Článek
V celém návrhu programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů není slovo uprchlík zmíněno ani jednou. O Ukrajině se mluví pouze v mezinárodních souvislostech. „Budeme podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině a eliminaci rizik války v Evropě,“ uvádí dokument, který už obdržel i prezident Petr Pavel.
Pouze z jedné obecné formulace si lze domýšlet, co budoucí kabinet Andreje Babiše chystá. „Posílíme pravomoci policie a cizinecké správy, zpřísníme pravidla pro pobyt cizinců a zajistíme rychlé a důsledné vyhošťování pachatelů trestných činů z území České republiky,“ zmiňuje návrh.
Uvádí se sice, že azyl bude udělován pouze ve výjimečných a přesně definovaných případech, to se však uprchlíků z Ukrajiny prakticky netýká, protože ti spadají pod režim takzvané dočasné ochrany.
„Jsem spíše rád, že tam nic víc není. S tím, jak se strany vymezovaly vůči migraci a migrantům, tak pokud by se tam daly nějaké závazky ve vztahu k ukrajinským uprchlíkům, byly by vesměs negativní,“ řekl ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.
Předseda SPD Tomio Okamura přitom před volbami požadoval revizi pobytu všech Ukrajinců. Dokonce i při představování samotného programového prohlášení Okamura řekl: „Co se týče migrace, tak samozřejmě zpřísníme podmínky pro udělování pobytu cizinců v České republice, uděláme revizi.“ Že by se měla přezkoumávat udělená pobytová oprávnění, o tom přitom v návrhu není ani slovo.
Předseda Motoristů Petr Macinka na dotaz Novinek, co příští vláda v otázce uprchlíků chystá a zda bude dočasná ochrana pokračovat do roku 2027, odpověděl: „To zatím není úplně definitivně vyjasněno, nemá to teď tak velkou prioritu jako například rozpočet, ten opravdu hodně hoří.“
Také hnutí SPD poslaly Novinky otázku, zda chtějí nějak měnit podmínky pro ukrajinské uprchlíky, případně jak chtějí změn docílit. „Revizí azylového zákona, také Lex Ukrajina 7 končí 31. března 2026, pro další období se nastaví nové podmínky. Podrobnosti budou známy při projednávání norem. Není možné tolerovat zneužívání dávek ani opakované páchání trestné činnosti,“ odpověděl poslanec Radek Koten.
K tomu je však třeba dodat, že uprchlíci z Ukrajiny sice mají nyní dočasnou ochranu do března 2026, na unijní úrovni už se nicméně rozhodlo o jejím prodloužení do března přespříštího roku.
Na rozdíl od minulých let přitom už není potřeba měnit české zákony, aby se ukrajinští uprchlíci mohli začátkem příštího roku registrovat k dalšímu prodloužení ochrany. Tuzemské zákony ve stávající podobě už s dalším prodlužováním počítají.
Nová vláda přitom ještě nebyla jmenována, a i kdyby byla na změně pravidel shoda v budoucí koalici, není pravděpodobné, že by se zákony změnily do začátku roku 2026. Představitelé hnutí ANO včetně možného budoucího ministra vnitra Lubomíra Metnara zatím na dotaz Novinek neodpověděli.
„Ze strany SPD bylo téma uprchlíků chytlavou částí kampaně, ale pokud by se pobytová povolení rušila a počet uprchlíků z Ukrajiny by se snížil, pro českou ekonomiku by to byl velmi špatný krok,“ řekl politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Slyšeli jsme i z úst předsedy ANO Andreje Babiše, že jsou zahraniční pracovníci potřeba pro české firmy, pracují i v rámci Agrofertu,“ dodal Malý. Příští vláda tak podle něj nechtěla v programovém prohlášení strašit byznys.
Babiš v červnu kritizoval lidoveckého ministra práce Mariana Jurečku kvůli podpoře uprchlíků. „Takže českým matkám nic a Ukrajincům všechno,“ říkal tehdy. Krátce poté však otočil a sděloval: „Máme tady Ukrajince, kteří přišli před válkou, a my je strašně potřebujeme, ale potřebujeme i ty, kteří přišli po válce. Agrofert zaměstnává 1600 Ukrajinců.“
Návrh programového prohlášení budoucího kabinetu přitom vycházel v první řadě z programu ANO, například všech pět hlavních priorit bylo zcela totožných v programu hnutí i budoucí vlády.
