Hlavní obsah

Prezident ČR

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Článek

Prezident republiky je hlavou státu, reprezentuje stát navenek. Jeho pravomoci definuje Ústava ČR. Od roku 2012 je český prezident volen přímo občany. Mezi lety 1993–2012 byl volen nepřímo oběma komorami parlamentu. Od 9. března 2023 je prezidentem České republiky Petr Pavel.

Co zde najdete:

  • Co dělá prezident a imunita
  • Prezidentský plat
  • Pravomoci prezidenta
  • Jak se volí prezident
  • Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman, Petr Pavel

Prezidentský slib a imunita

Prezident zastává svou funkci vždy na pět let od bezvýhradného složení prezidentského slibu. Může být zvolen pouze dvakrát za sebou.

Hlava státu je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, z výkonu svého úřadu se nikomu nezodpovídá. Vztahuje se na něj speciální forma imunity zvaná indemnita. V rámci ní nemůže být prezident zadržen, trestně stíhán ani stíhán pro přestupek. Jediný delikt, kvůli němuž může být postaven před soud, je velezrada. Ta není ústavně definována a zatím nemá precedens, žalobu může k Ústavnímu soudu podat pouze Senát.

Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Slib prezidenta České republiky

Poprvé jí pouze pohrozil senátor Zdeněk Bárta (KDU-ČSL) v roce 2004. Podle něj bylo možné zdráhání prezidenta Václava Klause při dosazování ústavních soudců kvalifikovat jako velezradu. Podruhé se o ní mluvilo v roce 2009, kdy Klaus oddaloval podpis Lisabonské smlouvy, tou dobou již ratifikovanou oběma komorami parlamentu. O podání žaloby mluvila především místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD).

Ani Miloš Zeman se nařčením z velezrady nevyhnul. Například v březnu 2018 prezidentovi hrozili poslanci opoziční TOP 09 a STAN ohledně kauzy nervového plynu novičok. Zeman tehdy nechal prověřit BIS pátráním po plynu na území republiky, přestože premiér a ministr zahraničí se proti tomuto nařčení ze strany Ruska ohradili.

Zpochybňování bezpečnostních složek státu ze strany prezidenta ale leželo v žaludku i mnohým dalším, například právníkovi a specialistovi na ústavní pořádek Janu Kyselovi, europoslanci Jaromíru Štětinovi nebo opozičním stranám TOP 09 a ODS. O velezradě se v souvislosti se Zemanem hovořilo také v roce 2017, kdy prezident otálel s odvoláním ministra financí Andreje Babiše.

Za jakékoli trestné činy spáchané v době výkonu úřadu nemůže být prezident po dobu výkonu funkce stíhán.

Prezidentův mandát vzniká ve chvíli, kdy složí slib. Pokud jej odmítne, nebo ho složí s výhradou, ústavně je chápán jako nezvolený.

Funkce prezidenta je neodvolatelná. Pouze on sám se úřadu může vzdát do rukou předsedy Sněmovny.

Foto: Vondrouš Roman, ČTK

Podepsaný slib prezidenta i se vzácným platinovým perem.

Prezidentský plat

Stejně jako v případě dalších vysokých státních činitelů je plat hlavy státu upraven zákonem č. 236/1995 Sb. V roce 2023 šlo o 342 200 korun měsíčně, k tomu patří i 317,5 tisíce jako náhrada výdajů souvisejícím s výkonem funkce. Tato částka je určená např. k hrazení cestování a ubytování. Prezident má rovněž mj. k dispozici auto s řidičem a hrazené zdravotní služby.

Po skončení mandátu dostává měsíční rentu 50 tisíc korun, stejná částka slouží na pronájem kanceláře a služby asistenta.

Pravomoci prezidenta

Hlava státu v ČR má výrazně omezenější pravomoci než prezidenti, kteří jsou v jiných demokraciích například na Slovensku, v Polsku, ve Francii nebo Spojených státech voleni přímo. Pravomoci, jichž může užívat nezávisle, jsou spíše ceremoniálního charakteru.

a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení,
h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
i) podepisuje zákony,
j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

V dalších případech vyžaduje rozhodnutí prezidenta k nabytí platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Za tato rozhodnutí pak nese vláda odpovědnost.

a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
g) jmenuje a povyšuje generály,
h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
jmenuje soudce,
j) má právo udělovat amnestii.

Volba prezidenta

Volba prezidenta se koná během posledních třiceti dnů před uplynutím mandátu úřadujícího prezidenta. Termín vyhlašuje předseda Senátu. Pokud se funkce uprázdní předčasně, má na vyhlášení deset dnů a volba se koná do 80 dnů ode dne vyhlášení.

Kandidátem na prezidenta může být občan ČR s volebním právem starší 40 let, jehož navrhla skupina minimálně dvaceti poslanců, deseti senátorů nebo občan podpořený nejméně 50 000 podpisy podporovatelů, a který nebyl odsouzen pro velezradu.

Kandidát je volen přímo občany. Pro zisk funkce musí získat nadpoloviční většinu hlasů, pokud je v prvním kole voleb žádný kandidát nezíská, postupují dva nelepší do druhého kola a vyhrává ten s více hlasy.

Foto: Lukáš Táborský, Právo

Zákonodárci shromáždění při volbě prezidenta ve Španělském sále Pražského hradu

Pokud není prezident zvolen v prvním kole volby nadpoloviční většinou občanů, do 14 dnů se vypíše druhé kolo volby. Toho se účastní první dva kandidáti, kteří získali největší procento hlasů. Prezidentem se pak stává kandidát druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů.

Předtím prezidenta volily obě komory Parlamentu na společné schůzi. V roce 1993 ještě Senát ale nebyl ustaven a neexistoval ani plánovaný Prozatímní Senát, Václava Havla zvolila pouze Poslanecká sněmovna. Mandát obhájil o pět let později před celým Parlamentem. V letech 2003 a 2008 zvítězil Václav Klaus, ale až při opakovaných volbách – při třetí, resp. druhé volbě.

V roce 2012 byl přijat zákon ustavující přímou volbu a její základní pravidla byla zanesena i do Ústavy. Riziko nezvolení žádného kandidáta se značně snížilo. Nyní k němu může při volbě dojít, pokud ve druhém kole dostanou oba dva kandidáti stejný počet hlasů.

Jak se volí prezident a co je přímá volba?

Prezidentské volby

Václav Havel

V první prezidentské volbě po rozdělení Československa v roce 1993 zvítězil 109 hlasy z 200 Václav Havel, který z Pražského hradu úřadoval od pádu komunistického režimu. Hned v prvním kole porazil protikandidáty Marii Stiborovou (navržená KSČM) a Miroslava Sládka (SPR-RSČ). Svůj post Havel obhájil i o pět let později, ale jen těsnou většinovou podporou poslanců a navíc až ve druhém kole. Svého protikandidáta vyslali do volby opět jak komunisté – Stanislava Fišera, tak i republikáni – Miroslava Sládka.

Foto: Profimedia.cz

První prezident České republiky Václav Havel

Václav Klaus

Václav Klaus byl poprvé zvolen za prezidenta v roce 2003, o Hrad však musel dlouho bojovat. Ve třech kolech volby proti němu kandidovali Jaroslav Bureš (za ČSSD), Miroslav Kříženecký (za KSČM), Petr Pithart (KDU-ČSL), Jaroslava Moserová a Miloš Zeman (ČSSD). V roce 2008 se prezidentské volby zkomplikovaly rozhodnutím ústavních činitelů pro veřejnou volbu. Během emocionálně vyhrocených voleb, proti Klausovi stál ekonom Jan Švejnar. Po třech kolech ale první volba na vítěze neukázala, Klausovi chyběl jeden hlas. Prezidentem se stal po třetím kole druhé volby s podporou 141 hlasu.

Foto: Petr Horník, Právo

Václav Klaus

Miloš Zeman

V roce 2013 probíhala první přímá volba prezidenta. Do druhého kola postoupil Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Ve druhém kole získal nadpoloviční většinu Miloš Zeman a stal se tak prezidentem České republiky v letech 2013 až 2018.

Ve volbách v roce 2018 se Miloš Zeman rozhodl svůj mandát obhájit. V prvním kole se umístil na prvním místě se ziskem 38,56 % hlasů. Protikandidátem do druhého kola se mu pak stal bývalý šéf Akademie věd ČR Jiří Drahoš, který získal 26,6 % hlasů. Ve druhém kole Zeman porazil Drahoše, když získal 51,36 % hlasů (2 853 390), zatímco jeho protikandidát 48,63 % (2 701 206). Zeman tedy svůj mandát obhájil. Rozdíl byl tentokrát mnohem menší než před pěti lety, a to o pouhých 152 184 hlasů. Mandát Miloši Zemanovi skončil 8. března 2023.

Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Zprava prezident Miloš Zeman, jeho manželka Ivana a dcera Kateřina na tiskové konferenci v TOP Hotelu Praha

Petr Pavel

V roce 2023 probíhala třetí přímá volba prezidenta, Češi si však volili teprve druhého prezidenta voleného přímou volbou, protože Miloš Zeman stál v čele státu po dvě volební období v řadě. Prvního kola se zúčastnilo celkem osm kandidátů: Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Karel Diviš, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel a Tomáš Zima. Na prvním místě se umístil generál ve výslužbě Petr Pavel, na druhém místě pak bývalý premiér Andrej Babiš. Ve druhém kole prezidentských voleb 2023 porazil Babiše Pavel o více než 15 % hlasů, získal celkem 58,32 % hlasů. Inaugurace proběhla 9. března 2023.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Petr Pavel

Prezidenti České republiky a Československa: Seznam, zajímavosti a historické milníky

Prezidentské volby
Související témata:
Článek 66 Ústavy ČR

Články k tématu

Pavel nevyloučil, že bude znovu kandidovat

Prezident Petr Pavel nevyloučil, že se za čtyři roky pokusí obhájit prezidentský mandát. Řekl to v pátek v rozhovoru pro Českou televizi. Bude podle něj...

Prezidentem Maďarska byl zvolen Tamás Sulyok

Novým maďarským prezidentem byl v pondělí zvolen sedmašedesátiletý Tamás Sulyok, který byl dosud předsedou Ústavního soudu. Novou hlavu státu zvolil 199členný...

Hrad představil dva nové Pavlovy mluvčí

Mluvčími prezidenta Petra Pavla budou od poloviny března Eva Hromádková a Vojtěch Šeliga. Šéfem odboru komunikace se již dříve stal Vít Kolář.

Zemřel namibijský prezident Hage Geingob

Ve věku 82 let v neděli zemřel namibijský prezident Hage Geingob, uvedla agentura Reuters. Před několika týdny u politika, který v čele země na jihozápadě...

Slováci budou volit prezidenta v březnu

Předseda slovenského parlamentu Peter Pellegrini vypsal první kolo prezidentských voleb na 23. března 2024. V pondělí oznámil také, že případné druhé kolo se...

Pavel: Je načase přijmout euro

Prezident Petr Pavel vystoupil v pondělí odpoledne s novoročním projevem. Jakkoliv ocenil, že se strany vládní koalice dokážou dohodnout, postrádá u nich...

Pavel podepsal rozpočet

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Proti letošnímu schválenému schodku je to o 43 miliard korun méně....

Důvěra ve vládu i prezidenta klesla

Nejvyšší důvěře z ústavních institucí se podle šetření CVVM těší tradičně starostové s podporou 67 procent lidí a obecní zastupitelstva, jimž důvěřuje...

Katar ponížil německého prezidenta

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier musel po středečním přistání v katarské metropoli Dauhá půl hodiny čekat nahoře na schůdcích, než mohl sestoupit...

Pavel napíná koalici s podpisem balíčku

Vládní koalice opět musí do poslední chvíle čekat, jak se prezident Petr Pavel postaví k jednomu ze zásadních zákonů, který prosadila. Po důchodech se to týká...

Girkin chce kandidovat na ruského prezidenta

Vězněný ruský ultranacionalista Igor Girkin, známý z doby vedení povstalců na Donbasu jako Strelkov, dal najevo zájem kandidovat v ruských prezidentských...

KVÍZ: Co víte o našich prezidentech?

Znáte československé a české prezidenty? Vyzkoušejte si své povědomí o hlavách našeho státu a jejich životních peripetiích v následujícím kvízu.

Putin má na jaře znovu kandidovat na prezidenta

Šéf Kremlu Vladimir Putin se už rozhodl, že bude v příštím roce kandidovat v prezidentských volbách. Hlasování se uskuteční v březnu, a pokud Putin vyhraje,...

Očima Saši Mitrofanova: Profi v. emo

Prezident Petr Pavel poprvé v úřadu promluvil na výročí 28. října a poprvé udělil státní vyznamenání. Sváteční sobota ale nebyla jenom ve znamení této...

Pavel jmenoval 16 nových generálů

Prezident Petr Pavel v sobotu na Pražském hradě jmenoval do generálských hodností 16 mužů. Jsou mezi nimi třeba bývalý šéf zpravodajských operací BIS Petr...

Je Vohralíková ve střetu zájmů?

Kancléřka Jana Vohralíková by měla vysvětlit své vztahy s Asociací vyjednavačů jako spolupořadatelem konference Klíč komunikace, která se ve čtvrtek koná na...