Článek
Saddám Husajn vládl Iráku, na jehož území se zrodily starověké civilizace a který byl v první polovině 20. století poznamenán jedním vojenským převratem za druhým, téměř tři desetiletí.
Podílel se na změně zahraniční orientace z tehdejšího Sovětského svazu na Západ a v úvodních letech jeho vlády tvrdé ruky se země stala ekonomickým tahounem regionu. Nakonec byl Husajn sám strůjcem svého pádu. Masakrování Kurdů, válka s Íránem, obsazení Kuvajtu a zbrojní program ho připravily o přízeň zejména Spojených států.
Saddám zřejmě nevěřil, že USA naplní hrozby a Irák v březnu 2003 napadnou, jakkoliv byly záminky Washingtonu pro úder sporné. Bagdád padl 44 dní po invazi. O pár měsíců byl skrývající se Husajn zadržen, souzen a nakonec rychle popraven.
Život a rodina
Husajn (celým jménem Saddám Husajn Abd al-Madžíd al-Tikrítí) se narodil 28. dubna 1937 v rodině chudých pastevců z města Avja poblíž Tikrítu.
Otce nepoznal, zmizel půl roku před jeho narozením. Měl také bratra, který ale jako třináctiletý zemřel na rakovinu. Saddám proto do svých tří let vyrůstal v rodině svého strýce z matčiny strany. Pak se matka znovu vdala a Husajn žil v její nové rodině do svých deseti let, kdy se rozhodl uprchnout zpět do Bagdádu k strýci, jehož dceru si Saddám později vzal.
Husajn studoval právo. Studium však po třech letech ukončil a ve svých 19 letech vstoupil do socialistické panarabské strany Baas. V roce 1959 se účastnil atentátu na premiéra Abdalaríma Kásima a při akci byl zraněn. Před úřady utekl do Sýrie a Egypta a v nepřítomnosti byl v únoru 1960 odsouzen k smrti.
O tři roky později se ale do Iráku vrátil a brzy byl zvolen do vedení strany Baas. Když v povstání z července 1968 získala Baas moc, stal se Husajn vicepremiérem. O jedenáct let později svrhl iráckého vůdce Ahmada Hasana Bakra a prohlásil se prezidentem. Prezidentský úřad zastával mezi lety 1979 a 2006, kdy ho oběsili.
Všeobecně se uvádí, že měl Husajn nejméně čtyři ženy a pět dětí, syny Udaje a Kusaje a dcery Raghad, Ranu a Halu. Jeho první sňatek se sestřenicí dohodl jeho strýc, když mu bylo pět roků.
Politika - Cukr a bič
Stejně jako na jeho konci, participovali Američané i na Husajnově vzestupu. Ústřední zpravodajská služba CIA v roce 1968 dopomohla jeho straně Baas ke svržení prezidenta Abdula Rahmána Árifa. Husajn hrál v převratu klíčovou roli a v následujících letech byl silou udržující nemocného prezidenta Ahmada Hasana Bakra u moci.
Než se stal v roce 1979 sám hlavou státu, inicioval znárodnění Irácké petrolejářské společnosti, kterou odejmul západnímu vlastníkovi, a vybudoval pevný policejně represivní aparát. Země vydělávala na ropě, jejíž ceny vyletěly po krizi z roku 1973 nahoru.
Saddám Husajn na nedatovaném archivním snímku.
Husajnovi se čistkami a zvyšováním životního standardu načas podařilo potlačit třenice mezi různými sociálními, etnickými, náboženskými a ekonomickými skupinami. Modernizace zahájená v sedmdesátých letech, během nichž mohl Irák zaměstnat i statisíce zahraničních dělníků, pokračovala. Husajnův režim ke zděšení islámských konzervativců téměř úplně upustil od tradičního práva šaría a zlepšil postavení žen.
Přesto si prezident šíity ani Kurdy na svou stranu nenaklonil a dál se musel spoléhat na menšinovou podporu dělnických a zemědělských vrstev a sunnitů ze středních tříd. Kurdská opozice k baasistickému panarabismu se neměnila, šíité se zase v roce 1979 zhlédli v islámské revoluci v Íránu.
Prezident nabízel v kombinaci nacionalismu a panarabismu vizi sjednoceného arabského světa vedeného Irákem. Pro ty, kteří nevyužili Husajnových výhodných nabídek, měl v záloze tajná paramilitaristická komanda, mučírny a popravčí čety.
