Česká národní banka

Česká národní banka plní roli ústřední banky ČR. Ústava jí v šesté hlavě jako nejdůležitější úkol určuje péči o cenovou stabilitu. ČNB také dohlíží na finanční trh, přičemž její rozhodování je zcela nezávislé. Zasáhnout do činnosti banky lze pouze na základě zákona.

Činnost centrální banky blíže definuje zákon. Sídlí v Praze, po České republice má ještě další pracoviště.

Řídícím orgánem je sedmičlenná bankovní rada. Tvoří ji guvernér, dva viceguvernéři a čtyři další členové. Funkci guvernéra zastává od 1. července 2022 Aleš Michl. Všechny členy rady jmenuje a odvolává prezident republiky. Jmenováni jsou na šest let, funkci lze zastávat nejvýše dvakrát po sobě.

Odvolání je možné pouze v případě vážného pochybení, nebo když člen bankovní rady přestane splňovat podmínky požadované k výkonu funkce.

K členství v bankovní radě je zapotřebí mít dokončené vysokoškolské vzdělání a být bezúhonný. Zákon rovněž říká, že člen musí být „v měnových záležitostech nebo v oblasti finančního trhu uznávanou a zkušenou osobností“.

Členem rady nesmí být poslanec, senátor, člen vlády ani bankovních či podnikatelských orgánů.

V prosinci 1997 prezident Václav Havel odvolal guvernéra Josefa Tošovského, aby jej mohl jmenovat předsedou „úřednické“ vlády. Tošovský v roli premiéra dovedl ČR k „předčasným“ volbám. Po vzniku nové vlády jej Havel v červenci 1998 dosadil zpět do funkce guvernéra.

Hlavním cílem banky je udržení cenové stability. Tedy se snaží udržet nízkoinflační prostředí v ekonomice, což pomáhá vytvářet udržitelný hospodářský růst.

Stanovuje kurz české koruny k cizím měnám a má výhradní právo vydávat bankovky a mince, včetně pamětních. K nástrojům ČNB patří i stanovení výše povinné minimální rezervy, kterou musí české banky i zahraniční pobočky mít na svých účtech u centrální banky.

ČNB prostřednictvím hlavní úrokové míry ovlivňuje činnost komerčních bank v Česku. O výši hlavní úrokové sazby, podle které se úročí půjčky právě komerčním bankám, rozhoduje na pravidelných zasedáních bankovní rada. Výše sazeb také mimo jiné ovlivňuje kurz koruny vůči ostatním zahraničním měnám.

Činnost národní banky má dopad na nezaměstnanost, inflaci a bilanci zboží a služeb. Pouze u inflace se ale jedná o dlouhodobý důsledek. ČNB, stejně jako řada dalších centrálních bank, stanovila svůj inflační cíl – „ideální“ výši inflace, které chce dosahovat. V případě ČNB jde o 2 %, přičemž se toleruje odchylka ±1 procentního bodu.

Zaměstnanci České národní banky měli růst mezd navázaný na inflaci. Vždy dosahovala výše inflace plus 2,5 % k tomu. Guvernér Michl v listopadu 2022 toto pravidlo, známé jako Inflační doložka, odstranil.

ČNB nesmí přijímat pokyny od prezidenta, vlády, Parlamentu ani jiných českých či zahraničních orgánů.

Poslanecké sněmovně předkládá zprávy o měnovém vývoji, finanční stabilitě, o svém vlastním hospodaření v uplynulém roce. Každoročně také zpravuje vládu a obě komory Parlamentu ČR o výkonu dohledu na finanční trh.

Roční zpráva o výsledku hospodaření obsahuje také informace o mzdách vyplacených členům bankovní rady.

Roční zpráva o výsledku hospodaření ČNB 2025 >>