Hlavní obsah

Nejúspornější elektrický Volkswagen má mimořádně nízkou spotřebu. Využívá pohonu běžných modelů

Volkswagen vytvořil prototyp elektromobilu Mission Efficiency s mimořádně nízkou spotřebou a dlouhým dojezdem. Při jeho vývoji se inspiroval duchem modelu XL1 – vozu s extrémně nízkou spotřebou z roku 2013 – a stanovil nové měřítko efektivity, které ovlivní budoucí sériové modely.

Foto: Volkswagen

Volkswagen Mission Efficiency

Článek

Prototyp Mission Efficiency, postavený na stejné platformě MEB+ jako nový model ID. Polo, dosáhl rekordní úrovně hospodárnosti. Na trase dlouhé 1278 km z Wolfsburgu přes Olomouc do Vídně vykázal spotřebu 7,51 kWh/100 km včetně ztrát při nabíjení (6,89 kWh/100 km bez ztrát při nabíjení).

Trasa byla absolvována průměrnou rychlostí 67,72 km/h; maximální rychlost dosáhla 138 km/h. Baterie s využitelnou kapacitou 54,9 kWh se během cesty nabíjela pouze jednou. Po příjezdu do Vídně zbýval dojezd 164 km. Během této zkušební jízdy dosáhl vůz Mission Efficiency reálného dojezdu 653 km na jedno nabití.

Jízda zahrnovala úseky s rychlostí až 138 km/h na dálnici a průměrná rychlost činila 68 km/h; samostatný test při konstantní rychlosti a v kontrolovaných podmínkách však podle automobilky umožnil tomuto konceptu ujet bez zastávky více než 805 km.

Ve snaze minimalizovat energetickou náročnost jízdy kombinuje Mission Efficiency motor o výkonu 114 koní umístěný vpředu, typický pro základní verzi ID. Polo, s baterií z nejvyšší verze modelu. Úpravou tzv. bezpečnostní rezervy baterie o kapacitě 52 kWh – což je běžné opatření zajišťující dlouhodobé zachování výkonu baterie v řádu desetiletí – zvýšil VW využitelnou kapacitu na 54 kWh.

Kromě pohonného ústrojí optimalizovaného z hlediska energetické účinnosti využívá koncept Mission Efficiency upravenou platformu MEB+, na níž stojí i modely Cupra Raval, VW ID. Cross a Škoda Epiq. Tato úprava umožňuje použití nižší a delší karoserie, která se směrem dozadu zužuje natolik, že zadní náprava je o 17 cm užší.

Podvozek vychází ze standardních komponentů modelu ID. Polo, avšak spodní část vozu je zcela zakrytovaná kvůli lepší aerodynamice. To – spolu s aktivními vstupy vzduchu na přídi a kryty kol – zajišťuje vozu tak nízký aerodynamický odpor, že koeficient odporu vzduchu (Cd) dosahuje hodnoty 0,158. Podobně tvarovaný model XL1, který byl dieselovým hybridem, měl koeficient 0,189 a současný nejaerodynamičtější sériově vyráběný elektromobil, Mercedes EQS, dosahuje hodnoty 0,20.

Na rozdíl od modelu XL1 byl vůz Mission Efficiency navržen tak, aby připomínal sériový automobil pro zákazníky; disponuje dvěma zadními sedadly a prostorným zavazadelníkem o objemu 600 litrů, který se podařilo vměstnat do karoserie o délce 4,2 metru. Kryty zadních kol lze navíc vyklopit a odhalit tak malé úložné schránky, z nichž každá je dostatečně velká na to, aby pojala nabíjecí kabely vozu.

Ačkoli se duchovní předchůdce XL1 do prodeje dostal, i když zdaleka nebyl praktický, nic nenasvědčuje tomu, že by se koncept Mission Efficiency měl v této podobě někdy dostat na trh. Jeho prvořadým úkolem je naopak poskytnout inženýrům klíčový referenční bod z reálného provozu, který umožní zvýšit efektivitu stávajících vozů s využitím technologií současné generace – aniž by bylo nutné čekat na zásadní technické inovace.

Výběr článků

Načítám