Článek
Na možné mimořádné oslabení polárního víru meteorologové upozornili již minulý týden. Od té doby však modelové předpovědi zaznamenaly výrazný posun. Zatímco dříve očekávaly pouze oslabení víru, nyní stále častěji naznačují jeho výrazné narušení.
Podle úterní ansámblové (skupinové) předpovědi evropského modelu ECMWF by se západní proudění ve stratosféře ve výšce přibližně 30 kilometrů mohlo začátkem listopadu dokonce obrátit. Tento scénář nyní předpovídá 86 procent členů ansámblu.
K podobnému vývoji se přiklání také většina členů amerických ansámblových systémů GFS a GEFS. Opatrnější zůstává evropský model AIFS využívající umělou inteligenci, ale i ten očekává mimořádně výrazné oslabení.
86% of runs in the latest ECMWF ensemble have a major sudden stratospheric warming event around 6th Nov, which AFAIK would be the earliest on record (WRT Nov-Mar).
— James Peacock (@peacockreports) October 27, 2026
It appears it'll be a mainly wave-1 driven event if it occurs, greatly displacing & distorting the polar vortex. pic.twitter.com/Yl1G3kMeFe
V historii takto časná událost nemá obdoby
Pokud by se předpověď naplnila, mohlo by dojít k takzvanému náhlému stratosférickému oteplení (SSW). Při něm se stratosféra nad Arktidou výrazně otepluje a západní proudění, které udržuje polární vír, prudce slábne nebo se dokonce obrátí.
Takto brzké obrácení proudění dosud v moderní historii měření zaznamenáno nebylo. Nejčasnější výrazné náhlé stratosférické oteplení, označované jako major SSW, nastalo 28. listopadu, a to v letech 1968 a 2025. Případná událost na začátku listopadu by tak dosavadní rekord překonala přibližně o tři týdny.
Mimořádné by však mohlo být i samotné oslabení polárního víru, bez ohledu na to, zda proudění nakonec skutečně změní směr. Historická data od roku 1959 ukazují, že v první listopadové dekádě rychlost západního proudění nikdy neklesla pod 10 metrů za sekundu. Nyní přitom modely očekávají její pokles až k nule, případně obrácení proudění.
With a lot of talk about the upcoming Polar Vortex disruption and a potentially official SSW (Stratospheric Warming) event, most people cant see what makes this event "unprecedented" as its often called. And for a good reason, as a single map of the #polarvortex can be vague in… pic.twitter.com/AeypWGAvEd
— Andrej / severe-weather.eu (@Recretos) October 27, 2026
Vyšší šance na vpády studeného vzduchu
Podle amerického meteorologa Judaha Cohena stojí za současným vývojem mimořádně silné blokování atmosférického proudění nad Uralem. Související atmosférické vlny mohou přenášet energii z troposféry do stratosféry, kde oslabují západní větry, přispívají k oteplování a deformují polární vír.
Velkou otázkou zůstává, jaké následky může tato mimořádná událost přinést do počasí při zemském povrchu během druhé poloviny listopadu a v prosinci.
Klíčové bude, zda se její účinky dokážou postupně přenést ze stratosféry do nižších vrstev atmosféry. Takový vývoj může podpořit vznik blokujících tlakových výší ve vysokých zeměpisných šířkách a narušit převládající západní proudění.
Tím se může zvýšit pravděpodobnost vpádů studeného vzduchu do Evropy, Asie nebo Severní Ameriky. Kde přesně by k nim došlo, však bude záležet na konkrétním rozložení tlakových útvarů. Zda se případné ochlazení dotkne také Česka, proto zatím nelze předpovědět.
Co je polární vír a jak ovlivňuje počasí?
Polární vír je rozsáhlá oblast nízkého tlaku a velmi studeného vzduchu ve výšce zhruba 10 až 50 kilometrů nad Arktidou. Vzniká na podzim s ochlazováním polární stratosféry a nejsilnější bývá zpravidla v zimě. Na jaře se s návratem slunečního záření rozpadá.
Když je vír silný a kompaktní, silné západní větry drží nejchladnější vzduch ve vysokých zeměpisných šířkách. Západní větry ale mohou zeslábnout, čímž se vír deformuje nebo rozdělí. Jedním z nejvýraznějších narušení je náhlé stratosférické oteplení (SSW), při kterém teplota ve stratosféře prudce vzroste a cirkulace víru výrazně zeslábne, případně se obrátí.
Narušení víru může ovlivnit proudění i blíže k zemskému povrchu. V Evropě se pak může zvýšit pravděpodobnost blokujících tlakových výší a vpádů arktického vzduchu. Oslabený polární vír však automaticky neznamená mrazy všude. O tom, kterou oblast studený vzduch zasáhne, rozhoduje konkrétní proudění a rozložení tlakových útvarů.
