Článek
Historička z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd ČR Dagmar Hájková seznámila prapravnuka Tomáše Garrigue Masaryka Tomáše Kotíka s obsahem dokumentu, který předal Národnímu archivu v roce 2005 tajemník prezidentova syna Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí.
Podle Hájkové není dokument patrně z roku 1937, ale z jiné doby, kdy se prezident Masaryk necítil dobře a měl dojem, že odchází. Naznačila, že by se mohlo jednat o slova z roku 1934, kdy měl zdravotní obtíže.
Prezident hovořil o tom, jak by měl být uspořádán pohřeb. Má se jednat „o velký funus“. Smrt podle něj není nic, čeho by se měli lidé bát. „Jen si musíte koupit nové šaty,“ citovala historička.
Myslel si, že umírá
„Jsem nemocný, vážně nemocný, je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci, víte jak, ale musíte být opatrní. Pozor. Ale víte, jak se chovat, a nemusím vám říkat více. Jsem neschopný, skutečně zcela neschopný,“ přečetla Hájková záznam, který je zachycen z větší části v angličtině.
Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat
Masaryk byl vždy velmi kritický, připomněla historička k zaznamenaným slovům „byl jsem stejně hloupý, jako ostatní“.
„Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat,“ vyzdvihla jednu větu, která by mohla být určitým poselstvím.
„Lidé jsou rádi hloupí, ale nedělejte jim to jednoduché. Hádejte se a hádejte se s nimi,“ odcitovala historička
Masaryk se podle textu věnoval rovněž otázce německého obyvatelstva. „Dejte jim, co si zaslouží, ale ne více,“ parafrázovala Hájková Masarykova slova.
Některé ze zaznamenaných výroků prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka
O boji s hloupostí
„Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat.“
„Lidé jsou rádi hloupí, ale nedělejte jim to jednoduché. Hádejte se a hádejte se s nimi.“
O Němcích
„Měli by s námi zůstat (Němci; pozn. aut.). Dejte jim, co si zaslouží, ale ne více“.
„Němci mají jistou poctivost, ale ukradnou ještě víc (než Češi; pozn. aut.)“.
O konci života
„Musíte udělat velký funus.“
„Lidé se bojí smrti, ale to není nic, čeho byste se měli bát. Jenom si musíte koupit nové šaty, to je všechno.“
„Jsem nemocný, vážně nemocný, je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci, víte jak, ale musíte být opatrní. Pozor. Ale víte, jak se chovat, a nemusím vám říkat více. Jsem neschopný, skutečně zcela neschopný.“
Zmínil i slovenského politika Andreje Hlinku, jehož označuje za hlupáka, který si zadal s Maďary. Mělo by mu být nicméně odpuštěno.
Podle historiků je tedy text patrně autentický, ale není jasná jeho datace.
Vedoucí archivních sbírek Národního archivu Jiří Křesťan ukazuje zapečetěnou obálku.
Událost, které se zúčastnil prezident republiky Petr Pavel a další pozvaní hosté, začala v 10 hodin dopoledne. Otevření zalepené obálky bylo součástí živého hodinového vysílání Českého rozhlasu (ČRo).
V přímém přenosu nejprve promluvil prezident, poté členové Masarykovy rodiny a také historici.
Předpokládalo se, že dokument obsahuje poslední slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka před smrtí v roce 1937. U otcova úmrtního lože je měl zapsat v září 1937 jeho syn Jan, diplomat a poté československý ministr zahraničních věcí. Později obálku s poselstvím předal svému tajemníkovi Lumíru Soukupovi. Od jeho vdovy ji měl získat další tajemník Jana Masaryka - Antonín Sum.
Záznam: V Lánech otevírají tajemnou obálku s posledními slovy MasarykaVideo: Novinky
Ten ji v roce 2005, rok před svou smrtí, uložil zapečetěnou v Národním archivu v Praze na Chodově s tím, že může být otevřena až za dvacet let. Masarykova slova tak zůstala po desítky let skrytá.
Zalepená bílá obálka o velikosti zhruba 16 × 23 cm byla opatřena řadou kulatých razítek. Odborníci netušili, kolik listů obálka obsahuje ani jak je text dlouhý.
Obsah obálky znal Antonín Sum a měl o něm informovat i vnučky Masaryka - Herbertu a Annu, které obě zemřely v roce 1996 a jsou pochovány v rodinné hrobce.
ProŽeny.cz
Pohřební průvod s rakví TGM přichází k lánskému hřbitovu.
