Článek
Podle centrální banky jsou ceny nemovitostí jedním z hlavních současných proinflačních rizik spolu s růstem cen služeb. Vývoj na nemovitostním trhu se do inflace propisuje skrze takzvané imputované nájemné. To by majitelé domů a bytů hypoteticky inkasovali, kdyby je pronajímali. Desetiprocentní růst cen nemovitostí by podle propočtů ČNB mohl přispět k inflaci zhruba 0,3 procentními body ročně.
V pátek zveřejněná zpráva o měnové politice uvádí, že v letošním prvním čtvrtletí rostly ceny bytů právě zmíněným tempem deset procent za rok. Novostavby zdražovaly o 13 procent, u starších bytů činil meziroční růst 9,3 procenta.
„Z pohledu imputovaného nájemného jsme blízko vrcholu. Růst cen by už neměl dál zrychlovat, ale velmi pomalu zpomalovat,“ uvedl během setkání s analytiky ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář.
Zpráva o měnové politice ale připouští, že není jisté, kdy přesně k obratu dojde a jak výrazné zvolnění růstu cen bude.
„Tempo zdražování nemovitostí ke konci roku pravděpodobně zmírní, růst ale zůstane obecně silný,“ prohlásil v komentáři Kevin Tran Nguyen, analytik Komerční banky.
Důvody prudkého zdražování totiž přetrvávají. Poptávka je extrémně silná. Prodeje novostaveb na pražském trhu, největším v zemi, se blíží rekordům z doby extrémně levných hypoték roce 2021.
Výstavba tomu dlouhodobě neodpovídá. A například počet vydaných stavebních povolení i kvůli přetrvávajícím problémům s digitalizací stavebního řízení letos klesl na nejnižší úroveň za čtvrt století.
Finanční stabilitu byty neohrožují
Nastavení úrokových sazeb není jediným nástrojem, jakým by ČNB mohla dění na nemovitostním trhu ovlivnit. V roce 2018 nebo v roce 2022 přistoupila i ke zpřísnění pravidel pro poskytování hypoték. Zvlášť ve druhém případě to v kombinaci s prudkým zvýšením úrokových sazeb a růstem životních nákladů přispělo k zamrznutí obchodů s byty a mírnému poklesu cen.
Takový postup ale zatím není na pořadu dne. Důvodem je podle ekonoma Dominika Rusinka z ČSOB mimo jiné to, že úkolem ČNB není krotit růst cen nemovitostí, nýbrž zajistit finanční stabilitu. A tu vývoj zatím neohrožuje.
„Experti detailně analyzují, zda nové hypotéky generují systémové riziko. A nedomnívají se, že se to nyní děje. To je důvodem, proč jsme na předchozím zasedání neaktivovali makoobezřetnostní politiku,“ doplnil na zmíněném setkání radní ČNB Jakub Seidler.
Česká bankovní asociace ale v srpnovém vydání svého šetření Hypomonitor vyjádřila domněnku, že debata o zpřísnění pravidel může v následujících měsících začít, pokud by trh nastoupil cestu let 2020 a 2021. To by znamenalo, že počet nově uzavřených smluv překročí hranici 7500 měsíčně. V červenci banky poskytly 6996 nových hypoték.
