Článek
Téměř 78 procent zahraničního dluhu připadalo na soukromý sektor a zbývající část, 22,3 procenta, byly závazky veřejného sektoru, do nichž spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.
V sektoru vládních institucí zahraniční dluh ve druhém čtvrtletí vzrostl o 7,3 miliardy korun, podíl sektoru na celkovém zahraničním dluhu dosáhl 15,7 procenta. U bankovního sektoru včetně centrální banky stoupl zahraniční dluh o 91,1 miliardy korun, na celkové zadluženosti se podílel 39,1 procenta.
„Dále byl ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů ve druhém čtvrtletí patrný pokles stavu zadluženosti u ostatních sektorů,“ uvedla centrální banka.
Pokles u nich činil 28,9 miliardy korun, snížil se především stav přijatých půjček od nerezidentů. Podíl ostatních sektorů na celkovém zahraničním dluhu dosáhl 45,3 procenta.
„V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 50,3 procenta z celkových dluhových pasiv,“ uvedli bankéři.
