Článek
Prezident republiky je hlavou státu, reprezentuje stát navenek. Jeho pravomoci definuje Ústava ČR. Od roku 2012 je český prezident volen přímo občany. Mezi lety 1993–2012 byl volen nepřímo oběma komorami parlamentu. Od 9. března 2023 je prezidentem České republiky Petr Pavel.
Co zde najdete:
- Co dělá prezident a imunita
- Prezidentský plat
- Pravomoci prezidenta
- Jak se volí prezident
- Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman, Petr Pavel
Prezidentský slib a imunita
Prezident zastává svou funkci vždy na pět let od bezvýhradného složení prezidentského slibu. Může být zvolen pouze dvakrát za sebou.
Hlava státu je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, z výkonu svého úřadu se nikomu nezodpovídá. Vztahuje se na něj speciální forma imunity zvaná indemnita. V rámci ní nemůže být prezident zadržen, trestně stíhán ani stíhán pro přestupek. Jediný delikt, kvůli němuž může být postaven před soud, je velezrada. Ta není ústavně definována a zatím nemá precedens, žalobu může k Ústavnímu soudu podat pouze Senát.
Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Poprvé jí pouze pohrozil senátor Zdeněk Bárta (KDU-ČSL) v roce 2004. Podle něj bylo možné zdráhání prezidenta Václava Klause při dosazování ústavních soudců kvalifikovat jako velezradu. Podruhé se o ní mluvilo v roce 2009, kdy Klaus oddaloval podpis Lisabonské smlouvy, tou dobou již ratifikovanou oběma komorami parlamentu. O podání žaloby mluvila především místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD).
Ani Miloš Zeman se nařčením z velezrady nevyhnul. Například v březnu 2018 prezidentovi hrozili poslanci opoziční TOP 09 a STAN ohledně kauzy nervového plynu novičok. Zeman tehdy nechal prověřit BIS pátráním po plynu na území republiky, přestože premiér a ministr zahraničí se proti tomuto nařčení ze strany Ruska ohradili.
Zpochybňování bezpečnostních složek státu ze strany prezidenta ale leželo v žaludku i mnohým dalším, například právníkovi a specialistovi na ústavní pořádek Janu Kyselovi, europoslanci Jaromíru Štětinovi nebo opozičním stranám TOP 09 a ODS. O velezradě se v souvislosti se Zemanem hovořilo také v roce 2017, kdy prezident otálel s odvoláním ministra financí Andreje Babiše.
Za jakékoli trestné činy spáchané v době výkonu úřadu nemůže být prezident po dobu výkonu funkce stíhán.
Prezidentův mandát vzniká ve chvíli, kdy složí slib. Pokud jej odmítne, nebo ho složí s výhradou, ústavně je chápán jako nezvolený.
Funkce prezidenta je neodvolatelná. Pouze on sám se úřadu může vzdát do rukou předsedy Sněmovny.
Podepsaný slib prezidenta i se vzácným platinovým perem.
Prezidentský plat
Stejně jako v případě dalších vysokých státních činitelů je plat hlavy státu upraven zákonem č. 236/1995 Sb. V roce 2023 šlo o 342 200 korun měsíčně, k tomu patří i 317,5 tisíce jako náhrada výdajů souvisejícím s výkonem funkce. Tato částka je určená např. k hrazení cestování a ubytování. Prezident má rovněž mj. k dispozici auto s řidičem a hrazené zdravotní služby.
Po skončení mandátu dostává měsíční rentu 50 tisíc korun, stejná částka slouží na pronájem kanceláře a služby asistenta.
Pravomoci prezidenta
Hlava státu v ČR má výrazně omezenější pravomoci než prezidenti, kteří jsou v jiných demokraciích například na Slovensku, v Polsku, ve Francii nebo Spojených státech voleni přímo. Pravomoci, jichž může užívat nezávisle, jsou spíše ceremoniálního charakteru.
| a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, |
| b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny, |
| c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu, |
| d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády, |
| e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, |
| f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, |
| g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení, |
| h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, |
| i) podepisuje zákony, |
| j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, |
| k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky. |
V dalších případech vyžaduje rozhodnutí prezidenta k nabytí platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Za tato rozhodnutí pak nese vláda odpovědnost.
| a) zastupuje stát navenek, |
| b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, |
| c) je vrchním velitelem ozbrojených sil, |
| d) přijímá vedoucí zastupitelských misí, |
| e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, |
| f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, |
| g) jmenuje a povyšuje generály, |
| h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, |
| jmenuje soudce, |
| j) má právo udělovat amnestii. |
Volba prezidenta
Volba prezidenta se koná během posledních třiceti dnů před uplynutím mandátu úřadujícího prezidenta. Termín vyhlašuje předseda Senátu. Pokud se funkce uprázdní předčasně, má na vyhlášení deset dnů a volba se koná do 80 dnů ode dne vyhlášení.
Kandidátem na prezidenta může být občan ČR s volebním právem starší 40 let, jehož navrhla skupina minimálně dvaceti poslanců, deseti senátorů nebo občan podpořený nejméně 50 000 podpisy podporovatelů, a který nebyl odsouzen pro velezradu.
Kandidát je volen přímo občany. Pro zisk funkce musí získat nadpoloviční většinu hlasů, pokud je v prvním kole voleb žádný kandidát nezíská, postupují dva nelepší do druhého kola a vyhrává ten s více hlasy.
Zákonodárci shromáždění při volbě prezidenta ve Španělském sále Pražského hradu
Pokud není prezident zvolen v prvním kole volby nadpoloviční většinou občanů, do 14 dnů se vypíše druhé kolo volby. Toho se účastní první dva kandidáti, kteří získali největší procento hlasů. Prezidentem se pak stává kandidát druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů.
Předtím prezidenta volily obě komory Parlamentu na společné schůzi. V roce 1993 ještě Senát ale nebyl ustaven a neexistoval ani plánovaný Prozatímní Senát, Václava Havla zvolila pouze Poslanecká sněmovna. Mandát obhájil o pět let později před celým Parlamentem. V letech 2003 a 2008 zvítězil Václav Klaus, ale až při opakovaných volbách – při třetí, resp. druhé volbě.
V roce 2012 byl přijat zákon ustavující přímou volbu a její základní pravidla byla zanesena i do Ústavy. Riziko nezvolení žádného kandidáta se značně snížilo. Nyní k němu může při volbě dojít, pokud ve druhém kole dostanou oba dva kandidáti stejný počet hlasů.
