Tornádo

Ze španělského slovesa tornar (točit se) vzniklo označení pro meteorologický jev, při kterém vzdušný vír mohutně rotuje kolem své svislé osy, známý jako tornádo.

Typický trychtýř se utváří na spodní straně mraku typu cumulonimbus a tornádem se stává ve chvíli, kdy se dotkne země. Pokud je dostatečně silný, dokáže napáchat značné škody.

Tornáda vznikají pod intenzivními bouřemi. Mohou mít šířku až několik stovek metrů v průměru a rotující vítr může nabrat rychlost 180 až 360 km/h. Vzduch začíná rotovat ve vodorovných vírech ve chvíli, kdy se v bouřkovém mraku cumulonimbu střetne prudký a studený vítr z vyšších poloh s přízemním teplým větrem. Teplé proudění z mraku vytvoří vertikálně vztyčený válec rotujícího vzduchu. Pokud je vzduch dostatečně vlhký, začne v něm kondenzovat voda, válec se spustí k zemi a tornádo je na světě.

Fujitova stupnice se dělí na šest stupňů – od F0 do F5. Zatímco tornáda o síle F0 jsou doprovázena větry o rychlosti od cca 120 km/h a způsobují relativně lehké škody, třídy F5 a F6 můžou napáchat škody přímo apokalyptických rozměrů. Pro větry o rychlosti mezi 500 až 600 km/h není problém srovnávat se zemí celé ulice, nasávat rozměrné předměty jako například automobily a pak je jako smrtící projektily odmršťovat do vzdálenosti i přes 100 metrů. Silný podtlak je schopen nasát vše, co víru přijde do cesty.

Tornáda se vyskytují po celém světě, zemí zaslíbenou je pro ně ale především středozápad a jih USA. V tornádovém pásu v povodí Mississippi na území Texasu, Kansasu, Oklahomy a Nebrasky je evidováno nejvíce tornád na světě, a to hlavně v období mezi dubnem a červnem.

Podle typu mateřských bouří se rozlišují dva druhy tornád. Supercelární tornádo se rodí z bouře doprovázející supercelu, tedy bouřkovou oblačnost tvořenou jedním mohutným jádrem. Právě supercely, které mají životnost i několik hodin, se vyskytují hojně v USA a mají na svědomí ta nejničivější tornáda. Mohou se ale vzácně objevit i v Evropě.

Oproti tomu nesupercelární tornádo je pro Česko mnohem typičtější. Bývá slabší, jeho mateřská bouře, která je tvořena více bouřkovými buňkami, mívá trvání kolem 30 minut. To ale neznamená, že by takto vzniklé tornádo nemohlo mít devastující následky. Své by o tom mohli vyprávět obyvatelé Litovle, kde takový živel udeřil v červnu 2004. Tornádo tam doprovázely větry o rychlosti kolem 300 km/h, poničily mnoho budov, unášely lampy, převracely auta, kontejnery i telefonní budky, lámaly stromy a poškodily i silnice a chodníky.

V létě 2021, konkrétně 24. června, zasáhlo jih Moravy mimořádně silné tornádo. Podle meteorologů spadalo do kategorie F4, kdy může mít rychlost větru 333 až 418 kilometrů v hodině. Svou silou srovnává domy se zemí, případně odnáší menší stavby. Tornádo mezi Břeclaví a Hodonínem zasáhlo pás o délce 26 kilometrů a šířce až 700 metrů. Poničeno či zcela zničeno bylo přes tisíc staveb, škody byly vyčísleny na zhruba patnáct miliard korun. V důsledku řádění tornáda zemřelo šest lidí a dalších 200 až 300 bylo zraněno.