Jak se zachovat při tornádu

Lidé se mohou schovat do sklepa, případně do přízemních místností bez oken, jako je například koupelna nebo WC. Podle Pelikána je to ale rychlá záležitost a lidé mají na únik jen chvilku.

Čtvrteční tornádo mělo sílu přes 200 kilometrů za hodinu, takové se v České republice objevilo poprvé.

Rychlá reakce možná zachránila život muži z Lužic na Hodonínsku, kterému tornádo dům zcela zničilo, objekt musí jít k zemi. S přítelkyní se díval na televizi. „Najednou bylo strašné ticho, přestalo pršet. A potom to bylo jako jedoucí vlak. Strhl jsem přítelkyni za stěnu, než nám tornádo vysklilo okno do míst, kde jsme předtím byli,” řekl muž.

Podle meteorologa a pozorovatele přírody Rudolfa Kovaříka z Šindelové na Sokolovsku chybí v České republice alespoň minimální osvěta k tomu, jak by se měli lidé chovat v případě blížícího se tornáda.

„Udivilo mě, jak se o tornádu hovoří jako o mimořádném jevu. Svojí silou na jižní Moravě skutečně mimořádné bylo, ale jinak se tornáda v Česku objevují zpravidla třikrát do roka. Co je ale důležité, my vůbec nevíme, jak se máme při tornádu chovat,“ uvedl Kovařík. Třeba ve středozápadě USA se vyskytují tornáda mnohem častěji, takže jsou tam kvůli nim vybudovány kryty.

„Lidé musí vědět, že když se blíží tornádo, tak je třeba jít do sklepa, vypnout plyn a vyhodit elektriku. Musím vědět, zda je můj sklep dostatečný jako úkryt či nikoliv. Lidé by měli vědět, že hlavní chobot tornáda doprovází několik menších chobotů, které jsou rovněž nebezpečné.

Udivilo mě, když jsem viděl záběry pána, když natáčel chobot, jak se k němu blíží, jak to bourá stěny jeho ploty, pak mu to rozbilo okna domu a pak už byl vidět na záběrech jen strop. On točil, místo toho, aby se šel schovat. Já, kdybych viděl chobot na dvě stě metrů, tak bych se asi šel zalít do betonu,“ uzavřel Kovařík.