Prohlídky na zámku v Lánech? Lákají hlavně na Masaryka

„Rádi bychom navázali na současný světový trend, kdy podobné budovy sice plní svou původní funkci, ale zároveň se zpřístupňují veřejnosti. Že je to možné, vidíme například v královském Buckinghamském paláci v Londýně,“ říká ředitel Správy Pražského hradu Jan Novák. Jakmile hlava státu bude potřebovat reprezentační prostory v Lánech k výkonu svých povinností, mohou se časy prohlídek změnit.

Tedy než vyrazíte, ověřte si aktuální otevírací dobu na webových stránkách a případně si rovnou rezervujte vstupenky. Prohlídková trasa zahrnuje nejen první patro zámku, ale také přilehlý kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš. Návštěvníci parku, do kterého se od března přestává platit vstupné, si budou moci nově prohlédnout palmový skleník. Výhledově se počítá i s otevřením provozovny s občerstvením a cukrárny.

Vstupenky si sice můžete rezervovat online, ale k vyzvednutí jsou až na místě - v objektu u hlavní brány, kde k nim dostanete brožuru s informacemi o prohlídkové trase. V nabídce jsou také knihy a suvenýry, mezi jinými i med pocházející z historického včelína v lánském parku. Připravuje se také výroba nového porcelánového servisu s národními motivy a motivy z díla architekta Jožeho Plečnika nebo porcelánových velikonočních vajíček.

Do areálu lánského zámku je nově povolen vstup se psy, pro které jsou připraveny misky s vodou a pro jejich „páníčky“ stojany se sáčky na psí exkrementy. Jinam ovšem nesmějí. Právě zeleň obklopující zámek hrála kromě jeho skvělého technického stavu roli při rozhodování, jaký objekt po vzniku Československa pro prezidenta pořídit. Kromě Lán byl podle historika Františka Kadlece ve hře také zámek v Brandýse nad Labem či v Průhonicích.

Koupě sídla v přírodě nedaleko Prahy byla racionálním rozhodnutím. Vždyť reprezentační prostory i prezidentský byt na Hradě jsou situovány na jih, což v létě není zrovna komfortní. V případě prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka šlo i o další důvody. „Byla to jeho dcera Alice, která iniciovala pořízení letního sídla, kde by si její otec odpočinul a zocelil své podlomené zdraví,“ říká historik Kadlec.

Ve 20. letech minulého století působil v areálu zámku slovinský architekt Jože Plečnik, na jehož dílo lze narazit dodnes. Tím nejvýraznějším je kašna na hrázi Zámeckého rybníka tvořená pěti žulovými sloupy a chrliči v podobě lvích hlav, které představují součásti tehdejší republiky - Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. „Voda z těchto pěti hlav se nad rybníkem slévá do šesté, která symbolizuje propojení všech součástí jednoho státu,“ vysvětluje František Kadlec.

Také v historickém palmovém skleníku najdeme Plečnikovu stopu, portál a centrální kašnu. Litinová konstrukce stavby z poslední čtvrtiny devatenáctého století vypovídá o tehdejších majitelích lánského panství, knížatech z rodu Fürstenbergů, kteří podnikali právě v železářském průmyslu. K zámku patří i užitkové skleníky, sad, zeleninové pole a kurník. Podle Jana Nováka by se hospodářství mohlo v budoucnu ještě rozšířit, aby byl Hrad potravinově co nejsoběstačnější.

„Plánujeme bylinkovou zahrádku, chov křepelek a možná i větších zvířat, na která je tady dost místa. I do těchto částí lánského areálu se návštěvníci v budoucnu podívají,“ říká ředitel Správy pražského hradu. Do anglického parku, v němž některé stromy rostou od devatenáctého století, by se také měly vrátit květinové záhony. Konkrétně jde o dnes nevyužitý prostor u jižní strany zámku, kde se dříve dařilo růžím. Poblíž vznikne i šeříkový parter.

Samotná prohlídka interiérů je zaměřena na tři témata. Kromě mnohasetleté historie lánského panství se jedná o zámek jako sídlo prezidenta republiky a také pobyt T. G. Masaryka a úpravy s ním spojené. V případě, že je venku mokro, musejí návštěvníci použít návleky - prakticky celá prohlídková trasa totiž vede po vzácných perských kobercích, starých více než sto let, zdobících reprezentační prostory v prvním patře.

Vybavení je zčásti původní, fürstenberské, a zčásti doplněné předměty z hradních depozitářů. Některé kousky našly v Lánech svůj domov za působení dřívějších prezidentů, například čínské vázy nebo akvária, která nyní slouží jako krycí nádoby pro květináče. Ty pořídila Hana Benešová. Vstupní prostor nese znaky architektury šestnáctého století a říká se mu dveřník, vzhledem k počtu dveří, které z něho vedou.

První místnost, kam se návštěvníci podívají, se sice nazývá Masarykův salon, ale ve skutečnosti šlo o pracovnu jeho tajemníka Vasila K. Škracha. Nábytek z hrušně upravené do mahagonové podoby tu zůstal po knížatech, tapety a draperie pocházejí z období prezidenta Václava Havla, kdy v Lánech došlo k úpravám pod vedením Diany Sternbergové a Olgy Havlové. Z této doby pochází i nové čalounění, které koresponduje se závěsy.

Okna v Masarykově pracovně umožňovala prvnímu prezidentovi samostatného státu výhled téměř do všech stran parku. Původní podobu místnosti můžeme spatřit na fotografii, kde Masaryk sedí u psacího stolu.

V pozadí jsou vidět knihovny, které stály téměř po celém obvodu pracovny, v níž se konala společenská setkání - scházeli se zde například pátečníci, kulturní a politické osobnosti, k nimž patřili bratři Čapkové, Ferdinand Peroutka nebo Edvard Beneš. Václav Havel odtud vysílal rozhlasové Hovory z Lán.

V knihovním sále s mramorovým krbem obloženým dřevem v prosinci 1935 Masaryk abdikoval, ale na zámku pobýval ještě další dva roky až do své smrti. Z hradních sbírek tu visí obraz švédské královny Kristiny, která velitele svých vojsk během třicetileté války vybavila seznamem uměleckých děl, která mají odvézt z rudolfínských sbírek na Pražském hradě. Za Masaryka se v knihovně nacházely takzvané holubníky, otočné skříně na třídění písemností, které si prezident velmi oblíbil.

Místnosti, kde u kulatého stolu prezidenti jednají s významnými hosty, se podle tapet a potahů na židle ze zlatožlutého brokátu (nechal je nainstalovat Gustáv Husák) říká Žlutý salon. Stěny zdobí portréty habsburských arcivévodů v dětském věku pocházející rovněž ze sbírek Pražského hradu. „Dotyční nebyli v souvislosti s nástupnictvím na český trůn zvlášť důležití, ale obrazy jsou zajímavé tím, že dokumentují dětskou módu v období renesance,“ upozorňuje František Kadlec.

Před jednáním v tomto salonu mohli za Masaryka účastníci čekat v Modré jídelně, jejíž název je odvozen od barvy židlí, takzvaných tonetek. „Zakázku na jejich výrobu ve firmě Thonet ve Vídni podal poslední český korunovaný král Ferdinand V. v roce 1848. V katalogu firmy jsou uvedeny jako pražské židle,“ vypráví historik s tím, že stejné exempláře se nacházejí i v koncertním sále neboli hudebním salonu.

Ten nechal Gustáv Husák propojit se společenským sálem, v němž byl mezi 15. a 17. zářím 1937 vystaven katafalk s rakví T. G. Masaryka. Během tří dnů se s ním přišlo rozloučit na šedesát tisíc lidí.

Prezident zemřel o patro výš, kde je umístěn byt hlavy státu a zázemí pro správu zámku. Ve třetím patře se nacházejí mimo jiné hostinské pokoje a další služební místnosti. Do vstupní haly se dvěma páry sloupů z umělého mramoru se lze dostat po dvouramenném dubovém schodišti vchodem pod balkonem směřujícím do parku, který byl přistavěn za Masaryka. Prostor si zachoval podobu z časů Fürstenbergů a první československý prezident rád trávil čas před krbem u stolku se dvěma křesly, kam si zval nejbližší hosty.

Přímo odtud se dá vyjít na kůr kostela Nejsvětějšího Jména Ježíš, v němž prohlídkový okruh končí. Vznik zámecké kaple iniciovala těsně před polovinou osmnáctého století Marie Anna Fürstenbergová. Oltář je kopií toho v kostele U Pražského Jezulátka na Malé Straně včetně slavné sošky malého Ježíše. Na obraze malíře Josefa Vojtěcha Hellicha, kterému se interně říká Lánské Jezulátko, je vidět zámek před dostavbou třetího patra.