Článek
Kvůli požárům v Turecku musely být evakuovány desítky tisíc lidí. Hoří po celé zemi. Jedno z ohnisek je v provincii Biledžik, kde se podařilo 21. července zachytit požárový vír.
Jevu se přezdívá ohnivé tornádo, protože vypadá jako tento velmi nebezpečný jev obohacený o plameny. Jedná se však o jiný jev, který má vznik obdobný rarášku (prachovému či písečnému víru, pozn. red.).
Jak funguje požárový vír?
Požárový vír je rotující vír připomínající tornádo, zviditelněný kouřem a plameny. Vzniká v souvislosti s extrémním přehřátím zemského povrchu při požáru nebo při sopečné erupci. K této vzácné povětrnostní události dochází, když žár z požáru způsobí rychlé stoupání teplého vzduchu, který začne v atmosféře rotovat. Z hlediska svého vzniku je obdobou prachového nebo písečného víru, někdy nazývaného rarášek.
Tento jev byl poprvé zdokumentován při požárech v australské Canbeře v roce 2003. K jednomu z největších a nejničivějších požárních vírů došlo v roce 2018 při požáru v Carru v Kalifornii. Vítr v něm dosahoval rychlosti přibližně 220 kilometrů za hodinu, což odpovídá rychlosti, která se vyskytuje u tornád EF-3. Právě díky podobnosti bývá také označován jako ohnivé tornádo, přestože mechanismus jejich vzniku je odlišný.
Ve středu zemřelo kvůli požárům v provincii Eskisehir deset lidí. Kvůli náhlé změně větru byli uvězněni ohněm. Informoval o tom na síti X turecký ministr zemědělství a lesnictví Ibrahim Yumakli.
Podle vědců budou v Turecku, Řecku a dalších středomořských zemích letní požáry stále častější kvůli horkým a suchým podmínkám.
