. Já jim to neberu, každý má právo se vyjádřit a demonstrovat za co chce, pokud demonstruje pokojně. Nepřeceňoval bych to ale ani jedním, ani druhým směrem.
To, že lídrem těchto protestů je nátlaková skupina zvaná Milion chvilek, která se po vítězství Petra Fialy na čtyři roky odmlčela a nyní se zase vrátila, mě spíš přesvědčuje o tom, že to žádný vliv mít nebude, protože čím více protestovali, tím více hnutí ANO dostalo ve volbách hlasů.
Ale přidali se studenti středních a vysokých škol napříč republikou. Myslíte si, že to jsou všechno jenom voliči opozice?
Já ty studenty chápu. Oni si chtějí zažít svou revoluci, o které jenom čtou. Chtějí si to vyzkoušet. To, že to z mého pohledu není odůvodněné, je věc druhá, ale já tomu revolučnímu nadšení v zásadě rozumím a taky jsem ho svého času zažíval, takže jim to určitě nevyčítám.
Mluví se o tom, že jste akční ohledně navrhování nových zákonů z pokynu premiéra, že plníte jeho osobní přání a požadavky. Platí to?
Vím, že si veřejnost asi odvykla na to, že premiér řídí ministry, protože expremiér Petr Fiala neřídil vůbec nic. Podle toho to vypadalo. Takže ano, já se hlásím k tomu, že premiér má vliv i na mé úvahy a že s ním řadu svých návrhů konzultuji.
Takže si k němu nechodíte pro notičky, kdy on řekne, že chce to a to a vy to pak jen připravíte?
Primárním dokumentem je programové prohlášení vlády, kde je obsažena většina tezí, ale premiér má řadu priorit a já jako ministr to samozřejmě vnímám. Řeknu mu svůj názor a jsem rád, že on vnímá i odborné výhrady, které v té věci jsou, a že jsme schopni si je říct. Takže v tom problém nevidím.
Zvažujete vstup do hnutí ANO? Nebo už v něm jste?
Nejsem, ale k hnutí ANO se hlásím. V době, kdy jsem byl poslancem, jsem neměl rád nestranické ministry, kteří se tvářili, jako by tam byli z vůle boží, a nereprezentovali tu stranu nebo hnutí. Jsem vděčný panu premiérovi, že mi dal šanci ukázat, že na ministerstvu spravedlnosti lze dělat věci lépe než v minulosti.
Pokud hnutí ANO bude mít zájem na tom, abych rozšířil jeho řady, tak o tom určitě budu uvažovat. Ale jestli se ptáte na to, zda jsem podal přihlášku, tak nepodal.
Přišla nabídka?
Ne. Ale čím víc budu slýchat, že z hnutí ANO odcházejí lidé, kteří díky němu dlouhou dobu měli své jisté, získali významné posty a dnes jej haní, tak tím víc budu uvažovat o tom, že přihlášku podám.