Karel Schwarzenberg

Do české politiky přinesl noblesu, rozhled evropského šlechtice, ale i přímé a lidové vyjadřování lesníka a hostinského, za něž se Karel Schwarzenberg občas označuje. Zastupoval tři české politické strany, aby nakonec stanul v čele čtvrté.

Karel Schwarzenberg, celým jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena von Schwarzenberg se narodil 10. prosince 1937 v Praze. Je nejstarším synem Karla, VI. knížete Schwarzenberga a jeho ženy Antonie, princezny z Fürstenbergu. Je potomkem mladší orlické větve rodu Schwarzenbergů. Poté, co zdědil majetek po svém adoptivním strýci Josefovi, stal se rovněž představitelem starší hlubocko-krumlovské větve. Od té doby je v majetkovém sporu se svou adoptivní sestrou Alžbětou Pezoldovou.

Po roce 1948, kdy musel s rodiči opustit Československo, studoval práva ve Štýrském Hradci a v Mnichově lesnictví. Studia však musel přerušit a převzít odpovědnost za hospodaření rodinných statků v Rakousku a Bavorsku poté, co předčasně zemřel jeho adoptivní otec Jindřich.

I z exilu se zajímal o dění ve své vlasti, po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a během následné normalizační éry podporoval československý disent. V Bavorsku stál u založení Československého dokumentačního střediska, což byl archiv literatury v ČSSR zakázané. Tehdy se také spřátelil s Václavem Havlem. V letech 1984 až 1990 zastával post předsedy Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva.

Po pádu totalitního režimu se vrátil do Československa. V červenci 1990 se stal kancléřem prezidenta republiky, v této funkci působil dva roky až do Havlova odstoupení. V roce 1992 nabyl další výrazné zkušenosti v mezinárodní diplomacii, když v době války mezi Arménií a Ázerbájdžánem vedl první delegaci OSCE do Náhorního Karabachu. Na dalších 10 let se z politického života stáhl do ústraní. Věnoval se hlavně rodinnému podniku, tedy údržbě lesů a památek.

Schwarzenberg v České republice restituoval majetek orlické části svého rodu. Vyhrál soudní spor s někdejším komunistickým prokurátorem Jaroslavem Krupauerem, který mu nechtěl vydat nemovitost ve Smetanově Lhotě s poukazem na to, že adopcí svým strýcem do hlubocké větve ztratil nárok na dědictví po biologických předcích z větve orlické. Soudy v tomto případě upřednostnily rakouské právo, podle kterého adopcí nárok na dědictví po rodičích nezaniká.

Podnikal také v médiích. Dlouhou dobu byl jediným vlastníkem vydavatelství R-Presse, jež ale bylo ve ztrátě. Od roku 2007 držel ve společnosti, která vydává týdeník Respekt, většinový podíl Zdeněk Bakala. V roce 2012 Bakalova vydavatelská společnost Economia odkoupila zbývající Schwarzenbergův podíl.

V roce 2002 poprvé kandidoval do Senátu v obvodu Strakonice, ovšem neuspěl. O dva roky později, v listopadu 2004, byl zvolen senátorem za Prahu 6. Jeho nejvýraznější politické angažmá ale mělo teprve přijít. Po zdlouhavých jednáních o vzniku trojkoaliční vlády po patových volbách v červnu 2006 se stal v lednu 2007 ministrem zahraničí. Do této funkce jej nominovala Strana zelených.

Jako šéf české diplomacie podepsal 8. července 2008 se svou americkou kolegyní Condoleezzou Riceovou smlouvu o umístění amerického radaru v Brdech. V době českého předsednictví EU vedl také jménem sedmadvacítky jednání v Izraeli v době útoku na hnutí Hamás v pásmu Gazy.

Jeho zázemí ve Švýcarsku, Bavorsku a Rakousku mu usnadnilo vztahy s politiky z německy hovořících zemí. Přesto dokázal popudit Rakušany, když o tamních ekologických aktivistech protestujících proti jaderné elektrárně Temelín prohlásil, že „zná ty magory“.

Do vnímání české veřejnosti se zapsal především svým vznešeným šlechtickým vzhledem a pomalou, rozvážnou mluvou s častými archaickými výrazy, která nese stopy německého přízvuku. Pozornost vyvolalo například jeho prohlášení, že opustí vládní post, pokud bude v kabinetu nadále působit tehdejší šéf KDU-ČSL Jiří Čunek, který čelil podezření z braní úplatku. Poté, co audit americké agentury Kroll, který si Schwarzenberg objednal, důkazy o Čunkově korupci nepřinesl, v kabinetu nakonec setrval.

Po roztržce v KDU-ČSL, která vyústila v odchod významné části lidovců a zformování nové politické strany, se Schwarzenberg stává předsedou jejího přípravného výboru. Nová strana si zvolila název TOP 09 a jejím spoluzakladatelem je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Schwarzenberg se tak rozchází se Stranou zelených, jejímž členem se sice nikdy nestal, ale byl za ni nominován do vlády. Část zelených se nicméně nejednou od „svého“ ministra distancovala, a to například v otázce nezávislosti Kosova, které podpořil.

Na ustavujícím sněmu TOP 09 28. listopadu 2009 delegáti Schwarzenberga jednomyslně zvolili předsedou této pravicové strany, která se hlásí ke konzervativním hodnotám a brojí proti populismu. Strana zaznamenala po svém vzniku téměř raketový vzestup preferencí, předstihla lidovce a v průzkumech dosahovala podpory přes 10 procent.

TOP 09 v čele s Karlem Schwarzenbergem vytvořila v roce 2010 trojkoalici s ODS a Věcmi veřejnými. Sám Schwarzenberg usednul ve vládě jako ministr zahraničí a stal se jedním z mála ministrů, kteří v kabinetu Petra Nečase vydrželi déle než dva roky.

Své tažení českou politickou scénou Schwarzenberg završil v roce 2012, kdy se rozhodl kandidovat na prezidenta republiky.

Před prvním kolem historicky první přímé volby prezidenta ČR Karel Schwarzenberg sice v průzkumech výrazně ztrácel za favorizovanými Milošem Zemanem a Janem Fischerem, 11. a 12. ledna 2013 po něj ale hlasovalo 23,4 procenta voličů. Schwarzenbergovi to vyneslo postup do druhého kola s minimální ztrátou jen 41 700 hlasů za Milošem Zemanem. K Schwarzenbergovi se přiklonili hlavně obyvatelé velkých měst. Celkem zvítězil v šesti krajích včetně Prahy.

Ve druhém kole volby Schwarzenberg neuspěl. Hlas mu dalo 2 241 171 lidí. V rámci krajů však zvítězil pouze v hlavním městě. Kampaň před druhým kolem eskalovaly ataky na Schwarzenbergův původ i téma poválečného odsunu sudetských Němců.

Schwarzenberg zůstal lídrem TOP 09 do roku 2015. Na listopadovém sněmu už na funkci nekandidoval kvůli zdravotním problémům - trápil ho především špatný sluch. Na postu předsedy ho nahradil Kalousek, Schwarzenberg ale zůstal čestným předsedou. Do roku 2021 byl poslancem, poté už mandát neobhajoval.