Článek
Zákon má nejen zmírnit napětí v zemi, ale také napomoci potlačení vzbouřenců. Zpravodajské služby předpokládají, že značnou část vzbouřenců tvoří právě členové strany sekulární panarabské strany Baas. Sunnité zákaz považovali za kolektivní trest, protože ve straně Baas bylo asi 2,5 miliónu Iráčanů, především sunnitů.
Zákaz vydal americký správce Iráku květnu 2003 v rámci tzv. debaasizace země. Nový zákon má napomoci sjednocení nábožensky rozdělené společnosti.
Kvůli zákonu byly propuštěny tisíce příslušníků armády, učitelů a úředníků, kteří od té doby chybí. Propuštěni byli bez ohledu na to, zda zastávali ve straně vyšší funkce, nebo šlo o prosté členy.
Pokud se členové strany Baas nedopustili zločinů, což se bude zjišťovat během následujících tří měsíců, budou se moci vrátit ke své původní práci. I když by nenastoupili na své předchozí místo, zákon jim zajišťuje penzi.
USA stáhnou do léta 20 000 vojáků
Spojené státy se od začátku loňského roku snaží definitivně potlačit vzbouřenecké skupiny. Kvůli tomu posílil kontingent o 30 000 vojáků, což přineslo úspěch. Irácká vláda ale nepostoupila v politické proměně Iráku, což neumožňuje plně zúročit vojenské úspěchy.
Strana Baas
Socialistická strana arabské obrody, známá pod svým arabským názvem Baas, vznikla v dubnu 1940 v tehdy ještě francouzském Damašku. Založila ji skupina arabských intelektuálů v čele s profesorem Mišílem Aflakem a Saláhaddínem Bitárem. Strana je panarabská strana, sekulární a nacionalistická.
Strana Baas měla řadu frakcí - od reformistů po radikály se sklony k terorismu a od socialistů spíše prosovětského ražení. Arabské vlády padesátých let ji považovaly za potencionálně nebezpečnou a zakazovali ji.
V Iráku začala působit v roce 1954. V červenci 1968 se pak v čele s generálem Ahmadem Hasanem Bakrem dostala k moci, Saddám Husajn se chopil násilím moci o 11 let později. Tehdy došlo k definitivní roztržce mezi iráckou a syrskou sekcí strany.
Její rozpuštění v Iráku nařídil americký správce Iráku v květnu 2003. V Sýrii stále vládne.
Irácký parlament zákon schválil v době, kdy je na Blízkém východě americký prezident George Bush. Ten sdělil, že do příštího července by se mohlo z Iráku vrátit do USA na 20 000 vojáků, což je o třetinu méně než bylo původně avizováno. Závisí to ale na rozhodnutí vojenských velitelů.
