Hlavní obsah

Po tornádu na jižní Moravě vzniklo dobrovolnické centrum. Pomohlo i při loňských povodních

3:06
3:06

Poslechněte si tento článek

Tornádo před čtyřmi lety bralo na jižní Moravě domy i životy. Z hrůzného zážitku, se kterým se do té doby nikdo v tuzemsku nesetkal, se Jihomoravský kraj snažil získat cenné zkušenosti. Využil je jak při uprchlické vlně z Ukrajiny, tak při loňských povodních.

Následky tornáda na Hodonínsku v roce 2021Video: Novinky

Článek

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) nebyl ve funkci ani rok, když se poslední červnový čtvrtek v roce 2021 přehnalo Břeclavskem a Hodonínskem tornádo o rychlosti přes 300 kilometrů za hodinu. Vyžádalo si šest životů a poničilo 1200 domů, z nichž 200 muselo k zemi.

„Byl to nejsilnější okamžik a nejintenzivnější dny mého fungování. Ale jsem přesvědčený, že díky té krizové situaci má kraj s integrovaným záchranným systémem natolik dobré vazby, že se našim složkám daří zvládat i další pohromy,“ řekl Novinkám Grolich.

Zkušenosti využil hned o rok později při uprchlické vlně s ohledem na začátek války na Ukrajině. „Při budování asistenčního centra jsme se správně rozhodli, že půjdeme na výstaviště do velkých prostor. Jiné kraje se musely stěhovat, protože byly v malém prostoru,“ nastínil Grolich.

Za zásadní zkušenost při tornádu považuje mimo jiné práci s dobrovolníky. „Po tornádu do zasažených oblastí přijelo mnoho lidí pomoct nebo se podívat a byl to velký problém, protože obce byly naprosto zasekané auty a nedalo se tam hnout. Na základě té zkušenosti vznikl dobrotým, který měl koordinaci dobrovolníků na starosti,“ řekl hejtman.

Stále v pohotovosti

Tým pro koordinaci dobrovolníků vznikl pod Jihomoravským dobrovolnickým centrem. „V pohotovosti je 20 až 30 lidí, kteří jsou schopni v případě potřeby přijet a organizovat práci dobrovolníků nebo pomoct. Na telefonu je tam někdo 24 hodin denně,“ přiblížil Grolich.

Podle něj se práce osvědčila například u loňských povodní. „Potřebovali jsme dobrovolníky na pytlování písku a hned na víkend byly obsazené směny,“ pochvaloval si Grolich.

Na druhou stranu ale ještě vázla komunikace v jiných krajích. „Když byly povodně v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, byla tam také obrovská vlna dobrovolnické pomoci a nikdo moc nevěděl, jak je to organizované. Naši lidé z dobrotýmu se tam snažili v dobrém poučit, ale nebylo to vyslyšeno,“ řekl Grolich.

Podle něj si to řada organizací po povodních uvědomila, že je organizace dobrovolníků potřeba a je dobré na to mít lidi. Hejtman doplnil, že lidem z dobrotýmů se platí drobné peníze za to, že jsou v pohotovosti, plus se jim proplácí školení a mají cvičení se záchrannými složkami.

Téměř opravené

Čtyři roky po tornádu, které nejvíc zasáhlo Hrušky, Moravskou Novou Ves, Mikulčice, Lužice a Hodonín, jsou obce i zasažený majetek téměř opravené. „Dokončujeme ještě dílny v naší střední hodonínské škole a provádíme kompletní rekonstrukci domova seniorů S-Centrum,“ poznamenal hejtman.

Podle něj už ani v obcích není poznat, že tam bylo před čtyřmi lety tornádo. „Drtivá většina prací je hotová. Možná si někdo soukromě neopravil fasádu nebo je to vidět na veřejné zeleni a stromech, ale člověk by to nepoznal, že tam prošlo tornádo. Naopak jsou tam fungl nové ulice, nové střechy a fasády hned vedle sebe, což nebývá v obcích obvyklé,“ dodal Grolich.

Výběr článků

Načítám