Článek
Stabilita úrokových sazeb je v souladu s prognózou ČNB. Rizika ve směru vyšší i nižší inflace jsou v české ekonomice vyrovnaná, řekl ve čtvrtek novinářům guvernér ČNB Aleš Michl po jednání bankovní rady. Všech šest přítomných členů rady na jednání podpořilo ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta, viceguvernérka Eva Zamrazilová se předem z jednání omluvila.
Jako rizika ve směru vyšší inflace vidí ČNB možné zrychlení tvorby peněz kvůli úvěrování domácností, růst výdajů veřejného sektoru nebo pokračující rychlý růst mezd. Problematická je i setrvačnost inflace ve službách. Rizikem ve směru nižší inflace jsou silnější kurz koruny a slabší výkon některých ekonomik eurozóny.
Bankovní rada nechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada ponechala na 2,5 procenta.
ČNB v době inflační vlny držela základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Zatím k poslednímu uvolnění měnové politiky sáhla bankovní rada v květnu, kdy snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.