Teroristická hrozba v Evropě sílí. Stojí za ní Írán, Hamás a Hizballáh

V prosinci v rámci společného vyšetřování zatkla policie v Rakousku a v Bosně dvě samostatné skupiny afghánských a syrských uprchlíků, které měly zbraně a munici, včetně Kalašnikovů a pistolí. Někteří z nich měli podle deníku Wall Street Journal v mobilu fotky židovských a izraelských cílů, což naznačuje, že pro ně motivací byla válka v Gaze.

Jen krátce předtím byla na základě podezření z plánování útoků na Katedrálu svatého Petra v Kolíně nad Rýnem a Katedrálu svatého Štěpána ve Vídni v období Vánoc zadržena skupina Tádžiků. Oba chrámy během svátků plní stovky návštěvníků.

Toto pondělí pak italská policie zadržela tři Palestince podezřelé z příslušnosti k Brigádě mučedníků al-Aksá, kterou Evropská unie a Spojené státy evidují jako teroristickou skupinu. Podle italské policie plánovala trojice v Evropě zaútočit na civilní a vojenské cíle.

Vyšetřující tvrdí, že tyto oddělené incidenty naznačují, že teroristická hrozba v Evropě nejen roste, ale také přichází z nových zdrojů, což komplikuje práci bezpečnostních složek. Vlna útoků, která tento kontinent zasáhla kolem roku 2015, byla převážně inspirována a částečně řízena Islámským státem, milicí sunnitských teroristů v Sýrii a Iráku. Nyní však hrozba nepřichází jen od Chorásánského islámského státu, afghánské odnože původní organizace, ale též od Íránu a jeho prostředníků, jako jsou Hizballáh nebo Hamás.

Německá vnitřní zpravodajská agentura, Spolkový úřad pro ochranu ústavy, na konci loňského roku varovala, že tito a další aktéři byli aktivováni konfliktem v Gaze a jejich potenciálními cíli by mohli být i Židé a židovské instituce v Evropě. Německá policie následně po celé zemi proti Hamásu a jeho spojencům provedla sérii razií.

Němečtí a nizozemští vyšetřovatelé také zatkli čtveřici lidí, kteří údajně od Hamásu dostali rozkaz otevřít tajnou skrýš zbraní a zaútočit na židovské cíle v Berlíně a napříč západní Evropou. Němečtí prokurátoři řekli, že Hamás v Evropě ukryl zbraně už před lety, ale že podezřelí, kteří byli všichni dlouhodobými členy organizace, odmítli odhalit kde.

Podle představitelů německých bezpečnostních složek Hamás, Hizballáh a na ně napojené evropské organizace používají válku v Gaze pro svou propagandu, nabírání nových členů a zisk finančních prostředků. Od útoku Hamásu na Izrael dne 7. října, kdy bylo zavražděno přibližně 1 200 Izraelců, údajně rapidně vzrostl počet finančních darů pro Hamás a Hizballáh od jednotlivců z Evropy. Tyto skupiny nyní také věnují více úsilí své aktivitě na internetu a napříč evropskými městy podporují protiválečné protesty.

Dosud Hamás a Hizballáh Evropu využívaly jen jako zdroj financí a útočiště pro své operativce. Nedávné razie proti Hamásu ovšem naznačují, že se skupina přesunula k plánování atentátů a sabotáží na evropském území, především proti židovským a izraelským cílům. Zároveň s tím roste obava, že Írán a jeho prostředníci používají k infiltraci kontinentu příliv uprchlíků.

Většina teroristů z Islámského státu, kteří v roce 2015 zaútočili v Paříži, se tam ze Sýrie a Iráku dostala vydáváním se za uprchlíky. Před rokem si o uprchlický status v EU zažádal více než milion žadatelů o azyl. Od pařížského teroristického útoku je to nejvíce.

Írán má historii útoků na disidenty žijící v zahraničí. V posledních letech však občas upřel svůj zrak i na Židy žijící na evropském kontinentu. V prosinci německý soud odsoudil ke třem letům vězení muže s německo-íránským občanstvím, který se jménem íránské vlády v listopadu 2022 pokusil zaútočit na synagogu v Bochumi zápalnou bombou.

V roce 2017 na podobně dlouhou dobu poslal berlínský soud do vězení pákistánského studenta, který pro íránskou vládu špehoval bývalého prezidenta Německo-izraelské společnosti s možným úmyslem jej zavraždit.

Rádio Švédsko teprve v únoru zveřejnilo, že tamní úřady na konci roku 2021 překazily plán dvou agentů Teheránu, kteří se do země dostali v přestrojení za uprchlický manželský pár, zavraždit tři prominentní lídry tamní židovské komunity. Cíli měli být bývalá šéfka Sionistické federace Saskia Pantellová, předseda Švédských židovských komunit Aron Verständig a třetí neodhalená osoba.

Údajní atentátníci Mahdi Ramezani a Fereshteh Sanaefaridová do Švédska přišli už v roce 2015 a azyl oficiálně dostali o dva roky později. Podle švédských úřadů byli nasazenými agenty Islámských revolučních gard, iránské ozbrojené skupiny, kterou Spojené státy vedou jako teroristickou, a rozkaz k vraždám dostali až přímo v roce 2021. Tato obvinění dvojice popřela.

Švédské bezpečnostní složky dvojici zadrželi na základě upozornění obdrženého krátce po její aktivaci. Několik měsíců strávila ve vazbě, než byla v následujícím roce deportována zpět do Íránu, protože důkazy nasbírané rozvědkou nejsou u švédského soudu přípustné. Zpět do Íránu putoval také úředník íránské ambasády, který se s dvojicí údajně stýkal.

„Lidé, které si vybrali za cíle, jsou viděni jako představitelé institucí spojených s Izraelem, který vidí jako nepřátelský stát, přestože jsme prostě Židé žijící ve Švédsku,“ řekla o plánovaném útoku Pantellová. Ji a ostatní cíle o hrozícím nebezpečí informovala švédská policie s tím, že atentátníkům pomáhala pohyb jejich cílů sledovat íránská ambasáda.

„Pro mě a mou rodinu bylo velmi těžké se s tou situací vyrovnat, ale nenechám se zastrašit a dál budu hájit švédské Źidy,“ vyjádřil se k situaci druhý údajný cíl Verständig.

Pantellová se od té doby přestěhovala do Izraele. Říká, že ten je i nyní pro Židy bezpečnější než Evropa, kde od sedmého října panuje vlna antisemitismu. „Tady žijeme s neustálými poplašnými sirénami, ale do Švédska se nevrátíme, protože se v Izraeli i v bombovém krytu cítíme bezpečněji,“ uvedla.