Volkswagen

Německá automobilka, kterou zastřešuje stejnojmenná skupina, vznikla z projektu tzv. lidového vozu ve 30. letech. Kromě jiného přišla na trh s legendárním vozem Brouk a proslavily ji také modely Passat, Polo, Touareg nebo Lupo. Patří mezi největší automobilky na světě.

Němečtí vývojáři se na počátku minulého století inspirovali zámořským modelem "T" Henryho Forda, který se dočkal velkého úspěchu, a přišli s přáním vytvořit podobný "lidový vůz". Tak jako u zásadního vozidla amerického automobilového průmyslu měla jeho hlavní síla spočívat v hospodárné hromadné výrobě malých a levných strojů.

Projektu lidového vozu (volks wagen) se v roce 1937 chopila Německá pracovní fronta (Deutsche Arbeitsfront), která založila Společnost pro přípravu německého lidového vozu. Ačkoli nacistická vláda zuřivě podporovala tento projekt, nakonec se nesetkal s předpokládaným úspěchem. Lidé na něj v té době neměli dostatek peněz.

Během druhé světové války, kdy se podnik zaměřil na leteckou výrobu a na výrobu vojenských vozidel, zaměstnával desítky tisíc lidí odsouzených k nuceným pracím.

Na konci války obsadili podnik američtí vojáci, osvobodili nuceně nasazené a zřídili opravárenský závod pro svá vojenská vozidla. V kompetenci britské vojenské vlády byl závod až do roku 1949, kdy byla jeho správa převedena na Dolní Sasko. Továrna ve Wolfsburgu dostala jméno Volkswagen.

Do druhé poloviny 20. století vstoupil podnik spuštěním sériové výroby užitkového Transporteru. Ten se stal nesmrtelným zejména díky hnutí hippies a pro svou víceúčelovost se dočkal velkého úspěchu. Během let bylo vyrobeno několik vylepšených řad tohoto vozu.

V té době se také svých nejlepších let dočkal legendární Brouk. Tento název se pro zaoblené volkswageny začal oficiálně používat teprve po letech, do té doby šlo pouze o přezdívku pro Typ 1.

Brouk se začal vyrábět už v roce 1939, ale díky válce se masové produkce dočkal teprve později. Už v roce 1958 však bylo na světě pět miliónů těchto vozů. Když pak v roce 2003 sjel poslední Brouk z výrobní linky, stal se z něj nejdéle vyráběný vůz s největším počtem vyrobených kusů bez změny designu.

50. léta se nesla ve znamení celosvětové expanze skupiny Volkswagen. Společnost zahájila výrobu v Brazílii a prodej jejích vozů se rozšířil téměř na všechny kontinenty včetně Asie a Austrálie. Firma se spojila s automobilkou Auto Union GmbH, ve které získal Volkswagen většinový podíl. V roce 1969 se tato společnost spojila s NSU Motorenwerke AG, čímž vznikla společnost Audi NSU Auto Union AG. V té měla Volkswagen AG bezmála dvoutřetinový podíl.

Volkswagen se na konci 60. let spojil s Porsche v projektu takzvaného lidového porsche, čímž vznikl model VW Porsche 914.

70. léta přinesla zásadní zlom ve výrobě Volkswagenu. Byla zahájena produkce některých modelů, které se vyrábějí dodnes, naopak například výroba Brouku se přesunula z Německa do Mexika a Brazílie. Skupina Volkswagen začlenila do svého koncernu španělský Seat.

Jedním z klíčových modelů automobilky je od roku 1973 Passat, který se stal reprezentantem nové generace vozů Volkswagen a dočkal se několika generací.

Jiným hitem na trhu se stal o rok později Golf. Pouhé dva roky od začátku jeho výroby opustil tovární halu milióntý zástupce tohoto modelu. Golf se tak stal zdárným následovníkem populárního Brouka, kterých se ve Wolfsburgu vyrobilo téměř 12 miliónů. V polovině 70. let vstoupil do výroby ve Wolfsburgu také Volkswagen Polo.

V roce 1990 se stala součástí Volkswagen Group česká automobilka Škoda Auto a o několik let později se připojily také značky Bugatti, Lamborghini a Bentley.

V 90. letech byla spuštěna sériová výroba Volkswagenu Lupo. V posledních letech Volkswagen představil například modely Bora, Jetta, Golf, Fox, Transporter nebo Sharan.

V září 2015 vyšlo najevo, že automobilka instalovala do svých aut s dieselovými motory zařízení, které během laboratorních testů dočasně snižovalo množství vznikajících oxidů dusíku tak, aby vozy splnily emisní limity. Zařízení bylo propracované natolik, že samo poznalo, kdy automobil procházel těmito testy.

Na podvod upozornila americká Agentura pro životní prostředí (EPA), která obvinění následně předala americkým prokurátorům. Následující vyšetřování zjistilo, že se aféra, které se začalo přezdívat Dieselgate, týká přibližně jedenácti milionů aut, která se prodala v letech 2009 až 2015.

Automobilku následně zasáhl pokles akcií, aféra také stála místo tehdejšího ředitele skupiny Volkswagen Marina Winterkorna, který byl postupně za podvod obviněn v USA i v Německu, a skupina musela vynaložit miliardy eur na opravu již prodaných aut.

Vinu Volkswagen přiznal v březnu 2017, kdy se dohodl s americkou vládou. Jako součást dohody musela automobilka v rámci urovnání skandálu zaplatit 4,3 miliardy dolarů (109 miliard korun). Nicméně podobné testy ukázaly, že i další výrobci falšovali. Vyšetřování se tak postupně zaměřuje i na ně.

I když skandál automobilku silně zasáhl, nepřipravil ji o pozici jednoho z největších hráčů na trhu.

Volkswagen plánuje do budoucna se výrazně zaměřit na vývoj elektromobilů, jen do vývoje nových baterií, které chce vyrábět v 16 nových továrnách, plánuje investovat desítky miliard eur. Do roku 2025 chce skupina představit 25 nových modelů elektromobilů a 20 nových plug-in hybridů, ročně pak chce prodávat nejméně 3 miliony těchto aut.