Článek
Bylo to jak hučení přijíždějícího vlaku. Tak vzpomínali těsně po události místní často ještě v šoku při pohledu na zničené domy. Fasády a okna byly doslova rozstřílené od poletujících kusů, mnoho budov přišlo úplně o střechy. Ulice byly plné trosek.
Děsivá byla ale i ostrá linie oddělující místo, kudy prošel rotující vír, od nezasaženého území. Když reportér Novinek přijížděl osudový večer na místo, ještě pár desítek metrů od řádění tornáda nic nenasvědčovalo takové katastrofě. Na ulicích bylo pár popadaných tašek a polámaných větví.
Pak ale jako by člověk vstoupil do jiné reality. Doslova na pár metrech se obrázek zcela proměnil a ze škod po běžné silnější bouřce se člověk ocitl v postapokalyptickém světě.
Obec Hrušky večer po řádění tornáda
Tornádo řádilo na 27 kilometrech
„Trasa tornáda procházela přes katastrální území deseti obcí, nejčetnější a nejrozsáhlejší škody v zastavěném území byly v obcích Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice a Hodonín,“ zapsali o tornádu do své zprávy odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu. Zasaženo bylo okolo dvanácti stovek budov, z nichž přibližně dvě stovky musely být zcela zbořeny.
„Celková délka trasy tornáda byla vypočtena na 27,1 km mezi katastry Břeclav a Ratíškovice. Šířka dráhy se zaznamenanými škodami se pohybovala od 250 metrů do 2,1 kilometru,“ dodávala zpráva.
Neuvěřitelně autentické video z LužicVideo: Twitter Policie ČR
Rarita ve střední Evropě
Síla tornáda byla určena jako kategorie F4. Podle odborníků to bylo historicky nejsilnější tornádo na českém území a raritní i v rámci střední Evropy. Rychlost větru se v této kategorii tornáda odhaduje na 333–418 km/h.
Obrovská tragédie ale vyvolala bezprecedentní vlnu podpory. Okamžitě po zveřejnění prvních zpráv o katastrofě na místo vyrazily tisíce dobrovolníků, kteří pomáhali s odstraňováním škod. Připojili se k tisícovkám hasičů, policistů, vojáků a záchranářů, kteří na místě zasahovali. Rekordní částky se vybraly i v dobročinných sbírkách.
