Článek
Na možnost tornáda upozornili meteorologové na sociální síti síti X , oficiálně zatím ještě není potvrzeno. „Co je vidět na videích z několika kilometrů, tak to vypadá, že to bylo tornádo. Pokud neudělalo žádné škody, lze to brát jako trombu,“ uvedl Münster z Českého hydrometeorologického ústavu.
Trombou se rozumí vír, který se objevuje při bouřce. Pokud má ale větší sílu a rychlost a napáchá škody, označuje se jako tornádo. „Nejde ani o to, zda se dotýká země, protože většina vírů se dotýká země. Víry jsou velice časté. Pokud je to slabý vír, který nezpůsobí škody, není to nebezpečný jev. Ale pokud bouřka zesílí natolik, že škody napáchá, pak je to tornádo,“ objasnil Münster. Nejslabší tornádo může mít sílu i pod 100 kilometrů za hodinu, což je srovnatelné s větrem při bouřce.
U sobotního jevu u Hodonína se teprve ukáže, zda vznikly nějaké škody. „Minulo to civilizaci a prošlo to lesem, takže se udělá terénní průzkum, jestli jsou například polámané větve,“ poznamenal meteorolog.
Objeví se pět tornád ročně
Podle něj se za rok zemí prožene v průměru pět tornád a o některých z nich ani lidé nevědí. „Dva roky zpátky jich bylo myslím kolem deseti, ale někdy nezaznamenáme vůbec žádné. Je možné, že kdyby teď o víkendu neměl někdo po ruce telefon a nenatočil to, tak o tom ani nevíme,“ dodal Münster s tím, že letos se objevilo menší tornádo i v jižních Čechách.
Na Hodonínsku ale vyvolává jakákoliv vidina tornáda hrůzné vzpomínky na rok 2021. Tehdy se poslední červnový čtvrtek prohnalo Břeclavskem a Hodonínskem tornádo o rychlosti přes 300 kilometrů za hodinu. Vyžádalo si šest lidských životů. Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli právě v hodonínské části Pánov.
Tornádo tehdy v zasažené oblasti poničilo na 1200 domů, z nichž asi 200 muselo jít k zemi. O rok později se tornádo o rychlosti asi 150 kilometrů za hodinu opět prohnalo Břeclavskem, kde v Lanžhotě poničilo desítky nemovitostí.
