Článek
ECB se tak stala první z největších centrálních bank světa, která přistoupila ke zvýšení úroků od chvíle, kdy eskalace konfliktu na Blízkém východě z konce února vyvolala krizi na trhu s energiemi.
Míra inflace v eurozóně v květnu podle předběžných údajů statistického úřadu Eurostat vzrostla na 3,2 procenta a byla nejvyšší od září 2023, kdy ještě doznívaly dopady předchozí energetické krize.
Cílem ECB i dalších centrálních bank je mít inflaci kolem dvou procent. Za květnovým růstem inflace v zemích platících eurem stály zejména energie, kde meziroční růst cen dosáhl 10,9 procenta.
ČNB o sazbách rozhodne příští týden
O sazbách bude příští týden rozhodovat také Česká národní banka, jejíž základní úroková sazba je od loňského května na 3,50 procenta. Někteří analytici nevylučují, že kvůli inflačním tlakům by ji také o čtvrt procentního bodu mohla zvýšit.
Květnová meziroční inflace v Česku ve výši 2,1 procenta byla v souladu s prognózou centrální banky. K jejímu utlumení přispěly především ceny potravin, jejichž vliv na celkový růst spotřebitelských cen ale podle centrální banky postupně slábne, uvedl ve středečním komentáři ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář.
ČNB nadále předpokládá, že se inflace bude po zbytek roku pohybovat v rozmezí dvou až tří procent.
V předchozích měsících inflaci zvyšovalo zejména zdražování pohonných hmot související s konfliktem na Blízkém východě. V květnu se však ceny paliv stabilizovaly a do popředí se dostaly jiné faktory, především ceny potravin. Ty meziročně zlevnily nejvýrazněji od léta 2024.
Podle Sklenáře však vývoj cen zemědělských komodit i meziměsíční růst cen potravin naznačují, že období jejich zlevňování se postupně chýlí ke konci. Aktuální vývoj inflace podle něj vyžaduje, aby ČNB zůstala obezřetná.
