Článek
Myslíte si, že byl Milan Knížák provokatér?
Slovo provokatér si spojuji s tím, že někdo úmyslně, prázdně provokuje. A to Knížák určitě nedělal. Knížák zastával tvrdě, nemilosrdně své postoje, své názory, které byly leckdy velmi netypické a neobvyklé a nevětšinové. Ale to není provokace. Provokace je, když je to prázdné, bez té druhé poloviny.
Slyšel jste někdy jeho hudbu?
Samozřejmě, že jsem na Aktualu byl. Myslím si, že mě tam jednou Milan Knížák na pódiu donutil, abych s ním zpíval. Teď už nevím, kterou z jeho slavných skladeb. Ale myslím si, že jazzman Knížák nebyl. Jazz pro něj byl přece jenom – já s tím nesouhlasím – vyšněrované umění, které dodržuje svých několik základních věcí. A to Knížák nechtěl. Chtěl jít pořád dál, pořád otevírat něco nového.
Novináři vyzpovídali i Livii Klausovou, která přišla na pietu s manželem Václavem Klausem.
Jaký byl Milan Knížák?
On byl strašně jemný a citlivý, a to nikdo nikde neříká. To je jedna věc. Ta druhá je, že se pořád mluví o řadě vnějších věcí, o tom, co udělal, co neudělal. Ale pro mě byly daleko důležitější Knížákovy postřehy, myšlenky o umění. Ta vnitřní část, která nikde nezaznívá. Tedy to, jak se díval na umění, jak mu rozuměl.
