Marie Benešová

Marie Benešová je česká právnička a politička. Šest let zastávala post nejvyšší státní zástupkyně, působila též jako ministryně spravedlnosti ve vládách Jiřího Rusnoka a Andreje Babiše (druhá vláda).

Narodila se v Praze 17. dubna 1948. V ní vystudovala práva na Univerzitě Karlově, poté pracovala 20 let Okresní prokuratury v Kladně. Na počátku 90. let přešla na Generální prokuraturu, kde se zabývala delikty mládeže. Z ní se poté stalo Vrchní státním zastupitelství, kde vedla oddělení obecné kriminality.

V následujících letech provozovala Benešová vlastní advokátní kancelář v Kladně. Soukromou praxi vyměnila v roce 1999 za post nejvyšší státní zástupkyně, který jí nabídl tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Tuto funkci zastávala do roku 2005.

Už v roce 2000 jí tehdejší premiér Miloš Zeman nabídl funkci ministryně vnitra za odcházejícího ministra Grulicha. Benešová však odmítla.

Z čela zastupitelů kritizovala průtahy ve vyšetřování závažných případů hospodářské kriminality. Svou nespokojenost vyjádřila ve zvláštní zprávě určené ministrovi spravedlnosti Pavlu Rychetskému (ČSSD). Zmiňovala zdlouhavé vyšetřování kauz Investiční a Poštovní banky, Komerční banky či ředitele televize Nova Vladimíra Železného.

V roce 2005 se rozhořel spor mezi Benešovou a tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem(US-DEU). Němec kritizoval Benešovou za její postup v případu katarského prince Hámida bin Abdal Sáního a zvažoval její odvolání. Poukazoval i na její údajnou blízkost s ČSSD.

Hovořil též o špatné práci Benešové s médii. K nevhodným slovům patřilo tvrzení o korupci na komunální úrovni v řadě měst. Rozbuškou sporu byl výrok Benešové o tom, že měl mluvčí resortu spravedlnosti Petr Dimun vzít úplatek od televize Nova. V září 2005 jí vláda na návrh Pavla Němce odvolala z funkce nejvyšší státní zástupkyně.

Po odvolání se vrátila do advokacie. V roce 2006 se ucházela o křeslo v Senátu jako nestranička nominovaná ČSSD. V obvodě č. 5 sídlícím v Chomutově skončila čtvrtá s 12,7 % hlasů. Tehdy ji sociální demokracie stavěla jako stínovou ministryni spravedlnosti. Do strany vstoupila v roce 2007, o čtyři roky později se stala místopředsedkyní.

V roce 2007 označila některé představitele české justice za „zákulisní justiční mafii“. Mířila mj. na svou nástupkyni nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou či místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru.

Sedm lidí, na něž Benešová mířila, na ni podalo žalobu na ochranu osobnosti. Vleklý spor s opakovaným projednáním i výměnou soudce, kterou zrušil Ústavní soud, trval tři roky. V roce 2011 Vrchní soud v Praze pravomocně rozhodl, že se Benešová musí za svá slova omluvit a že též má zaplatit náklady soudního řízení.

Benešová se ještě dovolala k Nejvyššímu soudu, který vyjádřil, že se omlouvat nemusela. Případ měl být projednán znovu. Skončil nakonec smírem v roce 2014. Podle dohody Benešová dostala zpět asi 370 tisíc, které jako náklady řízení zaplatila žalujícím. Na oplátku nestáhla svou již provedenou omluvu.

V červnu 2013 si ji Jiří Rusnok vybral do své tzv. úřednické vlády jako ministryni spravedlnosti. Kvůli tomu však hrozilo Benešové vyloučení z ČSSD. Oznámila proto, že v den jmenování do funkce přeruší své členství v sociální demokracii.

Zároveň se stala předsedkyní Legislativní rady vlády. V roce 2013 působila i jako poradkyně prezidenta Miloše Zemana pro oblast justice a spravedlnosti. Zemana předtím otevřeně podporovala při prezidentské volbě zkraje roku 2013.

Rusnokova vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, která později navrhla prezidentovi své rozpuštění. Krok vedl k předčasným volbám, v nichž jako nestranička kandidovala za ČSSD v Ústeckém kraji. Kvůli tomu musela vystoupit z ČSSD, neboť nesplňovala stranickou podmínku alespoň šesti let členství.

Post ministryně opustila v lednu 2014, o měsíc později ji poslanci zvolili místopředsedkyní Ústavně právního výboru. Do ČSSD se již nevrátila. Podpořila návrh zákona, který měl obnovit existenci trestného činu hanobení prezidenta republiky.

Na počátku dubna 2017 oznámila, že nebude obhajovat poslanecký mandát kvůli sporům s vedením ČSSD. „Končím s nimi. Už nechci znovu kandidovat za ČSSD. Navzdory pěti nominacím z místních organizací v okrese Louny, nevzal to nikdo oficiálně v potaz. Práci jsem dělala ráda, ale k tomu, abych ji i nadále dělala s oblibou, bych potřebovala politiku dělat se slušnými lidmi. Ti slušní se ze strany vytrácejí a s neslušnými spolupracovat nechci,” řekla Benešová.

V dubnu 2019 navrhlo ANO 2011 Benešovou na funkci ministryně spravedlnosti. Opět ji zastávala bez politické příslušnosti, do čela justice se postavila po pěti letech. Rovněž znovu vedla Legislativní radu vlády. Ve funkcích setrvala po celý zbytek působení druhé Babišovy vlády do prosince 2021.

Jmenování Benešové do funkce ministryně spravedlnosti se ale setkalo s nevolí občanů. Benešová je známá svým blízkým postojem k prezidentu Miloši Zemanovi. Panovaly též obavy, že začne dělat změny ve státních zastupitelstvech a justici, aby vyhovovaly Andreji Babišovi, který čelil obvinění v kauze Čapího hnízda. Sama se při nástupu do funkce vyjádřila, že uvažuje o rušení vrchních soudů a vrchních státních zastupitelství.

Tisíce lidí proti jejímu jmenování protestovaly napříč celou republikou. V červnu 2019 se v Praze na Letné sešlo na 200 tisíc demonstrujících. Šlo o největší shromáždění od roku 1989.

Benešová je vdaná a má jednoho syna.