Hlavní obsah

Íránská média překroutila výrok nového prezidenta o Izraeli, udělala z něj štváče

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Teherán
Aktualizováno

Nový íránský prezident Hasan Rúhání v pátek, dva dny před svou inaugurací, řekl, že považuje okupaci Palestiny a Jeruzaléma za ránu. Íránské tiskové agentury si totiž k prezidentově výroku přidaly dovětek, že tato rána musí být odstraněna, což ovšem Rúhání nikdy neřekl.

Foto: Fars News/Seyed Hassan Mousavi, Reuters

Nově zvolený íránský prezident Hasan Rúhání

Článek

Rúhání přednesl projev u příležitosti Dne Jeruzaléma, při němž se v Íránu konají shromáždění a akce na podporu Palestinců. Každoročně v tento den padají ostré výroky na adresu Izraele a jeho politiky. Rúhání se ale vyhnul ostré rétorice, jakou je znám končící prezident Mahmúd Ahmadínežád. Ten například říkával, že je Izrael třeba smést z povrchu země.

Podle televizního přenosu Rúhání řekl: "Do těla muslimského světa v našem regionu byla okupací svaté země Palestiny a našeho drahého Kudsu (Jeruzaléma) zasazena rána."

Agentury Mehr a ISNA ve svých prvních verzích přepisu Rúháního výroků dodaly ještě dovětek "A tato rána musí zmizet", což bylo dále interpretováno jako pohrůžka Izraeli coby okupantovi palestinských území. ISNA odpoledne svou verzi opravila a tuto část z citace vypustila.

Zkreslený výrok vyvolal zklamání

Překroucený výrok zklamal naděje některých expertů, že pragmatik Rúhání ukáže světu mírnější tvář. Pokračuje v rétorice svého předchůdce Mahmúda Ahmadínežáda, i když volí jemnější slova.

„Říkám vám, a Bůh je mi svědkem, že ničivá bouře vyhladí základnu sionismu,” citovala Ahmadínežáda agentura AFP. „Izrael nemá místo v tomto regionu,” prohlášoval u příležitosti Dne Jeruzaléma Rúháního předchůdce.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na zveřejněná slova obratem reagoval prohlášením, že „ukazují Rúháního pravou tvář”.

Po svém zvolení Rúhání avizoval, že se vydá „cestou modernizace”, a přislíbil větší otevřenost v otázce íránského jaderného programu, kvůli němuž se země dostala do sporu se Západem.

Otázkou také je, nakolik jsou íránské projevy určeny světu, nakolik arabským zemím a nakolik mají především ujistit vůdce země o tom, že budou věrni zásadám islámské republiky. Zejména Ahamdínežád, první laik v čele země od islámské revoluce, musel deklarovat, nakolik je v této otázce radikální, aby se neznelíbil mocným duchovním.

Reklama

Výběr článků

Načítám