Hlavní obsah

Jak se bude dál vyvíjet indicko-pákistánský konflikt? Nepříjemný může být i pro Evropu, upozorňuje analytik

Aktualizováno

Indie a Pákistán spolu opět bojují. Od zabití 26 turistů v indickém Kašmíru situace eskalovala a ve středu ráno Indie podnikla letecký útok na několik míst v Pákistánu. Ten na to odpověděl silnou dělostřeleckou palbou. O tom, jak se může vyvíjet situace mezi jadernými mocnostmi, které vedly už čtyři války, hovořil v podcastu Zbytečná válka analytik Milan Mikulecký.

Živě: Zbytečná válka 7. 5. 2025Video: Novinky

Článek

„V titulcích se objevuje, že spolu bojují dvě jaderné mocnosti, což v lidech může evokovat tu hrozbu jaderné války. Tak takhle vážné to v tuhle chvíli naštěstí zdaleka není,“ řekl na úvod Mikulecký.

Přesto označil situaci za vážnou, a to hned z několika důvodů: „Je to další ze série zbytečných válek, ve které budou umírat i nevinní lidé a evidentně už umírají.“

Při indických náletech zahynulo nejméně 26 lidí na pákistánské straně a pákistánská dělostřelba si vyžádala deset mrtvých na indické straně.

Nejde však jen o lítost na nevinnými oběťmi, ale i o ekonomiku, připomněl analytik: „Abychom se v Evropě měli hezky a elektřinu měli jenom ze solárů a z větru, tak jsme přesunuli velkou část průmyslu, který potřebujeme k našemu přežití, do Číny a taky do Indie. Není to pouze o oceli, ale třeba o léčivech.“ Mnoho se jich vyrábí právě v Indii.

Mikulecký přiblížil i postupnou eskalaci konfliktu: „Na území Kašmíru do turistického letoviska vnikla skupina teroristů. Povraždili tam šestadvacet lidí a zaměřovali se na hinduisty. Indická reakce byla tvrdá a v první chvíli nebyla vojenská, přestože ty výhrůžky tam byly. Indie přistoupila k regulaci vodních toků, které tečou z Indie do Pákistánu. Pákistán to označil ve svých vyjádřeních jako vlastně casus belli, tedy důvod k válečnému konfliktu, a to, co Indie udělala, je podle některých výkladů mezinárodního práva už válečným aktem.“

„Nyní došlo přímo k vojenské eskalaci, kdy na jedné straně Indie bombarduje cíle na území Pákistánu. Podle vyjádření Pákistánu byly zasaženy nikoliv teroristické tábory, ale zejména civilní cíle včetně mešity. Máme tady zprávy o sestřelení pěti indických letadel, což v tuhle chvíli nelze nijak verifikovat. Vypadá to, že minimálně jedno indické letadlo, jehož trosky dopadly na pákistánské území, můžeme brát jako skutečně ztracené,“ řekl analytik.

Upozornil současně, jak se změnila situace v oblasti, u níž míváme zažito, že Indie má blíž k Moskvě a Pákistán k Washingtonu.

„Poslední nákupy zbraní v Indii představují příklon k Západu. Neznamená to úplný odchod od Ruska, ale indická armáda nakoupila z USA bitevní vrtulníky Apache a transportní letouny C-17. Poslední velká akvizice byly stíhací letouny Rafale z Francie,“ popsal posun Dillí k Západu Mikulecký.

„V Pákistánu došlo k ochabnutí vztahů s USA a Pákistán dneska nejvíc kamarádí s Čínou,“ dodal.

O když se indický prezident Nárendra Módí prezentuje jako přítel USA, „Donald Trump prohlásil, že Indie tu svoji reakci pojala jako příliš silnou“, řekl Mikulecký.

Upozornil, že Indie má jak v počtu vojáků, tak v počtu techniky nad Pákistánem minimálně dvojnásobnou převahu a na moři naprostou. Jen v jaderných hlavicích mají paritu. Přesto nepředpokládá pozemní boje, kdy by indická armáda pronikala na území Pákistánu.

„Tato válka v tuto chvíli nevyhovuje vůbec nikomu z velkých hráčů, ať už to jsou Spojené státy, kdy prezident Trump se chce prezentovat jako mírový prezident, určitě nevyhovuje Číně, protože Čína v probíhající celní válce se Spojenými státy nepotřebuje nějaký válečný konflikt, který by omezil třeba obchodní výměnu z Číny do jiných zemí,“ poznamenal.

Kdy konflikt skončí, podle analytika hodně záleží na tom, jestli mají další země páky na Indii, a na tom, kdy bude Módí, který se podle Mikuleckého „prezentuje jako silný muž, který na jakýkoliv útok na Indii tedy reaguje silou“, uspokojen ve své pozici silného muže.

Indicko-pákistánské války

Indie a Pákistán spolu vedly čtyři války. S výjimkou války v roce 1971, která souvisela s odtržením Bangladéše od Pákistánu, se bojovalo vždy o Kašmír.

Výsledkem první války z roku 1947 bylo rozdělení Kašmíru na indickou a pákistánskou část. Dělicí linie se až do dneška výrazně nezměnila, i když další válka proběhla v roce 1965 a kratší, dvouměsíční kárgilská, v roce 1999, kdy už obě země měly jaderné zbraně.

Poslední větší konflikt v oblasti se datuje do roku 2019, kdy v odvetě za teroristický útok, při němž zahynulo 42 policistů, podniklo indické letectvo nálet na Balakot. Indie podnikla nálety na pozice teroristických skupin i v roce 2016.

Poslední konflikt vyvolal teroristický útok na 26 turistů v indické části Kašmíru. Jednou z obětí byl Nepálec, zbylými Indové.

Nepravidelný podcast, který nabízí nejrůznější pohledy na válečný konflikt na Ukrajině a další současné konflikty. Debaty redaktorů zahraniční sekce Novinky.cz a vybraných expertů naladíte také na Spotify, Apple Podcasts nebo platformě Podcasty.cz.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Výběr článků

Načítám