Hlavní obsah

Tomáš Garrigue Masaryk

Foto: Právo
Článek

Tomáš Garrigue Masaryk se zásadní měrou zasloužil o budování Československa a stal se jeho prvním prezidentem. Filosof, filolog, vysokoškolský profesor, publicista a politik se ve své době těšil velké oblibě a autoritě. Dodnes platí za vzor hlavy státu a významného myslitele.

Masaryk je největším politickým fenoménem novodobé české historie. Na prvního československého prezidenta, který je považován za vzor pracovitého, zásadového a čestného muže, se dodnes odvolává nejeden veřejný činitel.

Tomáš Garrigue Masaryk si však svou obsáhlou činností vydobyl slávu a uznání nejen ve své vlasti. Po prvním československém prezidentovi byl například v roce 1998 nazván Kancléřský soud ve Filadelfii, kde Masaryk 26. října 1918 vyhlásil nezávislost Československa. Jeho jméno nese také jedno z náměstí v hlavním městě Mexika, kde se nachází i Masarykova socha. U nás zdobí jeho socha například nádvoří Pražského hradu nebo zámek v Lánech.

Foto: Profimedia.cz

Socha T.G. Masaryka na Pražském hradě shlížela v dubnu 2009 na amerického prezidenta Baracka Obamu při jeho návštěvě Prahy.

Tomáš Garrigue Masaryk se do povědomí široké veřejnosti dostal po vypuknutí první světové války, kdy se stal ústřední postavou protirakouského odboje. Tehdy, ve svých čtyřiašedesáti letech, měl však již za sebou bohatou kariéru, a to na poli politickém, vědeckém, pedagogickém a publikačním. Za jeho úspěchy ovšem stála tvrdá práce a přísná morálka. Masaryk pocházel z chudých poměrů a pro zářnou kariéru neměl právě nejlepší předpoklady. Od dětství si na sebe musel sám vydělávat.

Prezidenti České republiky a Československa: Seznam, zajímavosti a historické milníky

Prezidentské volby
Foto: Profimedia.cz

Tomáš Garrigue Masaryk na fotografii z roku 1883

Narodil se 7. března 1850 v Hodoníně. Do nižší reálky jej rodiče poslali až po přímluvě tamního děkana, jenž je upozornil na chlapcovo nadání. Na gymnázium v Brně nastoupil poté, co se nějakou dobu učil zámečníkem a kovářem. Během studií si vydělával coby vychovatel v rodině policejního ředitele Antona Le Monniera.

I přes výborné studijní výsledky byl však z gymnázia vyloučen - údajně se rozhádal s vedením školy - a studium dokončoval ve Vídni, kam přeložili Le Monniera. V hlavním městě monarchie zůstal i po maturitě, když začal studovat na filosofické fakultě tamní univerzity.

Kvůli zpochybnění Rukopisů ho lid označil za vlastizrádce

Po smrti Le Monniera začal Masaryk pracovat pro bankéře Rudolfa Schlesingera. U něj si vydělal dost peněz na to, aby mohl po studiích vyrazit na cesty po Itálii a Německu. Na univerzitě v Lipsku se pak seznámil se svou nastávající ženou Charlottou Garrigue, dcerou zámožného amerického podnikatele, s níž se v roce 1878 ve Spojených státech oženil a přijal její jméno.

Novomanželé se vrátili do Vídně a po narození prvních dvou dětí se přestěhovali do Prahy, kde začal Masaryk v 80. letech vyučovat na rozdělené Karlově univerzitě. S jeho nekonvenčním pedagogickým přístupem se mnozí nedokázali smířit. Vadil jim Masarykův liberální postoj k výuce i chuť zabývat se otázkami, které byly dosud tabu. Pobuřoval také svou kritikou katolické církve.

Foto: Profimedia.cz

Prezident Masaryk během své návštěvy v Hradci Králové

Masaryk přispíval do vědeckého časopisu Athenaeum, ve kterém v 80. letech zpochybnil pravost Královedvorského a Zelenohorského rukopisu. Tím na sebe poprvé výrazněji upozornil veřejnost, často ale ne v dobrém. V očích mnoha Čechoslováků se stal Masaryk kvůli svému tvrzení vlastizrádcem.

Ústřední postava zahraničního protirakouského odboje

Události a spory, které se kolem rukopisů navršily, nakonec v Masarykovi probudily zájem o politiku. Kolem něj se v té době utvořila skupina názorově spřízněných lidí, kteří prosazovali přesné a vědecké poznávání a své politické směřování nazvali proto realismem. S nimi pak na počátku 19. století založil Českou stranu lidovou (později se přejmenovala na Českou stranu pokrokovou).

V roce 1891 vstoupil s mandátem za mladočechy do Říšského sněmu, kde však vydržel pouhé dva roky. Poslancem se znovu stal až v roce 1907 a ve funkci setrval do začátku války. V Říšském sněmu Masaryk neprosazoval odtržení Čech nebo Slovenska od monarchie, nýbrž jen jejich autonomii v rámci Rakouska-Uherska.

Foto: Profimedia.cz

Tomáš Garrigue Masaryk s Edvardem Benešem

Na sklonku roku 1914 odjel Masaryk do Itálie. Na radu přátel se do vlasti několik let nevrátil, ale místo toho pokračoval dál do Švýcarska a Francie, kde se k němu připojili Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik.

Teprve v exilu Masaryk vyhlásil boj Rakousku-Uhersku. Ve Francii založil spolu s Benešem a Štefánikem Československou národní radu, která se později stala základem poválečné vlády. Poté přesídlil do Londýna, odkud se vydal do Ruska. Tam inicioval vznik samostatných legií z československých zajatců a přeběhlíků.

Do Československa se vrátil už jako prezident

V posledním roce války se Masaryk přesunul do Spojených států. Stejně jako představitele zemí západní Evropy chtěl přimět prezidenta Woodrowa Wilsona, aby podpořil vznik samostatného československého státu. Prvním krokem bylo sepsání Pittsburské dohody v květnu 1918, v níž se představitelé českých a slovenských krajanských organizací vyslovili pro vznik samostatného společného státu.

Foto: Profimedia.cz

Tomáš Garrigue Masaryk v květnu 1918 při sepsání Pittsburské dohody, která Čechům a Slovákům dopomohla k vzniku společného samostatného státu.

Masaryk získal na svou stranu Wilsona a v září byla pod jeho předsednictvím ustanovena prozatímní československá vláda. Ta potom 18. října 1918 vyhlásila ve Washingtonské deklaraci samostatnost Československa.

Do vlasti se Masaryk vrátil už jako v nepřítomnosti zvolený československý prezident v prosinci 1918 a dočkal se vřelého uvítání. Bylo mu 68 let. Právě odkaz na tuto skutečnost se mimochodem často mezi lidmi používá jako důkaz nesmyslnosti argumentu, že je někdo na něco už starý a je de facto na sklonku života.

Před Masarykem tehdy vyvstal před ním však nelehký úkol zformování nového státu. Humanisticky a demokraticky zaměřený Masaryk byl stoupencem republikánského zřízení a stát chtěl nasměrovat k západním mocnostem, které přispěly k rozpadu monarchie. Jeho hlavním spojencem se stala Francie.

Foto: Profimedia.cz

Návrat prezidenta Masaryka do Československa v prosinci 1918 provázely bujaré ovace

Do politického života zasahoval Masaryk poměrně často a aktivně. I v nelehké poválečné době, kdy přibývalo nejen hospodářských problémů a mnohé státy se klonily k totalitárním režimům, se československému prezidentovi podařilo v zemi zachovat demokracii. Masaryk byl proti komunistům i nacionálně laděným stranám. Naopak reprezentoval takzvanou hradní politiku, která měla podporu sociálních demokratů, národních socialistů, legionářů a dalších.

Foto: Profimedia.cz

Tomáš Garrigue Masaryk zemřel 14. září 1937 v Lánech.

Masaryk byl po roce 1918 zvolen prezidentem ještě třikrát, naposledy v roce 1934. Hned následujícího roku ale s ohledem na svůj zdravotní stav abdikoval. Přesunul se na zámek v Lánech, kde po několika dnech v bezvědomí 14. září 1937 zemřel. Jeho pohřeb se konal tamtéž o týden později.

Články k tématu

Tresť Čechů. Sloupek Štefana Švece

Mívali jsme kdysi v práci lidi z Anglie, Turecka, Kanady a Bangladéše. Všichni si s nadšením amatérských etnografů pouštěli české filmy a zkoumali v nich...

Spojenci čekali sabotáže, ale odboj byl rozbit

Jaký měl atentát na Heydricha politický vliv, jaká očekávaní měla čs. vláda v Londýně a spojenci, popsal v rozhovoru pro Právo historik Vít Smetana z Ústavu...

Gymnazisté se otužovali ve venkovním bazénu

Po celý měsíc se více než dvacítka studentů zlínského Gymnázia TGM otužovala každé ráno v domácích podmínkách studenou sprchou. Jejich měsíční snaha v závěru...

Nemocný prezident: Historické paralely

„Šeptalo se po Praze a z Prahy se klepy roznášely po celém Československu, že president je nemocen, že rychlý proces stárnutí mu zabraňuje vykonávat úřad,“...

Lány nechal TGM koupit před 100 lety

Tož to kupte, říkával prý první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, když pořizoval umělecká díla do prezidentské sbírky, a tato slova mohla zaznít...

28. říjen 1918: demonstrace i zpěv

28. říjen 1918 vycházel na pondělí, které přivítalo Pražany jasnou oblohou. Nikdo netušil, že nadchází den, o němž bude napsáno tolik slov jako o žádném jiném,...

Pozdní láska prezidenta Masaryka

Ve středu 13. června 1928 navštívil T. G. Masaryk při své cestě po západní Moravě Rosice. Seděl v otevřeném voze, kde jej přivítali místní hodnostáři a dvě...

Bratislava má Masarykovo náměstí

Od čtvrtka má Bratislava Náměstí Tomáše Garrigue Masaryka. Jméno prvního československého prezidenta nese náměstí na dunajském nábřeží před budovou Slovenského...

Jak doopravdy zemřel před 100 lety Štefánik?

Utržené srdce, zlomená spodina lebeční i obě nohy… Tak našli v neděli 4. května 1919 ležet v poli generála Milana Rastislava Štefánika (†38). Jako jediný ze...

Karla Čapka uštvali před 80 lety k smrti

„Nic nechci a nic nepotřebuji. Co jsem chtěl, není. Co jsem potřeboval, bylo mi vzato. I Anglii jsem měl rád. Mr. Chamberlain mi ji vzal. Můžete mi vrátit mou...

Sto let Československé republiky očima žen

Muzeum ve Šlapanicích zve na pozoruhodnou výstavu Očima ženy, která připomíná 100. výročí vzniku československého státu z tak trochu jiné perspektivy.

Sto let "Stále spolu" uctí na Bradlu

Sto let vzniku Československa společně oslaví u mohyly Milana Rastislava Štefánika na Bradle zástupci českých i slovenských obcí, spřízněných základních...

Robot Kuka frézuje dvoumetrovou sochu Masaryka

Třímetrový robot Kuka se v pondělí pustil na brněnském výstavišti do frézování sochy prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Na výstavišti začal...

Robot Kuka vyfrézuje Masaryka

Jmenuje se Kuka, měří přes tři metry a v příštím týdnu vytvoří v moravské metropoli své největší umělecké dílo. Půjde o dvoumetrovou kopii sochy prvního...

Slavnost základního kamene v Dolní Rovni

Masarykova základní škola v Dolní Rovni na okrese Pardubice se přihlásila k výročí 100 let republiky slavnostním odhalením pamětní desky základního kamene...

Masaryk sedí na koni a Zeman za mřížemi

Pražská Leica Gallery připravila v rámci výročí vzniku republiky netradiční výstavu. Jmenuje se Slibuji věrnost republice a je ji možné vidět do 28. října. Je...

Zdeněk Mahler: Masaryk byl kovboj a rváč

V sobotu zemřel ve věku 89 let Zdeněk Mahler – spisovatel, dramatik, filmový a televizní scenárista, mj. filmů Svatba jako řemen, Nebeští jezdci, Božská Ema....

A kněží se ženili a ženili

Ve středu 22. ledna 1919 navštívila T. G. Masaryka delegace Jednoty katolického duchovenstva v Československu. Byl to spolek českých kněží usilujících...

Skrblík jménem Rašín

Pátek 5. ledna 1923 byl mlhavý a studený. Ministr financí Alois Rašín ten den zaspal ve svém bytě v Žitné 6 (dnes je to číslo 10) v Praze. Na ulici na něj...

U pomníku TGM v Pardubicích

80 let od úmrtí prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka si připomněli i v Pardubicích, ale bez vedení města.

Výstava Fenomén Masaryk a rukopisy

Fenomén Masaryk, tak se jmenuje výstava připravená Národním muzeem v Praze k 80. výročí skonu prvního československého prezidenta. Návštěvníci si ji mohou...

S Masarykem se loučil celý národ

Ve středu 15. září 1937 oznámil lánským občanům venkovský zvuk umíráčku, že bývalý prezident Osvoboditel zemřel. Zvon rozhoupal starý lánský vikář Msgre. Josef...

Kralupské mostní infocentrum právě otevřelo

Na kralupském levobřežním předmostí pod bývalým mýtným domkem bylo od úterý 1. března uvedeno do provozu celotýdenní infocentrum pro tuzemské i zahraniční...