Hlavní obsah

Miloš Zeman

Foto: Jan Handrejch, Právo
Článek

Přízviska Miloše Zemana se během let různila: muž, který pozvedl ČSSD ze dna, pragmatický premiér, vulgární premiér, unavený premiér, neúspěšný kandidát na prezidenta, zatrpklý důchodce z Vysočiny. V lednu 2013 pak do výčtu přidal post prvního přímo voleného českého prezidenta. V roce 2018 tento titul obhájil.

Spolu s bývalým prezidentem Václavem Havlem a tehdejším ministrem financí, pozdějším premiérem a nakonec prezidentem Václavem Klausem spoluvytvářel Zeman obraz české politiky v 90. letech minulého a počátkem tohoto století. Miloš Zeman byl předsedou ČSSD a premiérem menšinové vlády v letech 1998 až 2002.

Kritik režimu

Zeman se narodil 28. září 1944 v Kolíně. Jeho matka byla učitelka, otec poštovní úředník. Rodiče se v jeho dvou letech rozvedli, vyrůstal jen s matkou.

Po maturitě na střední ekonomické škole nebyl z politických důvodů přijat na vysokou školu a teprve po čtyřech letech začal dálkově studovat na Vysoké škole ekonomické v Praze, kterou dokončil v roce 1969.

V roce 1968 v době tzv. Pražského jara vstoupil do KSČ. Po invazi vojsk byl ze strany v roce 1970 vyloučen kvůli kritice normalizačního režimu.

V červenci roku 1968 podal přihlášku do obnovované sociální demokracie, jejímu vzniku však bylo tehdejším režimem zabráněno. Poté s obtížemi hledal zaměstnání.

Foto: Profimedia.cz

Miloš Zeman a manželka Ivana

Následná léta pracoval v tělovýchovné organizaci, kde vybudoval prognostické centrum. To bylo roku 1984 zrušeno pro kritické studie o vývoji naší společnosti. Další zaměstnání nalezl v zemědělské organizaci, ze které byl v roce 1989  propuštěn.

V srpnu 1989 vyšel Zemanovi článek Prognostika a přestavba v Technickém magazínu, za který byl propuštěn ze svého tehdejšího zaměstnání v Agrodatu. V textu kritizoval komunistický režim v ČSSR s využitím vědeckých argumentů.

Od členství v ČSSD po premiérský post

Během sametové revoluce se aktivně zapojil do práce Občanského fóra. Proslulý je jeho projev na Letenské pláni v Praze, kde kritizoval životní úroveň a vzdělanost v Československu.

V roce 1990 byl za Občanské fórum zvolen do Sněmovny národů tehdejšího Federálního shromáždění, kde působil ve funkci předsedy rozpočtového výboru. Zároveň s tím v letech 1990 až 1993 pracoval jako vědecký pracovník Prognostického ústavu Akademie věd.

Nejhůř mi bylo, když se ČSSD propadla na sedm procent, tvrdí Zeman

Domácí

Úzce spolupracoval s Klubem sociálně demokratické orientace. V roce 1992 vstoupil do České strany sociálně demokratické. V témže roce se stal předsedou pražské stranické organizace, v roce 1993 se na hradeckém sjezdu stal předsedou celé strany. Šéfem strany byl až do dubna 2001, kdy jej nahradil ministr práce a sociálních věcí předešlé Zemanovy vlády Vladimír Špidla.

V roce 1992 byl Miloš Zeman opětovně zvolen do Federálního shromáždění, ale vzhledem k následnému zániku Československa tento mandát záhy ztratil.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny 1996 kandidoval v Severomoravském kraji, kde byl zvolen poslancem a následně i předsedou Sněmovny. ČSSD se stala druhou nejsilnější stranou po ODS. Zeman se s šéfem občanských demokratů Klausem dohodl na toleranci vlády, která s 99 poslaneckými křesly neměla většinu.

Foto: Profimedia.cz

Miloš Zeman a Václav Klaus v roce 1998

Po pádu druhé Klausovy vlády vznikl poloúřednický kabinet vedený bývalým guvernérem ČNB Josefem Tošovským. Aby se uspíšily volby očekávané až za 2,5 roku, poslanci si ústavním zákonem zkrátili funkční období. V červnu 1998 již zvítězila ČSSD a Zeman se stal premiérem menšinové jednobarevné vlády.

Václav Klaus, 2. prezident České republiky

Domácí

K toleranci kabinetu se zavázala ODS Smlouvou o vytvoření stabilního politického prostředí. Dokumentu se dodnes přezdívá „opoziční smlouva“. ČSSD a ODS tehdy v součtu disponovaly ústavními většinami v obou komorách Parlamentu. Smlovou se zavázaly k plánu upravit ústavu a způsob voleb do Poslanecké sněmovny. Měl se tak řešit problém vzniku vlády bez většiny a přítomnosti KSČM s nulovým koaličním potenciálem.

Na změnu ústavy nedošlo, neboť strany svou těsnou ústavní většinu v Senátu záhy ztratily. Novela volebního zákona byla sice přijata, ale kvůli značnému odklonu od principu poměrného zastoupení ji Ústavní soud označil za protiústavní a zrušil.

Zeman vedl zemi až do voleb v roce 2002. Do vlády přivedl několik kontroverzních osob, nad nimiž se vznášely a dodnes vznášejí aféry - Jaroslava Baštu, Ivana Davida, Jana Kavana, Karla Březinu, Stanislava Grosse, Iva Svobodu. Drtivá většina z jeho tehdejších ministrů za ČSSD v politice už nepůsobí.

Za vlády Zemana ČR vstoupila v roce 1999 do NATO a udělala pokračovala v krocích pro vstup země do Evropské unie.

Prezidentská volba a odchod z politiky

V lednu 2003 byl Zeman sociálními demokraty navržen na prezidenta, jelikož vyhrál ve vnitrostranickém referendu. Účastnil se až druhé volby, první nevedla ke zvolení nikoho. Vypadl však již v prvním kole, protože mnozí jeho spolustraníci pro něj nehlasovali, aniž by to dali veřejně najevo. K obsazení vrcholného úřadu vedla až třetí volba, v ní zvítězil Václav Klaus.

Foto: Profimedia.cz

Miloš Zeman jako premiér v roce 2000

Zeman takové jednání považoval za zradu a s mnohými bývalými kolegy se lidsky i politicky rozešel. Jedním z nich byl do té doby Zemanův chráněnec Vladimír Špidla.

Toho Zeman do role předsedy ČSSD a následně i celého kabinetu prosazoval, po neúspěšné prezidentské volbě však Zeman podporu jeho osoby označil za omyl. Důvodem byla také Zemanova kritika Špidlova vládnutí (z Vysočiny přes média vzkázal doslova: „Vládnout se musí umět“).

Špatné vztahy s Grossem i Paroubkem

Stejně tak Zeman kritizoval „korunního prince“ ČSSD a ministra vnitra jeho vlády Stanislava Grosse. Ten se stal po odchodu Špidly šéfem strany i vlády. I on byl častým terčem Zemanovy kritiky. Také podporu Grosse označil Zeman za svůj omyl. Faktem je to, že ČSSD vládnoucí v koalici s KDU-ČSL a Unií svobody zaznamenala historický propad voličských preferencí.

Tyto okolnosti a osobní finanční skandály nakonec zlomily Grossovi vaz. Dřívější nejpopulárnější politik Gross tedy na své místo doporučil do té doby málo známého, ale vytrvalého politického matadora Jiřího Paroubka, který předtím působil na pražské radnici a poslední vládě ČSSD byl ministrem pro místní rozvoj.

Zeman se po neúspěchu na Hradě stáhl z veřejného života na svou chalupu na Vysočině, odkud jen občas glosoval politickou situaci a přijímal mnohdy i nezvané hosty.

Miloš Zeman odchází z ČSSD

Domácí

Paroubek coby nový šéf strany a vlády se pokusil se Zemanem navázat přátelský kontakt. Oba se znali z raných dob ČSSD, kdy soupeřili se svými koncepcemi pro směřování strany do budoucna. Zeman tehdy vyhrál, stal se předsedou strany a Paroubek byl ve stranické hierarchii odsunut na druhou kolej.

Paroubek chtěl veřejným přátelstvím se Zemanem spojit do té doby rozhádané stranické šiky a přidat na svoji stranu Zemanovy příznivce. Na čas se mu to podařilo, ale Zeman se od něj brzy odvrátil.

Důvodem byla Paroubkova údajná snaha o koalici s ODS po volbách 2006. Příčin rozchodu bylo však více, například rozdílné ekonomické názory nebo odlišný styl politického marketingu.

Zemanovy spory s Paroubkem se vyhrotily v únoru 2007, kdy Paroubek Zemana obvinil, že v roce 1997 uzavřel nevýhodnou mandátní smlouvu s advokátem Zdeňkem Altnerem.

Foto: Petr Horník, Právo

Miloš Zeman představil programové teze Strany práv občanů.

Smlouva řešila zastupování ČSSD ve sporu s ministerstvem financí ohledně vlastnictví Lidového domu, sídla ČSSD. Altner spor sice v roce 2000 vyhrál, ale následně tvrdil, že mu sociální demokracie nedala peníze sjednané ve smlouvě. Zeman v březnu 2007 vystoupil z ČSSD.

V rámci kritiky poměrů v ČSSD vydal Zeman dvě knihy: Jak jsem se mýlil v politice a Vzestup a pád české sociální demokracie. Obě se staly na tuzemském trhu bestselery.

Návrat a nová strana

O návrat Zemana do politiky dlouhodobě usilovali jeho bývalí kolegové a příznivci. Mezi nimi například lobbista a bývalý šéfporadce Zemana coby premiéra Miroslav Šlouf nebo exministr průmyslu Miroslav Grégr. Expremiérovi obdivovatelé založili sdružení Přátelé Miloše Zemana.

Šlouf v Praze otevřel kancelář příznivců Zemana, usilujících o jeho návrat do politického života. Tato snaha na podzim 2009 vykrystalizovala až k vytvoření zcela nového politického subjektu Strana práv občanů (později prodloužila název o slovo „Zemanovci“).

Prezident Zeman oznámil, že bude volit SPOZ

Domácí

SPOZ se stala středo-levicovou stranou, založena byla na podzim roku 2009. Zeman, který stanul v čele přípravného výboru, označil za základní cíl formace rozšíření práv voličů, například v podobě zavedení přímé volby starostů i hejtmanů, přijetí zákona o obecném referendu či umožnění panašování (výběru konkrétních osobností napříč kandidátkami) též při volbách do Poslanecké sněmovny a krajských zastupitelstev.

SPOZ rozjížděli často lidé v minulosti spojení s ČSSD, nespokojení s politickým kursem strany pod vedením Jiřího Paroubka. Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010, v nichž strana nepřesáhla 5% hranici pro vstup, se Zeman vzdal vedení. Ve stejném roce byl zvolen čestným předsedou.

Zeman prezidentem

V roce 2012 se Miloš Zeman zapojil do prezidentské volby. Poprvé od změny zákona probíhala přímo, již hlavu státu vybírali občané. Rozhodl se kandidovat jako občan, tedy po nasbírání alespoň 50 tisíc podpisů na svou podporu. Brzy poté se vyhoupl v předvolebních průzkumech do čela uchazečů o prezidentský post.

V prvním kole zvítězil s podporou 24,2 % voličů a ve druhém kole s 54,8 procenty porazil místopředsedu vlády a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Podle výsledků zveřejněných Českým statistickým úřadem se k Miloši Zemanovi přiklonili hlavně voliči v menších městech a na venkově. V prvním kole vyhrál v osmi krajích.

Po svém zvolení Zeman uvedl, že chce být prezidentem „dolních deseti milionů”. Po zvolení nechal na Pražském hradě vyvěsit vedle české také vlajku Evropské unie, kterou jeho předchůdce Klaus nechtěl.

Foto: Milan Malíček, Právo

Miloš Zeman s dcerou Kateřinou po prvním kole volby prezidenta ČR.

V listopadu 2017 Zeman oficiálně oznámil zájem opět kandidovat na prezidenta ČR. Pro splnění kandidatury nasbíral přes 113 tisíc podpisů. V prvním kole voleb se Zeman umístil na prvním místě se ziskem 38,56 % hlasů. Protikandidátem se mu stal Jiří Drahoš, který získal 26,6 % hlasů.

Ve druhém kole Zeman získal 51,36 % hlasů (2 853 390), Drahoš 48,63 % (2 701 206). Zeman tedy svůj mandát obhájil stejně jako oba předchozí čeští prezidenti Havel a Klaus.

Zkraje roku 2015 při příležitosti 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi Zeman hovořil o článku „Hitler je gentleman“, který měl ve 30. letech napsat šéfredaktor Přítomnosti Ferdinand Peroutka. Pravost výroku neprokázal, soudní spor trval téměř sedm let až do konečného rozhodnutí. Stát se následně ústy ministerstva financí musel Peroutkově vnučce omluvit.

Hrad se musí omluvit za výroky Zemana o Peroutkovi

Domácí

Zejména Zemanovo druhé funkční období poznamenal zhoršující se zdravotní stav. Neuropatie dolních končetin mu znemožnila chůzi.

Na podzim 2021 byl hospitalizován na JIP. Kvůli obavám o jeho schopnost vykonávat funkci zákonodárci zvažovali odebrání prezidentských pravomocí podle článku 66 Ústavy. Zemanův stav se následně zlepšil, od úvah tak upustili. Zeman později podal podnět o přezkoumání, zdali nešlo o sabotáž.

Rodinný stav

Zeman je ženatý s manželkou Ivanou. Ještě s příjmením Bednarčíková se v roce 1990 přihlásila o místo Zemanovy sekretářky. Opustila kvůli tomu studium na brněnské filozofické fakultě. Po třech letech se vzali. V roce 1994 se jim narodila dcera Kateřina, z prvního manželství má Zeman syna Davida.

Zemanová se příliš neukazovala na veřejnosti. Po konci manželovy politické kariéry a jeho odchodu na Vysočinu zůstala v Praze s dcerou.

Související témata:
Článek 66 Ústavy ČR

Články k tématu

Prezidenta Zemana údajně vyslýchala BIS

včera 21:14

Prezidenta Miloše Zemana ve středu vyslýchali příslušníci inspekce Bezpečnostní informační služby (BIS), kteří se zabývají podezřením na vyzrazení utajovaných...

Abolici jsem nežádal, popřel Zeman tvrzení

sobota 19:06

Prezident Miloš Zeman popřel tvrzení, že žádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která by znemožnila zahájit případná trestní stíhání ve dvou...

Zeman dal milost Nečasové

20. 1. 2023, 14:59

Prezident Miloš Zeman udělil milost Janě Nečasové, dříve Nagyové. Uvedla to v pátek Česká televize. Nečasové Zeman prominul zkušební dobu podmíněného...

Zeman: Oba kandidáti budou očistec

15. 1. 2023, 12:21

Ve prospěch expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše hrají ve druhém kole prezidentské volby podle končící hlavy státu Miloše Zemana jeho politické...

Minule volili Zemana, teď favorita nemají

11. 1. 2023, 5:00

Suverénně nejvyšší procento hlasů v minulých prezidentských volbách získal v Bečově na Mostecku Miloš Zeman. V obci se zhruba 1500 obyvateli dominoval v obou...

Zeman odmítl jmenovat Hladíka ministrem

4. 1. 2023, 22:24

Prezident Miloš Zeman se ve středu odpoledne na Pražském hradě setkal s kandidátem na ministra životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL). Ten po setkání...

Zeman se setkal s Fialou u novoročního oběda

2. 1. 2023, 14:46

Prezident Miloš Zeman přivítal v pondělí na zámku v Lánech premiéra Petra Fialu na novoročním obědě. Tradiční akce se zúčastnily rovněž manželky obou politiků....

Zemanovi vyndali žaludeční sondu

18. 12. 2022, 12:18

Lékaři tento týden vyndali prezidentu Miloši Zemanovi po zhruba roce vyživovací žaludeční sondu. Hlava státu to označila za „nejkrásnější vánoční dárek“....

V průzkumu vede Babiš, má přes 30 procent

18. 12. 2022, 11:26

Kdyby se prezidentské volby konaly v prosinci, zvítězil by v prvním kole Andrej Babiš. Na druhém místě by skončila Danuše Nerudová následovaná Petrem Pavlem....

Jelení příkop je opět otevřen pro veřejnost

15. 12. 2022, 10:55

Jelení příkop na Pražském hradě je od čtvrtečního dopoledne otevřen pro veřejnost. Původně prezidentská kancelář avizovala, že k otevření dojde až příští rok...

Zeman navrhl na ústavního soudce Jana Svatoně

14. 12. 2022, 15:56

Prezident Zeman navrhl Senátu na jmenování do funkce soudce Ústavního soudu Jana Svatoně z brněnské právnické fakulty. Ve středu o tom informoval hradní mluvčí...

Zeman jmenoval nové členy rady ČNB

14. 12. 2022, 15:23

Novými členy bankovní rady České národní banky (ČNB) se od 13. února stanou šéf EGAP Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Ve...

Zeman podepsal rozpočet na příští rok

14. 12. 2022, 15:18

Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal státní rozpočet na příští rok, který počítá se schodkem 295 miliard korun. Ačkoliv ocenil, že vláda oproti letošku...

Nový ústavní soudce: o jménech se spekuluje

13. 12. 2022, 14:49

Prezident Miloš Zeman chce Senátu navrhnout nového člena Ústavního soudu, jemuž stále jeden soudce do patnáctičlenné sestavy chybí. V pondělí se měl Zeman se...

Zeman podepsal zákon o národních sankcích

7. 12. 2022, 17:58

Prezident Miloš Zeman podepsal zákon o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim...

Zeman jmenoval nové soudce

7. 12. 2022, 14:50

Prezident Miloš Zeman ve středu na Pražském hradě jmenoval 42 nových soudců. Nejvíce by jich mělo tentokrát zamířit na Krajský soud v Plzni. Pět desítek žen...

Zeman stvrdil daň z neočekávaných zisků

28. 11. 2022, 15:32

Prezident Miloš Zeman v pondělí podepsal normu zavádějící pro energetické firmy a část bank daň z neočekávaného zisku i další daňové změny. Informoval o tom...

Zeman vetoval novelu služebního zákona

18. 11. 2022, 15:05

Prezident Miloš Zeman v pátek vetoval novelu zákona o státní službě, která ruší od ledna funkci odborných náměstků na ministerstvech a ruší také omezení počtu...

Po Vltavě pluje „Zemanův“ žlutý člun

17. 11. 2022, 16:27

Po Vltavě ve čtvrtek vyplul nikým nekormidlovaný žlutý člun, podobný tomu, který při letních dovolených rád využívá prezident Miloš Zeman. Vlaje na něm plakát...

Zeman se musí omluvit Šarapatkovi

16. 11. 2022, 14:31

Prezident Miloš Zeman se podle verdiktu odvolacího Krajského soudu v Praze musí omluvit svému bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Zeman o něm v roce...

Poslanci přehlasovali Zemanovo veto rozpočtu

15. 11. 2022, 18:34

Poslanci přehlasovali veto prezidenta Miloše Zemana, který do Sněmovny vrátil návrh státního rozpočtu pro letošní rok. Novinky jednání nabízejí živě.

Zeman vetoval novelu rozpočtu

3. 11. 2022, 13:08

Prezident Miloš Zeman vetoval ve čtvrtek novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla dřív přijata novela...

Zeman je prý za Babišovu kandidaturu „rád“

31. 10. 2022, 15:04

Předtím než předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš oznámil v neděli veřejně svůj záměr zapojit se do volebního klání o prezidentský úřad, sdělil to...

Miloš Zeman vyznamenal 78 osobností

28. 10. 2022, 22:19

Prezident Miloš Zeman v pátek udělil 78 státních vyznamenání, což je přibližně dvojnásobek počtu obvykle oceňovaných. Ze seznamu bylo 32 ocenění uděleno in...

Exposlankyně vrátí Zemanovi medaili

28. 10. 2022, 17:35

Bývalá poslankyně ANO Jana Lorencová ve vzkazu k účastníkům demonstrace v Praze uvedla, že vrátí medaili Za zásluhy, kterou obdržela v roce 2018, protože Zeman...

Zemanovy medaile budily vášně

28. 10. 2022, 8:50

Během deseti let v úřadu vyznamenal prezident Miloš Zeman přes tři stovky osobností. Poslední slavnostní ceremoniál u příležitosti státního svátku 28. října ho...

Zeman se v neděli sejde s Babišem

27. 10. 2022, 9:47

Předseda hnutí ANO zamíří v neděli na zámek v Lánech, kde jej přijme prezident Miloš Zeman. Hrad o schůzce ve čtvrtek informoval bez dalších podrobností....