Článek
Schwarzenberg byl přesvědčený Evropan a vždy byl pro to, aby Česká republika patřila k „tvrdému jádru“ EU, napsala agentura APA. Za silného podporovatele užší evropské integrace označila exministra také agentura Reuters.
List Die Presse uvedl, že odešel velký Evropan staré školy a s jeho odchodem opouští pražskou scénu jedna z posledních velkých politických osobností, která jako kancléř na Pražském hradě pomohla po desetiletích komunistického bezpráví obnovit v Česku svobodu a demokracii.
„Osmnáctiletá modrooká je vždy lákavá.“ Připomeňte si výroky Karla Schwarzenberga
Karel Schwarzenberg se klaní královně Alžbětě II., jež se v doprovodu svého manžela prince Philipa, vévody z Edinburghu, zúčastnila recepce, kterou na Pražském hradě na jejich počest uspořádal v roce 1996 prezident Václav Havel.
Podporoval odboj proti komunistickému režimu
Média připomínají, že Schwarzenberg ve své vlasti podporoval odboj proti komunistickému režimu a po odchodu z Československa se zapojil do mezinárodních kampaní na podporu pronásledovaných bojovníků za lidská práva. Toto téma mu zůstalo i po návratu do Prahy – nejprve když stál po boku Václava Havla a později, když působil ve funkci ministra zahraničí.
Televizní stanice ORF 2 se rozhodla v neděli večer zařadit do svého vysílání dokumentární film Můj otec, kníže. Schwarzenberg v něm vypráví o dětství, výchově, manželské krizi, a jak sám říká o nejlepším období svého života po boku Václava Havla. Rozhlasová stanice Ö1 pak příští sobotu zopakuje rozhovor Karla Schwarzenberga s novinářem Johannesem Kaupem, který se uskutečnil letos na jaře v Česku.
Na svém účtu na sociální síti X připomněl Schwarzenberga také rakouský politik a první viceprezident Evropského parlamentu Othmar Karas. Schwarzenberg byl podle něj velký Evropan, kritický myslitel a bojovník za demokracii. „Jeho celoživotní dílo pro evropskou myšlenku a jeho práce ve východní a střední Evropě nebudou zapomenuty,“ napsal a dodal, že mu budou chybět jejich společné rozhovory.
Karel #Schwarzenberg war ein großer Europäer, kritischer Denker und Kämpfer für die Demokratie. †
— Othmar Karas (@othmar_karas) November 12, 2023
Sein Lebenswerk für die europäische Idee und sein Wirken in Ost-& Mitteleuropa bleiben unvergessen. Die Gespräche mit ihm, wie zuletzt in Prag, werden fehlen. Ruhe in Frieden! (ok) pic.twitter.com/Tuo1EBcj6O
Der Standard připomněl, že Schwarzenbergovým charakteristickým rysem byl často svérázný a kousavý smysl pro humor a sebeironie.
APA napsala, že uměl být také velmi přímý, někdy používal hovorové výrazy, nebo dokonce nadávky. Obětí této prostořekosti se stali i rakouští odpůrci jaderné energetiky, pro které měl výraz „magoři“. Jako ministr zahraničí přirovnal práci diplomatů k práci prostitutek a po ruském útoku na Ukrajinu použil paralely mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Adolfem Hitlerem.
Bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg zemřel ve věku 85 let ve Vídni. Do místní nemocnice byl Schwarzenberg transportován v týdnu letecky.
Schwarzenberg – jedna z nejvýraznějších osobností české politiky
Potomek známého šlechtického rodu Karel Schwarzenberg, který v sobotu zemřel ve Vídni ve věku 85 let, patřil k nejvýraznějším osobnostem české politické scény. Mimo jiné byl ministrem zahraničí, předsedou TOP 09 a senátorem. Do voleb v roce 2021, před kterými oznámil odchod z politiky, byl nejstarším členem české Poslanecké sněmovny.
Karel Schwarzenberg pocházel z orlické větve starobylého šlechtického rodu. Narodil se v pražské porodnici v Bubenči jako nejstarší syn Karla Schwarzenberga a jeho manželky Antonie. Po únorovém puči v roce 1948 rodina pozbyla veškerý majetek v Československu a odešla do Rakouska. V exilu studoval v Mnichově lesnictví a ve Vídni a Štýrském Hradci práva. Po smrti strýce Jindřicha, který jej adoptoval, se v roce 1965 stal i dědicem majetku krumlovsko-hlubocké větve.
V 80. letech předsedal Mezinárodnímu helsinskému výboru pro lidská práva a v rodinném sídle v bavorském Scheinfeldu umístil archiv tehdy v Československu zapovězené literatury. Díky své funkci také mohl navštívit komunistické Československo, kde jednal o otázce lidských práv a setkal se s disidenty. Do vlasti se vrátil na podzim 1989 a na počátku 90. let se stal vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla.
Vzpomínka na Václava Havla na Václavském náměstí v Praze. Na snímku je bývalý Havlův kancléř Karel Schwarzenberg
Politická kariéra
Vstoupil do Občanské demokratické aliance (ODA) a v roce 2004 byl s podporou US-DEU zvolen za Prahu 6 do Senátu. Z ODA později vystoupil. Od ledna 2007 do května 2009 byl ministrem zahraničí ve vládě Mirka Topolánka (ODS), do vlády jej nominovala Strana zelených.
V červnu 2009 se stal lídrem nové strany TOP 09, jejíž vznik inicioval bývalý předseda KDU-ČSL a ministr financí Topolánkovy vlády Miroslav Kalousek. V listopadu byl pak na prvním stranickém sjezdu zvolen předsedou TOP 09. Ve volbách do Sněmovny v květnu 2010 se TOP 09 stala třetí nejsilnější stranou, Schwarzenberg poslancem a poté, co se strana stala součástí vládní koalice, znovu usedl do křesla ministra zahraničí.
Ve vládě Petra Nečase (ODS), kde zastával i funkci prvního vicepremiéra, setrval až do jejího konce v červenci 2013. V roce 2013 byl znovu zvolen do Sněmovny, kde byl předsedou zahraničního výboru. V prosinci 2015 již neobhajoval křeslo předsedy TOP 09 a byl zvolen čestným předsedou strany. V roce 2017 byl opět zvolen poslancem a jako 79letý se stal nejstarším zvoleným poslancem v historii. V roce 2021 už poslanecký mandát neobhajoval.
Prezidentští kandidáti Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg před předvolební debatou
Okněžnělý landskrabě v Klettgau
Karel Schwarzenberg, jehož (zrušené) tituly znějí Karel Jan, XII. kníže ze Schwarzenbergu, okněžnělý landskrabě v Klettgau, hrabě ze Sulzu a vévoda v Krumlově, nebyl jen známým politikem, ale také donedávna správcem rozsáhlého rodového majetku. „Byl jsem vychováván tak, že všechen majetek je svěřený, ne moje vlastnictví. Byl mně dán do opatrování, abych se o něj staral a dal ho dál,“ uvedl v jednom z rozhovorů. Budil pozornost svým noblesním vystupováním, dýmkou, občasnou dřímotou při jednání a někdy až provokativní přímostí a lidovou mluvou. Sám sebe často nazýval lesníkem a hostinským.
Před rokem 1918 patřili Schwarzenbergové k nejbohatším v Evropě. Kromě 200 000 hektarů půdy vlastnila rodina mimo jiné více než tucet zámků v Rakousku, Čechách a Německu. V roce 1941 majetek vyvlastnili nacisté, v Rakousku a Německu však byl po druhé světové válce vrácen. V Česku majetek zabrali komunisté a ke Schwarzenbergům se částečně vrátil až po roce 1990.
Schwarzenbergům byl vrácen v restitucích majetek orlické větve, mimo jiné zámky Orlík, Čimelice, Zvíkov, Sedlec u Kutné Hory a více než 11 000 hektarů půdy. V Rakousku patří ke schwarzenberskému majetku například palác ve Vídni, zámek Murau či lesní závody. V Česku se Karel Schwarzenberg podílel mimo jiné na privatizaci Karlovarské Becherovky a zasedal v dozorčí radě společnosti Patria Finance. Do června 2007 byl většinovým vlastníkem společnosti, která vydávala zpravodajský týdeník Respekt. V roce 1997 si koupil zámeček Dřevíč u Berouna, který se stal jeho trvalým bydlištěm.
Karel Schwarzenberg s dcerou Annou Karolinou, řečenou Lila
Vyznamenání
Nositel celé řady domácích a zahraničních vyznamenání (např. Řádu TGM) Schwarzenberg měl švýcarské a české občanství. V roce 1967 se oženil s lékařkou Terezií, rozenou hraběnkou z Hardeggu. V roce 1988 se rozvedli, ale po dvaceti letech se znovu vzali. Měli tři děti – dceru Annu Karolinu a syny Jana Nepomuka Ondřeje a Karla Filipa (nevlastní syn).
Schwarzenberg měl řadu zdravotních problémů, mezi něž podle něj patřily obtíže se srdcem a ledvinami, kvůli kterým byl opakovaně hospitalizován a které ho letos připravily o možnost 28. října osobně převzít Řád bílého lva, nejvyšší české státní vyznamenání. Před několika dny byl letecky přepraven do jedné z vídeňských nemocnic. V rakouské metropoli, kde měl část rodiny, strávil velkou část svého života.
FOTO: Klíčové okamžiky Karla Schwarzenberga
