Článek
Bývalý íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád (funkci vykonával 2005–2013) patřil k nejkontroverznějším tvářím moderní íránské politiky. Proslul ostrou protiizraelskou rétorikou a výroky, které opakovaně zpochybňovaly holokaust; často se mu připisuje výzva k „vymazání Izraele z mapy“.
Jeho znovuzvolení v roce 2009 vyústilo v největší povolební krizi od islámské revoluce: masové protesty a následné zásahy bezpečnostních složek zásadně poškodily jeho pověst doma i v zahraničí.
Lidé mu vyčítali řízení ekonomiky chaotickým způsobem, i to, že jeho konfrontační styl v zahraničí přispěl k izolaci a sankcím, které dopadly na běžný život. Ke konci druhého období se navíc rozhádal i s částí vlastního konzervativního tábora a byl nahrazen umírněnějšími kandidáty.
Některá média v tvrdila, že Ahmadínežád měl být zabit při úderech na Teherán v březnu 2026, oficiální kanály ale jeho smrt popřely.
Útok na Írán
Izrael a USA zahájily 28. února 2026 preventivní údery na Írán. Během nich byla zabita řada vysokých íránských představitelů, zemřel také vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Írán v odvetě útočí raketami a drony nejen na Izrael, ale i na ostatní arabské země, ve kterých jsou americké základny.
Po odchodu z prezidentského úřadu se Ahmadínežád opakovaně snažil o politický návrat, ale systém mu cestu zavíral: stejně jako v letech 2017 a 2021 ho Rada dohlížitelů nepustila ani do předčasných prezidentských voleb v roce 2024. Volby tehdy nakonec vyhrál reformněji profilovaný Masúd Pezeškián.
