Tajemný dopis T. G. Masaryka byl kompletně zveřejněn

Krátce po 18. hodině hodině začali historici číst obsah dopisu v rámci speciálního vysílání Radiožurnálu. Text byl doplňován vysvětlujícím komentářem historiků Dagmar Hájkové a Milana Vojáčka.

Celý dokument včetně skenu, přepisu a překladu bude zároveň zveřejněn na webu Tajemnaobalka.cz.

Dopis prvního československého prezidenta vyvolal 19. září rozruch. Původně se mělo za to, že ho sepsal Jan Masaryk v roce 1937, když zaznamenával otcova poslední slova.

Historička Hájková ale při otevření dopisu došla k závěru, že dopis pochází z léta 1934. Krátce poté, co T. G. Masaryk utrpěl mrtvici a sám zřejmě předpokládal, že následky dlouho nepřežije.

Obálka putovala od Jana Masaryka k jeho tajemníkovi Lumíru Soukupovi. Od jeho vdovy ji pak získal další z jeho tajemníků Antonín Sum. Ten v roce 2005, rok před svou smrtí, ji uložil zapečetěnou v Národním archivu v Praze na Chodově s tím, že může být otevřena až za dvacet let.

Text se věnuje národnostním otázkám Československa, zmiňuje potřebu vzdělanosti, Masaryk v něm řeší i vlastní pohřeb či vlastnosti Čechů a dalších národů. Rukopisný záznam pořídil Jan Masaryk v přítomnosti Edvarda Beneše, později jej s drobnými úpravami přepsal, uvedli odborníci.

Čistopis je datován 31. srpna 1934, podepsán Janem Masarykem a uveden větou: „President řekl v mé přítomnosti Dr. Benešovi,“ uvedli historici v tiskové zprávě.