Článek
Napětí kolem Íránu se datuje hlavně od islámské revoluce v roce 1979. Nový režim postavil svou legitimitu i na odporu vůči Izraeli, kdy se vyloženě profiloval jako vůdce „odporu“ proti židovskému státu.
Po revoluci přišlo zhoršení vztahů s USA kvůli událostem na americkém velvyslanectví v Teheránu (4. listopadu 1979). Američané zažili ponížení, které je do jisté míry ve vztahu k Íránu stále živé. Svět během krize 444 dní sledoval, jak USA nedokážou zachránit své občany z ambasády, a když to zkusily silou, dopadlo to katastrofou.
V roce 1982 po izraelské invazi do Libanonu vzniká Hizballáh a postupně se stává klíčovým íránským spojencem proti Izraeli. Po konci studené války Izrael začal Írán čím dál víc vnímat jako strategického protivníka.
Následující desetiletí nicméně přinesly určitá období dialogů a zklidnění vztahů zejména mezi Íránem a USA. Znepokojení však stále vyvolávala možnost, že Írán vyvine vlastní jadernou zbraň. Na jednu stranu se během vlády reformního prezidenta Mohammada Chátamího objevily naděje na reformy a otevření země, na druhou americký prezident George Bush ml. zařadil Írán do "Osy zla" po teroristických útocích po 11. září 2001.
Údery proti Íránu
V červnu 2025 napětí mezi Izraelem a Íránem prudce vzrostlo. Izrael v noci na 13. června 2025 udeřil na cíle spojené s íránským jaderným programem a vojenskou infrastrukturou. Teherán odpověděl rozsáhlým útokem dronů. Při izraelských úderech zemřeli vysoce postavení představitelé íránských ozbrojených složek včetně velitele revolučních gard Hosejna Salámího a náčelníka generálního štábu Mohammada Baghérího; zabiti byli i vědci spojovaní s jaderným programem.
Do konfliktu se následně přímo zapojily i Spojené státy: v noci na 22. června 2025 zaútočily na vybrané jaderné provozy (mj. Natanz a Fordo/Fordow). Prezident Donald Trump prohlásil, že zařízení byla „zcela zničena“. Íránský ministr obrany Abbás Arákčí reagoval, že si Írán vyhrazuje právo na sebeobranu podle Charty OSN; jako jednu z možných variant odvety se opakovaně zmiňovalo i riziko omezení dopravy v Hormuzském průlivu.
V sobotu 28. února 2026 přišla další eskalace: Izrael oznámil preventivní úder proti Íránu, na kterém se podílely i USA. Írán v odvetě zasahoval cíle v regionu a konflikt se rychle rozlil i do států, kde jsou americké základny. Ve stejný den íránská státní média potvrdila smrt nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího po společných americko-izraelských úderech.
Mohlo by vás zajímat: • Válka Izrael-Palestina • Blízký východ • Izrael • Írán
Konflikt na Blízkém východě
Konflikty na Blízkém východě jsou historického charakteru. Podnítila je mimo jiné série protestů arabského jara, které reagovaly na politický i hospodářský rozkol států po obou světových válkách. Sledujte aktuální situaci >>
- Útok Izraele a USA na Írán: 28. února 2026 Izrael zahájil preventivní útok proti Íránu, na úderu se podílí také Spojené státy. Írán v odvetě vypálil rakety, exploze hlásily i arabské státy, kde se nacházejí americké základny. Při útoku zemřel nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí.
- Útok Izraele na Írán se odehrál 13. června 2025. Izrael cílil na jadernou infrastrukturu Íránu, přičemž zabil i několik vysoko postavených osob.
- Občanská válka v Sýrii začala v březnu 2011. Bojů se účastní extremisté z několika skupin. V prosinci 2024 byla vláda Bašára Asada svržena.
- Válka Hamásu a Izraele vypukla útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na území Izraele dne 7. října 2023. Židovský stát zahájil odvetné operace v Pásmu Gazy.
Mohlo by vás zajímat: Sunnité a šiíté • Ahmad Šara • M. Bašír • Al-Káida • Benjamin Netanjahu • Hamás • Hizballáh • Írán • Dubaj
