Článek
„Poradenské firmy pracují pro výkonnou moc Evropské unie a současně lobbují za průmysl v těch samých tématech,“ odůvodnil kritiku list The Financial Times, který situaci analyzoval ve spolupráci s nevládní organizací Aria.
Celkově vzrostly výdaje Komise na externí poradenství ve všech oblastech mezi lety 2014 a 2024 o 173 procent na 1,45 miliardy eur, tedy asi 34,4 miliardy korun. V oblasti klimatu a energetiky byl nárůst ještě strmější – zmíněných 433 procent.
Příčinou je především Zelená dohoda pro Evropu z roku 2019, která zavazuje Unii ke snížení emisí skleníkových plynů na nulovou čistou úroveň do roku 2050 a vyvolala záplavu právních předpisů. Průmyslové organizace u nich volají po omezení s tím, že přinášejí přílišnou byrokracii. Některá klíčová pravidla, například zákaz spalovacích motorů od roku 2035, již byla v reakci na tyto tlaky zmírněna.
Zvýšená závislost na poradenských firmách přichází v době, kdy se Komise připravuje na reorganizaci personálu s cílem lépe využívat umělou inteligenci při tvorbě politik. „Vždy to byl strukturální problém, že Komise neupřednostňovala budování interní odbornosti a nemá na to ani prostředky,“ řekl Kenneth Haar z Corporate Europe Observatory, nevládní organizace sledující vliv firemních lobbistů na rozhodování EU.
Haar upozornil, že Komise se sice řídí pravidly o střetu zájmů, ale „otázkou je, jak vážně je bere“. Komise sama označila využívání externích odborníků za zcela běžnou praxi a odmítla se dále vyjadřovat. „Zelená dohoda vyžadovala využití externích znalostních služeb,“ citovaly ji The Financial Times.
Střet zájmů nikdo neřešil
Obavy ze střetů zájmů sdílejí i institucionální kontrolní orgány. V roce 2020 byl Brusel pokárán evropským ombudsmanem za to, že neřešil střet zájmů investiční společnosti BlackRock při přípravě předpisů o udržitelném financování. Kritiku si Komise vysloužila i kvůli poradenským firmám v oblasti regulace chemických látek a politiky fúzí.
Konkrétním příkladem je americká firma Guidehouse, jedna z klíčových poradců Komise v oblasti vodíkové politiky. V letech 2020 až 2024 získala od energetického ředitelství nejméně jedenáct konzultačních zakázek.
Zároveň se ale Guidehouse podílela na založení lobbistické skupiny Gas for Climate sdružující největší plynárenské společnosti v EU a působila jako sekretariát pro European Hydrogen Backbone, další lobbistickou skupinu zahrnující 33 firem z oblasti energetické infrastruktury. Právě tento případ podle kritiků nejlépe ilustruje problém – tatáž firma radí Komisi a zároveň hájí zájmy průmyslu, které regulace přímo ovlivňují.
