Prezident ukázal svou oblíbenou zašívku. Unikátní pohled do zákulisí Pražského hradu

„Masarykova knihovna je pro mě jedno z nejpříjemnějších míst Hradu. Tady na vás dýchne nejen atmosféra Plečnika, který se taky tady zvěčnil, ale člověk si tady představí Tomáše G. Masaryka, který si tady u pultíku četl knížky. Nebo tady přemítal v sedací soupravě nebo za svým pracovním stolem. Je tady klid, ale jsem tady mnohem méně, než bych si přál,“ ukazuje prezident Petr Pavel své oblíbené místo.

Tady najde klid a snaží se mít nějaký čas jen pro sebe. „Asi bych to neměl říkat, ale beru to jako místnost pro krátkodobou zašívku. Když jdu sem, tak všem říkám: sem mi netelefonujte, nerušte, tady bych opravdu chtěl mít chviličku klidu,“ přiznává hlava státu. Chtěl by zde strávit alespoň hodinu týdně, ale to se mu prý nedaří.

Má prezident také chvíli na odpočinek a vydechnutí? Co dělat pro to, aby se prezident neuzavíral v honosných historických prostorách Pražského hradu? Jak se instituci snaží otevírat veřejnosti? A má možnost si také během pracovního dne udělat čas pro sebe a třeba si zacvičit? Jaké sportovní náčiní má prezident vedle své kanceláře? Podívejte se na video.

„Zahraniční delegace přijede po Hradčanském náměstí před Matyášovu bránu. Tam je přivítám. Na I. nádvoří proběhne uvítací ceremonie s čestnou jednotkou Hradní stráže, červeným kobercem, vlajkami a hymnami. Po schodech pak vyjdeme nahoru směrem k Trůnnímu sálu,“ ukazuje prezident prostory Pražského hradu, které běžný divák normálně neuvidí.

Podívejte se ve videu na cestu, kterou zahraniční delegace prochází, nebo místo, kde hlavy států jednají tzv. mezi čtyřma očima. Uvidíte také přípravné salonky, kde čekají ministři nebo generálové na svá jmenování.

„Je to krása, ale taky je to historie. Člověk má obrovský respekt, když tady chodí a představí si, kdo všechno těmito chodbami chodil a kdo všechno v těchto místnostech jednal a v jakých dobách. Naprostou většinu času ale trávím mimo Hrad. V „podhradí“ jsem mnohem více než na Hradě,“ odpovídá prezident na otázku, jak nepodlehnout kouzlu honosných prostor a neztratit kontakt i s běžným životem.

Prezident vidí jako klíčové otevírání Pražského hradu veřejnosti. „Fyzicky se to udělalo rychle, odstraněním zábran a kontrol. Otevíráme prostor nejen pro turisty, ale také pro Pražany, kteří byli zvyklí například přes Hrad mít svoji trasu na běhání. Chceme, aby se Hrad otevíral i informačně a kulturně, aby se tady konalo více akcí vzdělávacích a společenských. Na tom už začal pracovat tým pod vedením architekta Josefa Pleskota,“ popisuje hlava státu. „Hrad i se vší tou nádherou by měl být místem, které žije,“ říká.

Mezi II. a III. nádvořím je prezidentský výtah. Architekt Josip Plečnik navrhl prezidentský tunel mezi těmito nádvořími. Jak říká průvodkyně Pražského hradu Helena Tománková, je to krásná klenutá místnost. Prezident z auta vystupuje přímo do výtahu a diskrétně a bezpečně může vyjet až do druhého patra – do prostor bývalého Masarykova bytu. Je to důležité funkční místo, ale i architektonický klenot. Dodnes je tento výtah funkční a využíván.

Veřejnosti nepřístupné jsou také místnosti bývalého Masarykova bytu. Mezi nimi třeba Harfový nebo Erbovní sál. „Harfový salonek se nazývá také zlatý. Stěny jsou pokryty plátkovým zlatem, bývala tu harfa. Teď tu není, ale když se tu v současnosti pořádají obědy s významnými návštěvami, často je to za doprovodu hudební produkce,“ ukazuje prostory Masarykova bytu Tománková.

Erbovní sál, který je hned vedle, je místností, kde se mísí několik historických epoch. „Bývala to Bílá věž, nejmohutnější věž obranné hradby ze 12. století, následně využívaná jako státní vězení. Když se ale Rudolf II. rozhodl, že bude bydlet na Pražském hradě, v jeho době tady byla zbrojnice. Po vzniku československé republiky byl tento prostor součástí Masarykova bytu, na stěnách jsou erby zemí první československé republiky. Uprostřed je dominantou stůl, pod kterým je mramorová deska s nápisem: Obci starosti své osobní podrob,“ vysvětluje průvodkyně.

Španělský sál svou současnou podobu získal až v 19. století. Hrad se tehdy těšil na korunovaci Františka Josefa I. Z té sešlo, ale podoba sálu zůstala. Původně za císaře Rudolfa II. tady byla glyptotéka - tzn. sbírka soch v nadživotní velikosti. Sochy bohužel zmizely během 30leté války. Pořádají se tady různá setkání s  prezidentem – například po inauguraci nebo 28. října, slouží ke konferencím nebo plesům.

Zajímavostí je, že s financováním systému dálkového rozsvěcení sálu pomohli členové kapely Rolling Stones, kteří tady v 90. letech navštívili tehdejšího prezidenta Václava Havla.

Vladislavský sál je přístupný veřejnosti v jednom z prohlídkových okruhů. „Je to naprostý architektonický klenot. Spadá do doby vlády Vladislava Jagellonského. Vidíme výjimečně krásnou klenbu, která však uprostřed není podpíraná sloupy, ale všechna tíha je sklenuta na boční pilíře, které ji odvádějí až do románského podlaží. To je skoro 30 metrů pod úrovní tohoto sálu. Tady probíhaly ty nejdůležitější slavnosti v naší zemi. Kdysi to byly slavnosti spojené s korunovacemi panovníků, dnes je to inaugurace nebo oslavy nejdůležitějšího státního svátku 28. října,“ ukončuje prohlídku Hradu Helena Tománková.