Článek
Sajjid Alí Chameneí (nebo anglicky Ali Khamenei) je nejvyšší vůdce Íránu od roku 1989, kdy ve funkci nahradil ajatolláha Rúholláha Chomejního, zakladatele islámské republiky.
Útok Izraele na Írán
V červnu 2025 začala stoupat možnost ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem, neboť Izrael chtěl za každou cenu zabránit tomu, aby měl Írán jaderné zbraně. Izrael udeřil na infrastrukturu íránského jaderného programu v noci na pátek 13. června 2025. Írán na útok odpověděl a na Izrael vyslal kolem stovky dronů. Izraeli se podařilo během útoku zlikvidovat náčelníka generálního štábu íránských ozbrojených sil generála Mohammada Baghérího, velitele revolučních gard Hosejna Salámího a nejméně šest jaderných vědců.
V noci na neděli 22. června 2025 se do konfliktu proti Íránu zapojilo USA. Americké zbraně zaútočily na jaderné provozy v Isfahánu, Natanzu a Fordu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa byla zařízení „zcela zničena“. Íránský ministr obrany Arakčí zareagoval, že si Írán vyhrazuje všechna práva na sebeobranu na základě Charty OSN. Jednou z možných odpovědí Íránu může být zablokování Hormuzského průlivu.
Mohlo by vás zajímat: • Válka Izrael-Palestina • Blízký východ • Izrael • Írán
Narodil se v roce 1939 v Mashhadu a původně byl významným šíitským duchovním. V 80. letech zastával funkci prezidenta Íránu (1981–1989), než byl po smrti Chomejního zvolen nejvyšším vůdcem. Přestože neměl tehdy nejvyšší náboženský titul velký ajatolláh, ale byl pouze ajatolláhem, Chameneí se stal vůdcem díky podpoře konzervativních duchovních a ozbrojených složek.
Ajatolláh nebo Nejvyšší vůdce?
Titul ajatolláha a funkce Nejvyšší vůdce spolu souvisí, ale nejsou totožné. Vůdcem by se podle původních Chomejního myšlenek měl stát pouze tzv. Velký ajatolláh.
Ajatolláh je odborník na islámské právo s desítkami let studia, který dokáže právo vykládat a učit studenty.
Velký ajatolláh musí být ještě uznávanějším odborníkem s neformální autoritou. Má být schopen provádět originální právní výklad na nejvyšší úrovni a mít publikovaná díla, která uznávají i jiní učenci. Zároveň si musí získat důvěru obyčejných věřících, aby se řídili jeho názory.
Zatímco ajatolláhů jsou stovky, velkých ajatolláhů je zhruba desítka.
Chameneího postoje jsou konzervativní, silně antiamerické a protiizraelské, podporuje šíitské milice v regionu (např. Hizballáh v Libanonu) a klade důraz na „odpor vůči Západu“. Zároveň však podporuje technologickou a vojenskou modernizaci, včetně íránského jaderného programu.
V domácí politice potlačuje reformní hnutí a musel často zasahovat proti protestům (např. v letech 2009, 2019 a 2022). Navzdory své původně nižší duchovní hodnosti a faktu, že nastoupil po Chomejním s jeho velkým kultem osobnosti, si Chameneí dokázal vybudovat vlastní autoritu a utvrdit svoji vedoucí pozici.
Kdo vládne v Íránu
V Íránu je zkombinovaná republika s šíitskou islámskou teokracií podle myšlenek Ajatolláha Chomejního.
Nejvyšší vůdce (rahbar) je hlavou státu a nejmocnější postavou v Íránu, prezident je mu podřízený a má pouze výkonnou roli pro každodenní, běžné úkoly. Vůdce naproti tomu rozhoduje v zahraniční politice, bezpečnosti a náboženských otázkách a je obecně největší autoritou v zemi.
Základní princip Iránské teokracie je, že boží zákon je nad lidským, a vláda tedy musí být v rukou toho, kdo dokonale zná Boží zákon skrz Korán a umí jej vykládat a aplikovat. Írán má parlament, ale jeho pravomoci jsou omezené a podřízené teokratickému dohledu. Občané mohou volit, ale jen mezi kandidáty předem schválenými teokratickou elitou.
