Tornáda nejsou v Česku častější než dříve, tvrdí vědec

Nejprve zmiňuje problematiku detekce tornád. „Neexistuje žádný přístroj, který by sám o sobě monitoroval tornáda na nějaké větší ploše. Detailní mobilní radary ve Spojených státech sice dokážou tornáda změřit, ale meteorologové s nimi musí dojet blízko k bouři ještě před možným vznikem tornáda,“ popsal.

„Abychom tedy o tornádu věděli, musí někdo nahlásit škody nebo poskytnout fotografie či videa,“ zdůraznil Zacharov.

Je to tedy podle něj skutečně otázka samotné detekce. Od počátku 21. století se tornádům ve spolupráci Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) věnuje velká pozornost - a bylo např. odhaleno devět tornád v roce 2001 a osm tornád v roce 2006.

„Avšak v letech 2019 a 2020 není zaznamenáno žádné, ani slaboučké tornádo,“ upozornil odborník.

Podle Zacharova nemá ani klimatická změna na tornáda zásadní vliv. Ačkoli pomalu narůstá počet bouřek, pro tornáda je potřeba ještě jeden parametr navíc: velký rozdíl v rychlosti větru s výškou. A na tento tzv. střih větru klimatická změna pravděpodobně vliv nemá.

Ani v USA, kde jsou silná tornáda „jako doma“, nepozorují žádné nárůsty počtu tornád, ale spíše jejich přesuny do nezvyklých ročních období či geografických oblastí. Čili situace se - na americkém kontinentu - nějakým způsobem měnit může, nicméně ani tam nelze podle vědců hovořit o větší četnosti.

„Tornáda v Česku vždy byla a vždy budou. V průměru v ČR zaznamenáme tři ročně,“ shrnul Zacharov.

Naposledy jsme informovali minulý týden ve středu o vzdušném víru v části Rychnova nad Kněžnou, který poškodil několik domů, strhl plot a způsobil menší škody. Nezisková organizace Czech Thunderstorm Research Association (CTRA) později na Facebooku potvrdila, že se jednalo o tornádo.

Podobná aktivita překvapila meteorology i předminulý týden v neděli večer na Ústecku, kde se vyskytlo slabé tornádo, aniž by byla v oblasti bouřka. Slabé tornádo se danou neděli 6. srpna vyskytlo i na Nymbursku.