PŘEHLEDNĚ: Jak chce vláda nahradit poplatky za televizi a rozhlas

Od ledna by Česká televize z rozpočtu měla dostávat 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,07 miliardy korun. Mělo by jít o mandatorní výdaj z kapitoly ministerstva kultury.

Oproti současnosti tak příjmy ČT a ČRo klesnou. V letošním roce plánuje televize na poplatcích vybrat 6,73 miliardy a rozhlas počítá s rozpočtem 2,74 miliardy.

Vláda úroveň financování vrací do roku 2024, tedy před poslední zvýšení mediálních poplatků. Reálně se ale částky vrací až do roku 2008 u televize, respektive 2005 u rozhlasu – až do zmíněného roku 2024 byla výše poplatků stejná.

Zároveň vláda zavádí valorizační mechanismus, kdy se přidělené roční částky zvýší, pokud inflace překročí desetiprocentní hranici. Podle stávajícího zákona se výše poplatků měla valorizovat, pokud by byla inflace vyšší než šest procent.

Oběma médiím zůstává možnost omezeně fungovat na trhu s reklamou.

V pondělí schválený zákon by se měl týkat pouze financování veřejnoprávních médií. Už v dubnu předložil Klempíř návrh zákona, který měl ambici upravovat třeba definici veřejné služby nebo postavení rady ČT a ČRo.

Po kritice odborníků i úřadů a ministerstev přistoupila koalice k úspornější variantě. Klempíř předložil nový návrh, který pouze nahradí stávající zákon o rozhlasových a televizních poplatcích.

Zákony o České televizi a o Českém rozhlasu, které upravují jejich fungování a povinnosti, se měnit nemají.

Mediální poplatky od loňského roku platí domácnosti, které vlastní zařízení, kde je možné sledovat vysílání, včetně chytrých telefonů a počítačů.

Dále také platí firmy s více než 25 zaměstnanci a výše platby roste s počtem pracovníků - od pětinásobku poplatku u firmy s 25 až 50 zaměstnanci po stonásobek poplatku u firmy s více než 500 zaměstnanci.

Měsíční výše poplatku je 150 korun za televizi a 55 korun za rozhlas. Zvýšila se v roce 2025 ze 135 korun za televizi a 50 korun za rozhlas.

Vedení obou médií změnu financování a snižování rozpočtu odmítá. Ředitel ČT Hynek Chudárek označil návrh za nepřijatelný, nespokojený je i ředitel ČRo René Zavoral. Oba mluví o tom, že by museli propouštět zaměstnance a rušit pořady.

Bouří se také zaměstnanci televize a rozhlasu. Iniciativa Veřejnoprávně!, která je zastupuje, ohlásila po pondělním jednání vlády výstražnou stávku.

Proti vládnímu záměru se staví také opoziční strany, které avizovaly rozsáhlé obstrukce v Parlamentu.

Souběžně s vládním návrhem předložili koaliční poslanci pod vedením Patrika Nachera (ANO) novelu zákona o poplatcích, která by osvobodila od jejich placení některé skupiny lidí, například seniory starší 75 let. Podle politiků jde o „mezikrok“ pro případ, že by se schválení vládního zákona protáhlo.

Ve Sněmovně se také jedná o změně Ústavy, která by zavedla kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu nad hospodařením České televize a rozhlasu. Návrh předložila senátorka Hana Kordová Marvanová (za KDU-ČSL+ODS+TOP 09). Kontrolu dříve prosazovala i současná opozice, nyní ale hrozí, že ho zablokuje v rámci odporu proti změně financování médií veřejné služby. V současnosti média podléhají kontrole mediálních rad.

Zrušením mediálních poplatků se Česko připojí k patnácti zemím Evropské unie, které média veřejné služby platí z rozpočtu. Deset zemí doposud má poplatkový systém a ve Švédsku a Finsku média platí prostřednictvím speciální daně.

Odborníci nicméně upozorňují, že český poplatkový systém funguje dobře a není třeba ho měnit. Naopak změny systému jsou podle nich v některých případech spojeny s oslabením nezávislosti médií a narušením jejich finanční stability.